Neexistující dívka, která přelstila korejského mafiána

Kapitola 20 - Jak Yoonji podruhé o vlasy přišla

„A kurva!" zařval agent Kook, když odlétnul od svého koně asi pět metrů potom, co na něj někdo vystřelil.

„Kokote!" vykřikl šokovaný Jimin, který seděl opodál na bobku, ale nyní se vší rychlostí rozběhl za zraněným. „Proboha, ty umíráš!" Zacpal si ústa rukou.

„Nedramatizuj to," zasípal na něj pohoršeně agent Kook, který už za svůj život několikrát málem umřel, takže setkání se smrtí považoval za svůj denní chléb.

„Vždyť krvácíš!" rozplakal se Jimin a klesnul na kolena. „A já ti ani nestačil říct, že tě miluju!" Spílal. „Miluju tě víc než slunce nad hlavou, nebo vzduch nebo vodu a takový ty kraviny, ale ty teď... ty teď prostě umřeš... To... to není fér..."

Agent Kook si povzdechl, protože nebyl příliš typ na tyhle romantický krávoviny, a začal přemýšlet spíš nad tím, jak si sám vyndá kulku, protože přestože byl proti bolesti relativně odolný, tohle by mohlo být krajně nepříjemné. „Prosím tě, nechtěl bys mi třeba pomoct...?" zeptal se uplakaného Jimina.

„Miluješ mě taky?" podíval se na něj Jimin uslzenými očima. „Prosím, buď upřímný, musím znát pravdu..."

Agent Kook protočil oči. „Musíme to řešit teď?" nakrčil znepokojeně obočí. Jenomže Jimina jeho pasivně agresivní otázka jenom více rozplakala. Agent Kook v duchu zaúpěl. „No tak dobře... Já nevím... Asi ano...?"

Jiminův metabolismus přestal na vteřinu až dvě fungovat, protože se mu zastavilo srdce. „Co jsi to říkal?" zeptal se znovu, protože se bál, že špatně slyšel. Nikdy neočekával od svého sexuálního partnera víceméně kladnou odpověď na tuhle otázku.

„Že asi ano!" zopakoval agent Kook nakvašeně, protože by se raději věnoval své prostřelené noze.

„Kokote..." vydechl blaženě Jimin, vzal jeho obličej do dlaní a vtisknul mu polibek.

„Ehm... mohli... mohli bysme..." začal mu agent Kook mumlat do úst. „... můžeme dojít zpátky do tý chatrče, abych se mohl ošetřit, co říkáš?"

„Tak dobře," přikývnul Jimin, který byl o poznání šťastnější potom, co zjistil, že až agent Kook umře, může se alespoň utěšovat tím, že měli krásný a vyrovnaný vztah.

Když cestou procházeli pod nejmenovaným vyskleným oknem, Jimin byl tolik soustředěn na poskytování opory nyní snad už jeho oficiálnímu příteli (ach, to bude mít máma radost, že si někoho našel!), že si nestačil všimnout, že mu na hlavě přistála paruka, na což ho agent Kook neupozornil, protože mu to bylo jedno.

Do prdele, zaklel ve své hlavě předseda sektoru PRČA, který se nyní všechno jen ne bavil, poněvadž visel hlavou dolů z okna a paruka z něj slétla kamsi do háje. Krátce poté se mu však povedlo zneškodnit svého protivníka (ToXického Trablmejkra Kaie) kopancem do koulí a popadnout jeho pistoli, když ji upustil (protože se z nepochopitelných důvodů potřeboval chytit za koule). Tutéž pistoli mu posléze přiložil předseda Yoongi ke spánku a zařval na jeho kolegu: „Odlož tu zbraň, nebo ho zastřelím!"

Kolega Jožin neměl na výběr, jelikož špatně snášel pohled na krev. „Tak a teď mazej do koupelny!" Rozkázal dále předsedův hlas.

Situace tedy dopadla tak, že zahanbený Jožin poslušně zalezl do koupelny a kolega Kai k němu byl potupně vhozen, ale ještě předtím byl donucen se vysvléct. Potom byli oba zvenčí zamčeni v koupelně Supa Jina, kde měli nějaký čas zůstat.

Předseda Yoongi získal dvě novodobé zbraně a status muže v devatenáctém století. Nutno dodat, že ani po jednom vlastně nijak zásadně netoužil, protože byl jednak pacifista, druhak feminista.

Mladý pár – jeden postřelený, druhý s parukou na hlavě – byl mafiánem zastižen po cestě zpět do hostelu. „Slečno Yoonji, vy jedna nestoudnice v mužských šatech," zahlásal káravě. „Okamžitě sem pojďte."

Jimin se otočil a chtěl gangsterovi vysvětlit, že si jej s někým spletl, než tak však stačil učinit, mafián přišel za ním a popadnul jej za bradu. „Neslyšela jste snad?!" zahromoval.

Načež mu nasraný agent Kook vrazil jednu mezi oči se slovy: „Spolupráce klidně, ale mý holky se dotýkat nebudeš, ty hajzle!"