Neexistující dívka, která přelstila korejského mafiána

Kapitola 17 - Šipka, kopačák a foťák

Yoonji netušila, kolik různých způsobů může mafián použít k tomu, aby ji potrestal, což bylo možná dobře, protože kdyby to tušila, možná by raději vyskočila oknem. 

Jenže ouha! Ve chvíli, kdy se Sup Jin točil kolem dokola, aby ze sebe odmotal provaz, kterým by tu uličnici mohl svázat (a který jen tak pro informaci pro jistotu vždycky nosil za opaskem, ale jak byl opilý... no... nějak se do toho zamotal), a když stál zrovna k Yoonji zády, prolétla oknem rychlostí kulového blesku šipka. 

Dalo by se polemizovat o tom, jestli měla Yoonji štěstí, že šipka netrefila přímo ji, ale jenom její vlasy (a musela uznat, že snad už i k mafiánovi je její tělo připoutané víc než k nim), které skončily připíchnuté na bedrech protější stěny. Vše co následovalo, se odehrálo během několika sekund, a chudák mafián si ničeho z toho kvůli urputnému zápasu s provazem ani nestačil všimnout.

K smrti vyděšený předseda Yoongi zůstal stát asi sekundu na místě v šoku a připadal si před mafiánem bez dívčích vlasů odhalenější, než se měl kdy v plánu předvést. Naštěstí velmi rychle pustil ke slovu opět pohotovou Yoonji, která servala paruku ze stěny i se šipkou a schovala se i s kořistí na to jediné místo, kde by se mohla poklidu upravit. Pod postel.

A to byla přesně ta chvíle, kdy ze sebe mafiánský boss konečně setřásl provaz, ten neobratně popadl (a div se do něj zase nezamotal) a vydal se na okraj postele, kde Yoonji čouhalo ven už pouze jedno chodidlo, za něž ji Sup Jin vytáhl ven až po pás, přičemž ho ona kopla do stehna, protože by se jí teď zatraceně hodilo, kdyby ji nechal na pokoji. 

Mafiánovi kupodivu půle jejího těla stačila k tomu, aby si s ní dál pohrával. Provaz ledabyle složil dvakrát na půl a párkrát ji s ním zlehka plesknul přes sukně. K jeho velikému údivu začala Yoonji spílat bolestné „au! au!", a bál se že ji v zápalu pro věc (a pod vlivem alkoholu) začal nevědomky vyplácet příliš silně a doopravdy jí tak ublížil. Yoonji si mafiánova počínání přitom sotva všimla, protože pravý důvod jejího kňučení byl ten, že se při opětovném nasazování paruky praštila do hlavy o dřevěné tělo postele. 

Sup Jin se však cítil přeci jen trochu provinile, proto vyhrnul dívčiny sukně nahoru a pomalu začal stahovat spodnice, aby s úlevou zjistil, že bílá zadnice zůstala bez poskvrnky. Když stáhnul spodnice asi do poloviny mafiánčiných hýždí, její ledové a zároveň zpocené ruce jej zpod postele popadly za obě zápěstí. „Teď ne," zaúpěla Yoonji, která se obávala, že by Supa Jina mohly napadnout obdobné úmysly jako ji tehdy u truhly. „Teď prosím ne." Žadonila snažně, jelikož věděla, že by to ten podělanej šulin Namjoon mohl zase nedopatřením vidět.

Mafiánský boss byl sám překvapen svým chováním, když se dokázal ovládnout a vyplnit dívčin požadavek místo toho, aby (jako na to byl zvyklý ve všech ostatních v životě) využil i téhle situace k prasárničkám. Yoonji se okamžitě posbírala ze země a začala si spravovat spodnici i sukně, aby z ní nejlépe ani jedno každou chvíli nehrozilo spadnout. 

 „Fakt máte dost?" zeptal se Sup Jin, který si to celé v pokoji představoval značně jinak, jenomže tahle mizerná holka (která ho nesmírně přitahovala) zase převzala iniciativu do svých rukou. 

„Samozřejmě, když už to říkám!" mrskla po něm nabroušená mafiánka varovným pohledem.

Bohužel pro ni v tu chvíli přistál Jinovi naprostým nedopatřením v náručí fotbalový míč. V kronice jeho života byl tohle asi nejobdivuhodnější zapsaný kousek, který se gangsterovi povedl. 

Slečna Yoonji zpanikařila, protože zaboha nechápala, jak to ti zkurvysyni mohli posrat až TAKHLE MOC, a protože navíc moc nechtěla, aby si té věci, co drží, mafián všímal, protože v jeho dobách ještě neměla co existovat, a celá tahle situace (a tím spíš, že probíhá záznamní cetce na očích) je tudíž tak trochu protizákonná. 

„Potrestejte mě ještě!" vylítlo z ní zoufale, když mlela z posledního a mermomocí se snažila udržet s mafiánem oční kontakt, aby se nepodíval na ten kopačák. Sup Jin sice její náhlé změny nálad nikdy příliš nechápal a navíc ho sem tam i šeredně zmátly, ale protože byl kromě opileckého hovada taky hovady nadržené, zahodil, cokoliv držel, kamsi do rohu, nakráčel k neposlušné družce, chytil ji pod bradou a přitáhl ji k sobě do vášnivého polibku.

„Takhle?" zeptal se jí, když se na chvíli odtáhnul, aby mohli oba popadnout dech. 

„Třeba," přitakala a ke k překvapení sebe samé dodala: „Pokračujte."

Sup Jin svalil mafiánku na postel, najednou ležel na ní a líbal ji na krku a ona si mezitím (konečně) uvědomila, že jej nesmí nechat jít níže a překulila se na něj. „Zavřete oči," zašeptala pro jistotu, protože čím méně toho mafián uvidí, tím vlastně lépe. 

Pomalu se dostávala k opasku jeho kalhot a začala je rozepínat. Nesnášela se. A věděla, že Yoongi ji bude nesnášet stejně. Ale zároveň si nemohla pomoct. Nemohla si kurva pomoct. 

Jak ovšem již bylo uvedeno, k žádnému dalšímu oficiálně zaznamenanému „zážitku" mezi ní a Supem Jinem nikdy nedošlo. Možná za to můžeme poděkovat zčásti i fotoaparátu, který jako poslední věc toho dne právě proletěl oknem a roztřískal se na kousíčky po celé své brzdné dráze.

To oba žhavé milence vyvedlo z míry. Sup Jin otevřel oči a popadnul Yoonji za boky. Ta už byla opravdu v posledním stádiu těsně před stádiem duševního ochoření, proto se na ni nesmíme zlobit, že vykřikla tak nahlas, že ji slyšel snad celý barák: „Nešahejte mi sakra na tu PÁNEV!" a vzhledem k tomu, že „pánev" bylo její nouzové slovo pro přivolání pomoci, ozvalo se klepání na dveře a v těch se objevil mnich Hoseok, který s přívětivým úsměvem přišel ohlásit: 

„Odpusťte pane, ale Nabušenej Chan dorazil, a rád by se s vámi setkal. Slečna jistě pochopí, že..."

Slečna chápala. Bleskurychle z mafiánského bosse slezla a znovu se schovala pod postel, kde si to za svého pobytu v Jihoonském hostelu poněkud oblíbila, a nevylezla dokud oba muži místnost neopustili. Poté sesbírala ostatky fotoaparátu (R.I.P. Jiminovy vzpomínky) a odebrala se do své komnaty. 

Mnich Hoseok v přízemí hostelu musel mafiánskému šéfovi s politováním oznámit, že se bohužel pomýlil, protože vlastně zatím nikdo nepřijel, ale byl si zároveň jistý, že už za chvíli přijede lidí hodně, takže by se na to mafiánský boss mohl řádně připravit. Ten mu dal za pravdu a připravil se na setkání s Nabušeným Chanem a členy gangu Yoonjina otce (o nichž teda zatím netušil, že vůbec dorazé) tak, že se vypravil na louku a natrhal poprvé ve svém životě hromady kvítí. To nejspíš naznačovalo jediné. Byl zamilovaný jako nikdy.

Hoseok mezitím vyběhnul schody ještě jednou nahoru, aby zkontroloval stav slečny Yoonji. Ta mu předala rozbitý foťák, kopačák a šipku s tím, že to má všechno zlikvidovat (a Hoseok už si myslel na ohňové rituály, při kterých svěřené věci spálí na uhel, protože v takových věcech si liboval), potom ze sebe strhla paruku a švihla sebou pro změnu do vlastní postele.

Mnich odložil svůj náklad na toaletní stolek, opatrně se posadil na okraj postele za svým kolegou a proti veškerým svým zásadám na chvíli vystoupil z role. „Vedl jste si skvěle, příteli," pochválil vrchního spoluodboráře OPHK, který by se v ten okamžik popsal asi tak jedním přirovnáním - „rozjebanější než ten zasranej foťák". „Nyní vás čeká už jenom ta příjemnější část," povzbuzoval jej dále mnich, přičemž příjemnější částí myslel „spánek" a také „horkou koupel", z čehož alespoň to druhé pro něj při svém odchodu sám přichystal.

Poté se sám vydal do lesa k výkonu rituálu, kterého už se nemohl dostat. Duše všech věcí (včetně těch, které posbíral po cestě jako byl mop, kýbl a terč na šipky), které spálil, okolo něj zběsile poletovaly, dokud se konečně nepoddaly vůli boží, což bylo pro Hoseoka osvěžujícím zadostiučiněním, které se dostavilo jako sladká tečka za úspěšným rituálem.