𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}

𝟙𝟛

Seděla jsem ve svém pokoji, bez žádné chuti něco dělat. Koukala jsem do zdi celé dny. Chyběl mi Pětka.
V tom někdo zaťukal na dveře a otevřel je.
"Pojď dolu, musíme si všichni promluvit."
"Nikam nejdu, budu tady"
"Dělej, za tři dny končí svět" řekl a s tím opustil můj pokoj. Zapomněla jsem na to.
Pomalu jsem se zvedla z postele a mířila dolů do obýváku.
Všichni už tam seděli a čekali jen na mě.
Sedla jsem si vedle Luthera na barovou židli. Allison mi podala kafe a já ji poděkovala malým úsměvem na tváři.
"Tak co se děje?" Zeptala se Allison.
"Jsme tu, protože za tři dny končí svět" začal Luther a já se napila svého kafe.
"Za tři dny?!" Vykřikla Allison.
"Podle Pětky a Quinn.."
"Je pravda, že se mi o apokalypse taky zmínili, ale zapomněli mi říct, kdy má přijít"
"Promiň... nebyl čas, řešili jsme důležitější věci." Pousmála jsem se.
"Jak ti je mimochodem?" Zeptal se Diego sedící na malém gaučíku.
"O nic lépe, ale zvládnu to" usmála jsem se.
"Dá se mu věřit? Nevím, jestli jste si všimli, ale je lehce..." pískla na konci věty Allison a točila prstem u hlavy na náznak toho, že Pětka není mentálně v pohodě.
"Hele uvědom si o kom a před kým mluvíš" zamračila jsem se na ni.
"Navíc, byla jsem tam taky a viděla to, všechno.."
"Náš malej psychouš" zasmál se Klaus pohledem upřeným na mě. Jen jsem protočila očima a opět upila ze své kávy.
"A kdyby nechtěl zastavit apokalypsu, nejspíš by ho nehonili ti magoři." Řekl Luther.
"Tak proto po něm šli?" Zeptal se Diego se zdviženým obočím.
"Jo..."
"A co ty s Pětkou vlastně víte?" Zeptala se mě Allison.
"Bojovali jste proti tomu, kdo apokalypsu vyvolal...." Sekla jsem se.
"Tak jak zní plán?" Podívala jsem se na Luthera.
"Tak jo, plán zní takhle.." zvedl se Luther a přešel ke stolku naproti nám.
"Počkat.."
"Hele, hele, hele..."
"Momentík... jak jsme dopadli napoprvé, pochlub se.." zeptal se Klaus a koukal se na mě. Na sucho jsem polkla.
"Jo, co jsi nám neřekla?" Zeptal se Diego. Všichni se dívali směrem na mě.
"Nijak..." Sykla jsem potichu a upila si z kafe.
"Cos říkala?"
"No, že jste umřeli.." začala jsem si hrát se svým kelímkem v ruce.
Sourozenci se začali hádat o tom, jak a kde umřeli. Jen jsem seděla a poslouchala. Neměla jsem náladu.
"Ahoj" řekla najednou Vanya přicházející s nějakým chlapem. Cítila jsem z něho něco zlého a z Vanyi, jakoby sršela magie.
"Ahoj Vanyo" vyskočila jsem ze židličky o obejmula ji a poté se vrátila zpátky.
"Co se děje?" Zeptala se, když viděla všechny stát kolem stolu.
"Rodinná záležitost" řekla Allison. Bouchla jsem ji loktem do ruky.
"Sklapni" Sykla jsem.
"Rodinná záležitost, jo, to pak je jasný proč jste mě nepozvali."
"Ne Vanyo, tak to není..."
"Nenechte se rušit"
"Počkej Vanyo, až budeme sami povím ti to.." řekla Allison blížící se k odcházející Vanyi
"Prosím, neobtěžuj se. Už se nevrátím."
"Vanyo to není fér"
"Fér? Bejt tvoje sestra vážně není fér"
"Vanyo.. ona to tak přece nemyslela.." chtěla jsem se zastat Allison.
"Vynecháváte mě úplně ze všeho, vždy to tak bylo co si pamatuju." Viděla jsem slzy v jejich očí. Chtěla jsem jít za jí, ale Klaus mě chytil a naznačil, ať se nezvedám.
"Sváděla jsem to na tátu, ale umřel. Pitomci jste vy, ne já" řekla a s tím odešla.
"Musím to jít Vanye vysvětlit" řekla Allison a chystala se odejít.
"Ne, nemáme čas! Musíme zjistit co vyvolá apokalypsu" řekl Luther.
Allison si jen povzdechla a otočila se směrem na nás.
"Existuje hromada různejch možnosti. Nulkeární válka, asteroidy, ale podle mě to souvisí s měsícem, jo?"
"Luthere nezačínej zase" protočila jsem očima.
"Táta mě tam neposlal pro nic za nic. Každej den jsem mu musel posílat zprávy o podmínkách, vzorky materiálu. Proto teď musíme hlavně najít ten jeho výzkum." Stal si za svým Luther. Nechápu to, je určitě tím měsícem posedlej.
"Hele, hele, hele, nespěchej. Při prvním pokusu to zastavit jsme selhali, vzpomínáš?"
"Kupodivu má Klaus pravdu, co bude teď jinak?" Řekl Diego a v tom momentě se vedle mě na stole objevila modrá záře a v tom se objevil Pětka s kufříkem.
"Ježiši Kriste!"
"Lidi? Jsem furt sjetej nebo ho vidíte taky?"
Řekl Klaus mezitím, co se Pětka svalil na zem.
"Pětko, kde si byl?"
"Není ti nic?"
"Kdo to udělal?"
"Na tom nesejde" řekl prostě Pětka a vzal Allison z ruky kafe a dobelhal ke stolku kousek od nás a lil do sebe celý kelímek kafe.
Všichni jsme na něj koukali jako na zjevení.
"Apokalypsa přijde už za tři dny" řekl a zaměřil se na mě. Začali mi slzet oči, takže jsem přerušila náš oční kontakt a koukla se do země.
"A jediná šance na záchranu světa jsme my"
"Akademie Umbrella" dodal Luther.
"Jo a bezemně se nehnete. A jestli okamžitě nepřestanete řešit svý soukromý kraviny, je po nás. Tatíček z nás udělal trosky, stáhne nás to snad ke dnu? Ne! Všichni se chceme dožít příštího týdne a já jsem nám sehnal stopu. Už vím, kdo má na svědomí apokalypsu." Usmál se a podal papírek Allison.
Ta ho otevřela a začetla se do něj.
"Musíme ho zastavit"
"Harold Jenkins?"
"Kdo je sakra Harold Jenkins?"