Zastavily jsme u jednoho sloupu a podíval se na mě.
"O co jde?" Zeptala jsem se.
"Nevím, o čem mluvíš"
"Důchod? Opravdu?" Nadzvedla jsem oboje obočí a čekala, co z něj vyleze.
"Jo, mám právo na důchod" zamračil se Pětka.
"To neříkám, ale něco se mi nezdá, každá změna v časové ose způsobila konec světa, proč by to teď mělo být jiné?"
"Moc stresuješ, zlato. Vim, že za to nemůžeš, ale-"
"Ikdybych nebyla těhotná, Hargreevesi, stejně mám pocit, že je něco špatně."
"Jsi těhotná?"
Otočila jsem se za hlasem. Přišel Klaus.
"Co? Jaký těhotenství?" Snažila jsem se to cely zakecat.
"Vyklop to"
"No, asi? Ale prosím, pomlč o tom, jasný? Nebo tě sama, vlastnoručně zabiju" Zavrčela jsem.
"Jo dobře, jsi drsná, chápu to"
"Proč jsi sem přišel?"
"Jo, eh- napadlo mě, co odsud vypadnout?"
"Jak to myslíš?" Zeptal se Pětka.
"Vyrazíme na výlet" usmál se na nás Klaus a zamrkal.
"Jaký výlet?" Zeptala jsem se.
"Mám na mysli pobyt na venkově, ty, já a Pětka. Vítr ve vlasech, Thelma a Louise mizející v dál" mrkl na mě.
"Víš, že na konci umřou?" Zeptal se Pětka.
"Ruku v ruce si vyhodíme z kopýtka, ty můj chrubínku. Poslouchejte! Malém mě zabili Lutherovi noční prdy, musíme vypadnout na čerstvý vzduch"
"Zeptám se tě, proč my, Klausi?" Nezaujatě se zeptal Pětka.
"Vždyť jsi tvrdil, že ses v důchodu a tohle důchodci dělají! A taky Quinn je tvoje přítelkyně a nehne se od tebe ani na krok" protočila jsem očima.
"Zasloužíš si zábavu!"
"Humři zmizely" Zašeptal pětka z ničeho nic.
"Cože?" Zmateně jsem se podívala na pětku a následně na akvárko.
"V tom akvárku byly před chvilkou tři humři-"
"Vidíš? Je to divný"
"Nebuď paranoidní, možná si z nich Chet našlehal ranní smoothie" pokrčil Klaus rameny.
"O tom silně pochybuju"
"Seš idiot ale, jsem pro"
"A ty?" Mrkl na mě Klaus.
"Ona musí taky, musím na ní dávat pozor" řekl Pětka a objal mě kolem ramen.
"Já bych tě samotného ani jet nenechala, znám tě"
"To měla být urážka?"
"Samozřejmě že ne miláčku" zvedla jsem ruce v obranném gestu.
"Tak jdeme!" Zatleskal Klaus a rozešli jsme se směrem k východu.
"Notak, vezmeme si na cestu nějaký pivko? občas si musíš vyčistit hlavu a vyhnat krysy z bludiště"
"Stůjte, kam jdete?!" Křikl na nás Viktor, který si všiml že jdeme směrem k východu od hotelu.
"Vrátíme se, slibuju Viktore!" Křikla jsem a rozeběhla se ven.°°°°°°°°°°
Ležela jsem vzadu na všech třech sedačkách, Pětka seděl na místě spolujezdce a Klaus řídil. Oba kluci si začali povídat. Jen jsem poslouchala.
"Vlastně to není tak strašný"
"Vidíš? Mý slova"
"S Quinn jsme měli nůž na krku celý náš život. Mise pro tátu, práce pro komisi, snaha přežít apokalypsy. Pořád se ohlížíme přes rameno a čekáme, do čeho zase vlítneme. Rád se nadechnu"
"To ti přeju. Ten důchod ti sluší." Pětka otevřel schránku auta a vytáhl mapu.
"Zakroužkoval jsem atrakce, co máme po cestě."
"To, myslím, že na to všechno nebudeme mít čas"
"Čeká nás obří niklák v Brownsvillu. Jo, v Rickyho pekárně mají slavný koláče.-"
"Kdybys mi dal chvilku, vysvětlil bych ti to"
"-A pak je tu ta obří kráva. Tolik toho není"
"Sklapni a poslouchej mě jo? Dvě vteřiny"
"Dobrá- jsem jedno ucho" řekl nakonec Pětka a schoval mapu zpátky, odkud ji vzal.
"My jedeme do Pensylvánie najít moji maminku"
"Cože?!" Rychlosti blesku jsem si sedla a šokovaně se podívala na Klause, jestli to mysli vážně.
"Cože?"
"Promiňte mi to, ale nutně potřebuju emocionální podporu"
"Emocionální podporu huh?" Zavrčel naštvaně Pětka.
"Jo, věděl jsem, že bys nesouhlasil, tak- co jsem měl dělat?"
"Jasně, že bych nesouhlasil, Klausi. A víš proč?" Klaus si povzdechl.
"Protože já jsem odešel do důchodu!" Zakřičel na něj.
"Já vím, já vim" opakoval nepřítomně Klaus.
"Slíbil jsi mi bezstarostnou jízdu!"
"To se přece nevylučuje" pokrčil rameny Klaus a věnoval se jízdě.
"Klubko nití, zatoč" Zakřičel Pětka a chytil volant do vlastních rukou.
"Cože?"
"Klubko niti, Klausi! Klubko nití je nejlepší ze všech!"
"Takhle mamku vůbec nenajdu!" Křikl a auto zabočilo doleva.
"Přestaňte mě stresovat, idioti" Zavrčela jsem a oboum dala facku.
"A laskavě, se oba uklidněte" procedila jsem skrze zuby.
ČTEŠ
𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}
Fanfiction"V pravé poledne 1. Října 1989 současně porodilo 43 žen z celého světa. Což by nebylo nic zvláštního, v případě, že by ty ženy byly předtím těhotné. Výstřední miliardář a dobrodruh Reginald Hargreeves se rozhodl, že najde a adoptuje co největší množ...