Oba jsme si sedli bokem na židle a oba s propletenými prsty jsme sledovali ostatní.
"Teď, když tady máme tak veselo, my vám-" začal zlehka Luther a i se Sloane se postavil. Zmateně jsem je sledovala a ostatní včetně pětky taky.
"My vám- chceme něco oznámit. BUDE SVATBA!" Křikly oba zároveň. Zaraženě jsem se podívala na Pětku. Usmál se a já taky. Stiskl silněji moji ruku a já na něj vypláznula jazyk.
"Hned mě zabijte" slyšela jsem zamumlat Bena a na to jsem se uchechtla.
"Teď?" Zeptala se šokovaně Allison a ještě šokovaněji na ně čuměla.
"Jo hele dochází nám, že načasování je míň než ideální, ale evidentně buď teď, nebo nikdy, je to tak, Pětko?" Řekl a ukázal na Pětku.
"Do tohohle mě netahejte" zamumlal Pětka a zakroutil očima. Podíval se na mě.
"Quinn, nenech mě v tom" Zašeptal Luther.
"Jasně, je to skvělý nápad, par dni před smrti, kdo by to neudělal že ano?" Ironicky jsem se zasmála, Luther se na mě s hvězdičkami v očích usmál. Pousmála jsem se.
"Nevíme, kolik času máme, ale chceme ho trávit s vámi tak- budeme moc rádi, když za námi všichni v 6 večer přijdete do síně oslavit naši lásku a oficiálně spojíme to, co zůstalo z našich dvou rodin." Řekla Sloane a s úsměvem nás všechny projela pohledem.
"A vemte si večerní úbor" informoval nás Luther."Pane jo a to všechno jsi dělala sama?" Zeptala se Lila když si prohlédla skleněnou lahvičku, kterou ji Sloane podala.
"Luther mi pomáhal. Stihli jsme to přes noc" řekla a natáhla ke mě a Pětkovi ruku s dvouma lahvičkama v ruce. Děkovně jsem se usmála a vzala si obě do ruky a jednu podala Pětkovi. Ten si ji vzal.
"Paráda" zašeptala jsem a prohlížela si lahvičku.
"Tati?" Slyšela jsem zašeptat Bena. Nepostřehla jsem ani kroky. Zvedla jsem pohled od lahvičky a zaměřila ho na tátu a Klause.
"Klausi?" Zvedla se Allison do stoje a šokovaně si Klause prohlížela.
"Čus" pozdravil nás.
"Díky bohu-"
"Přistupte děti, pospěšte!" Křikl po nás táta.
"A kde jsi byl?" Zeptal se Klause Diego.
"S Reggiem jsme se spolu vypravili na takový výlet otce se synem před koncem světa. Znáte to" vysvětlil Klaus.
"Vy dva se stýkáte?" Zeptal se Ben a nevěřícně si oba prohlížel.
"Jo- smáli jsme se, plakali, dělali pokusy ale- abych to zkrátil.. jsem nesmrtelnej." Řekl a začal vydávat divny zvuky.
"Tak počkat- cože seš?" Zeptal se zaraženě Luther.
"Neuvěřitelný" uchechtla jsem se a podívala se na Pětku. Zmateně se na mě podíval.
"Klausi.. čicháš sůl do koupele?" Zeptala se Allison zaraženě.
"Povíte mi, proč tady vysedáváte a hrajete si se sklenicemi?" Zeptal se táta a zmateně nás všechny projel pohledem.
"Luthere?" Šibalsky jsem se na něj podívala.
"Nehrajeme si-" probodl mě vraždícím pohledem Luther a podíval se na tátu.
"Luther a já se budeme brát" řekla Sloane a dala tátovi na ruku jednu z lahviček. Táta si to prohlédl.
"Prostor a čas se hroutí a vy plánujete svatbu?" Zeptal se.
"Jo a jde o to že-" postavil se Luther a stoupl si vedle Sloane.
"Prostoru je pomálu, takže svatba je jen pro zvaný-" řekl a sebral mi lahvičku z ruky. Začala jsem se nahlas smát. Pětka položil dlaň na moji pusu aby utišil můj smích.
"Takhle jsem tě vychoval? Zabýváte se zbytečnostmi-" zvýšil hlas táta. Klaus mu začal něco šeptat do ucha.
"Tati, bereš svoje léky?" Zeptala se Sloane a nevěřícně si ho projela pohledem.
"Abych pravdu řekl, neberu. A přiznávám, že jsem se nikdy necítil lépe. Mysleli jste, ze mě nadopujete a zpomalíte. Převezmete mou agendu a rozházíte jmění? Ale tady Klaus mě toho jedu naštěstí dokázal zbavit." Řekl a ukázal na Klause za sebou. Plácla jsem se do čela.
"A teď když zase vnímám, vidím všechny vaše hanebné úmysly v jejich nahé sprostotě." Zavrčel Reggie a jeho pohled spadl na mě. Oklepala jsem se, jeho pohled byl nepříjemný.
"Tys mu vysadil léky?" Zeptala se Klause Sloane.
Klaus jen kývl hlavou na souhlas.
"Na co jsi myslel?" Zeptala se ho. Jen pokrčil rameny.
"Je jediný, co mysli alespoň na něco. Vy všichni se od toho nadaného mladíka můžete učit." Řekl a podíval se na Klause, na kterého následně i ukázal prstem. Diego se začal nahlas smát.
"Svět fakt skončí, to mě poser" podíval se na mě, celý červený od smíchu a já vyprskla smíchy taky.
"Co se tyče ostatních, brzy opět zahájíme trénink. Dochází nám čas a vy musíte splnit úkol." Rozkázal nám Táta.
"Ano otče, jsem připraven" zašeptal Ben.
"Typnu si- projekt zapomnění?" Zeptal se Pětka sedící vedle mě. Táta se na něj otočil a i ostatní.
"Jak ses o něm dozvěděl?" Zeptal se táta.
"Pogo mě slušně informoval" odpověděl s úsměvem na tváři.
"To jméno jsem neslyšel už pěkně dlouho" zamumlal táta.
"A potvrdil mi to, co jsem si o tobě vždycky myslel." Ukázal na něj a předklonil se.
"Což je?" Optal se táta.
"Seš sadistický pošuk, co chce vsadit životy nás všech na úspěch zbytečný mise" vražedně se na něj podíval. Protočila jsem očima.
"Slovo zatrpklého šimpanze je pro tebe důležitější, než slovo otce?" Viděla jsem jak se pětka chce teleportovat.
"Pětko ne-" teleportoval se těsně před otce a vražedně ho sledoval.
"Tak to si teda kuř" zavrčel pětka.
"Nikdo tě tu nechce, měl bys jít" řekl Luther a čekal až odejde. Já se zvedla a pomalu došla za Pětkovi záda.
"Hele ty- nemluvíš tu za všechny" zavrčel Ben.
"Klidně ho doprovoď" zavrčel Luther na Bena.
"Chápu. Takže to skončí takhle? Rebelii?" Zavrčel Reggie. Dotkla jsem se Pětky ramene a z moji ruky do jeho těla zajelo pár fialových jiskřiček. Dělal že to nepostřehl a stále tátu vraždil pohledem.
"Nikdo z nás rozhodně netouží po povstání že? Všichni se uklidnime. Zjevně máte čakry naladěný ba jinou frekvenci, viď Tati?" Snažil se to zakecat Klaus.
"Dáme si teď čaj ve tvým pokojíčku. Oh božíčku je celej hin. Moc vám to sluší! Fandím vám! Pošlu vám dáreček!" Dořekl to a táhl tátu pryč z našeho dosahu.
"Co to bylo?" Zeptal se mě Pětka když se vzpamatoval z tranzu.
"Ani nevím" pokrčila jsem rameny.
"Uklidnilo mě to" řekl po chvíli ticha.
"Cože?" Zeptala jsem se znovu.
"Přestal jsem cítit takový vztek, jaký jsem v sobě cítil před tím, než jsi se mě dotkla. Odešlo to." Podíval se na mě.
"Nevím, nic jsem neměla v plánu, přišlo to samo." Pokrčila jsem rameny.
"Děje se něco?" Zeptal se mě narovinu.
"Ne, ne nic" usmála jsem se a přitáhla si ho k sobě. Usmál se a já ho políbila, polibek mi opětoval.
"Chci tě-" Zašeptal mezi polibky.
"Tak si mě vem" zašeptala jsem. Cítila jsem, jak nás teleportoval do nějakého pokoje a shodil mě na postel. Všechno kolem mě bylo rozmazany a jediný, co jsem viděla byl Pětka, který si sundaval sako a kravatu. Kousla jsem se do rtu a sledovala jeho ruce jak pomalu rozepínají knoflíky u bílé košile. Sundal si kalhoty a stal předemnou jen v rozepnuté košili a v boxerkách. Opět silněji jsem si zkousla ret, až jsem cítila chuť krve. Pětka si klekl nade mně a sundal ze mě moje černý carga. Roztáhl mi nohy a nalehl si na mě. Vydechla jsem přebytečný vzduch v plicích a snažila se nedat najevo tlaky.
Kousl mě přes crop do bradavky a já sebou cukla. Podíval se na mě a já na něj. Moje světle modrá barva očí se vpíjela do jeho krásných zelených. Viděla jsem, že se nadzvedl. Cítila jsem jeho dva prsty kroužící kolem mého vstupu. Zalapala jsem po dechu a zaklonila hlavu. On do mě vjel oběma prsty a já hlasitě vydechla. Začal mě líbat na krku, kde mi dělal malé fialové flíčky. Mezitím zrychloval na tempu.
Potichu jsem vzdychala, cítila jsem tlaky v břiše. Silně jsem chytla matraci a hlasitě zavzdychala pod přívalem euforie a orgasmu.
Přetočila jsem nás, takže on byl ten, co teď ležel pode mnou. Nevnímala jsem svoje klepající nohy a přesunula se níž, kde jsem z něho sundala boxerky. Naskytl se mi tak pohled na jeho stoják. Olízla jsem si rty a podívala se na Pětku, který mě celou dobu nedočkavě pozoroval.
Pomalu jsem olízla celou jeho délku a kroužila jazykem kolem jeho žaludu.
"Prosím- neprovokuj" Zavrčel a hlava mu spadla do matrace. Slyšela jsem, jak zalapal po dechu, když se najednou skoro celá jeho délka ocitla v mých ústech.
Jezdila jsem pomalu, rada ho provokuju. Pohnul pánví a já pochopila. Zrychlila jsem. On potichu vzdychal. Jednou rukou jsem se opírala a druhou jsem mu jemně mačkala koule.
Cítila jsem, jak mu cuká a následně cítila jeho sperma uvnitř mých úst.
"Polkni-" zachraptěl a já poslechla a vytáhla ho u úst. Všechen jeho obsah jsem spolkla a podívala se na něj.
ČTEŠ
𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}
Hayran Kurgu"V pravé poledne 1. Října 1989 současně porodilo 43 žen z celého světa. Což by nebylo nic zvláštního, v případě, že by ty ženy byly předtím těhotné. Výstřední miliardář a dobrodruh Reginald Hargreeves se rozhodl, že najde a adoptuje co největší množ...