𝟛𝟘

354 12 1
                                    

Sledovali jsme ji, až k nějaké zastaralé výrobně barev. Pětka šel první a já hned za nim.
Doběhli jsme ke dveřím s rozbitým sklem, které Lila rozbila a nakoukli dovnitř.
Chytl mě za ruku a teleportoval přímo k Lile.
"A co jde, bláznivko?" Zeptal se Pětka a ruce si zastrčil do kapsi.
"Tvrdilas, že až mě uvidíš, zabiješ mě" řekla a mrkla na mě.
"Jo, vzpomínám si" řekla jsem a ironicky se usmála.
"Tak přestaňte kecat a začni konat" dráždila mě Lila.
"Dobře" řekla jsem a chtěla ji kopnout do břicha, ale byla rychlejší. Jakoby věděla co chci udělat.
Bolestně jsem sykla.
"Ty svině" procedila jsem skrze zuby. začala se smát a utíkala pryč.
Běžela jsem za ní. Najednou se Pětka objevil před ní a s otočkou ve vzduchu ji kopl do huby.
Oba po sobě útočili pěstmi, zezadu jsem ji kopla mezi nohy. Přeskočila stůl.
Když jsem šla za ni, nebyla tam.
"Já čekám" řekla najednou zamnou. Otočila jsem se a nechápavě si ji přejela pohledem.
Podívala jsem se na Pětku, který se k ni teleportoval, ale byla pryč.
"Pořad se bavíš?" Řekla skoro zamnou. Uskočila jsem leknutim.
"Jak to kurva děláš?"
Pětka si vzal trubku ze země a teleportoval se ke mě.
Jen tak tak jsem uhla, trefil vodič elektřiny.
Vzpamatovala jsem se a všimla si Lily za Pětkou.
Žduchla jsem Pětku na stranu, ubránila se a podkopla ji nohy.
Spadla na zem, vítězně jsem se usmála a šlápla jí na krk.
Pětka stal zamnou.
"Seš lepší, než jsem myslela" řekla namáhavě.
"Za to ty seš hodně průměrná"
"Už můžeš vylézt" Křikl Pětka kamsi dozadu a z rohu vylezla jednatelka.
Vražedně jsem se na ni podívala.
"Výborně. Došlo vám to." Začala s cigaretou v puse.
"Nebylo to složitý. Bojuje jako všichni komisní žoldáci" řekla jsem a ironicky se na jednatelku usmála.
"Tak či tak jsme tady, zase spolu. Musím se zeptat. Chyběla jsem vám, skřetí děti?" Pětka i já jsme se na ni vražedně podívali. Hned jsem pohled hodila po Lile, která se začala smát. Přitlačila jsem ji na krk a ona se zadusila. Začala se bránit, snažila se moji nohu odhodit, ale nešlo ji to. Užívala jsem si to.
"Máte skvělý instinkt"
"Nasadit ji do cvokhausu a zneužít důvěřivost našeho debilního bratra, bylo chytré" řekl Pětka a celou dobu sledoval Lilu.
"Znáš to, jablko nepadá daleko od stromu" pokrčila rameny Jednatelka.
"je tvá-" zaraženě jsem se na jednatelku podívala.
"dcera, ano. Jediná, takže bych ocenila, kdybys ji nezamordovala" mrkla na mě s úsměvem na tváři.
Neochotně jsem z ní sundala nohu a ona se rychle zvedla.
"Dočkám se dne, kdy tě z radosti zprovodím ze světa" řekla mi a já se na ni jen sladce usmála.
"Lilo, drahá, necháš nás o samotě?"
"Jo, dospělí si chtějí pokecat" řekla jsem a sledovala, jak Lila naštvaně odcházela bokem, cestou odkopla plechovku na barvu.
"Co po nás zase chceš?" Řekl pětka nevrle.
"Máte rádi jez?"
"Radši bych lízala struhadlo" protočila jsem očima.
Jednatelka se jen uchechtla.
"Jez je, jako krásná žena. Složitý náladový a neúkojitelný. Nedá se ti zadarmo. Musíš si ho zasloužit."
"Teď opravdu doufám, že tím někam směruješ" řekl pětka a otočil se na jednatelku, která se začala procházet.
"Pod mým vedením, by komise víc připomínala jez."
"A co vaše slavná správní rada?"
"No co by? S tou mi pomůžete vy"
"Ne, nepomůžeme" odbyla jsem ji hned. Podívala jsem se na Pětku, který jen zakroutil očima.
"Výměnou za vyvraždění celé správní rady jsem ochotná vrátit vás i vaši divnou rodinku do roku 2019, kam patříte."
"A co ta 3. Světová válka, která by měla vypuknout už za pár dni?" Zeptal se Pětka s rukama v kapsách.
"Když se se sourozenci vypaříte, nedojde k ni"
"A co apokalypsa z roku 2019 huh?"
"Bude fuč"
"Ještě nedávno jsi nám tvrdila, že k tyhle apokalypse dojit musí, že je důležitý aby k ni došlo"
"To bylo v době, kdy jsem poslouchala rozkazy, ale až budu u kormidla já, změníme to." Řekla a stala primo za Pětkou a dejchala mu na krk. Vražedně jsem se na ni podívala.
"Jez.."
"Přesně tak."
"Jak máme správní radu najít? Nikdo neví, co jsou zač" Zeptal se pětka. Nechápavě jsem se na něj podívala. Jen na mě mrkl.
"Správně. Ale jednou za fiskální kvartál pořádají jednání rady."
"Kde?"
"Otázka je kdy. Setkávají se v čase, ale nikdy dvakrát ve stejně době. Místo a datum konání jednání správní rady je nejstřeženější tajemství na komisi"
"Ale ty víš kdy a kde bude, viď?"
"Kdyby ne, byla bych pořad dobrá v tom, co dělám?"
"Chceme čas na rozmyšlenou" řekla jsem, chytla Pětku za ruku a táhla ho pryč.
"Fajn. Ale nezapomeň že konec se blíží a tempo, kterým postupujete ti nedává jinou možnost." Řekla a Pětka nás zastavil v pohybu. Otočil se na ni.
"To si myslíš" řekl a teleportoval nás pryč.

𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}Kde žijí příběhy. Začni objevovat