𝟚𝟘

605 21 6
                                    

Seděla jsem ve svém pokoji a přemýšlela, co dál. V tom jsme uslyšela ze zdola obrovskou ránu a leknutím jsem povyskočila.
"Co to dohajzlu?" Zvedla jsem se z postele a vykoukla ze dveří.
"Co se krucinál děje?!" Zeptal se Diego.
"To bych taky ráda věděla" řekla jsem.
"Ty výbuchy má na svědomí-"
"Vanya" přerušil Klause Pogo.
"Musíte do bezpečí někam mimo akademii!"
"Odveďte mámu!" Křikl Luther na Diega a Klause utíkající pryč.
"Pogo, já-"
"Běžte!" Křikl Pogo a přerušil Luthera snažící se něco říct.
Rozeběhla jsem se za All ji pomoct. Luther ji vzal z levé strany a já z pravé. Rozeběhli jsme se směrem po schodech na horu.
Uviděli jsme Poga s Vanyou v obývacím pokoji.
Zastavili jsme a koukali na ně.
Pogo se na nás podíval. Věnovala jsem mu letmý úsměv a pospostrčila All a Luthera pryč.
Přešli jsme dolů směrem k vchodovým dveřím. All vyběhla ven a já se otočila na Luthera, který se díval směrem na Poga zapíchlého na jeleních parohách.
"Luthere jdeme" šeptla jsem na něj.
On se vzpamatoval a vyběhl ven.
Běžela jsem hned za ním.

Dům se rozpadl na sračky a my s Lutherem a All hledali ostatní.
"C-co třeba Pogo, no?" Slyšeli jsme kousek od nás Diega.
"Ztratili jsme ho" odpověděl Luther.
"Co?"
Došli jsme k nim.
"Vanya ho zabila" řekla jsem a prohrábla si rukou vlasy.
"V-Vanya by ho-"
"Viděli jsme to, než jsme vyběhli ven." smutně jsem se pousmála.
"Máma, teď Pogo..." řekl Diego a sedl si na hromady kamenů z rozpadlé akademie.
"Lidi!" Křikl někdo běžící za námi
"Pětko?" Otočila jsem se směrem za hlasem.
Pětka k nám doběhl a já ho běžela obejmout.
Pevně jsem ho objímala a on mě obejmutí opětoval.
"Je to tu, apokalypsa platí. Dnes skončí svět" řekl Pětka a pomalu jsme se od sebe odtáhli.
"Tvrdils, že jsme ji zastavili" sykl Luther.
"Spletl jsem se jo? Hele tyhle noviny jsem našel v den, kdy jsme s Quinn uvýzly v budoucnosti. A titulek se nezměnil!"
"To přece nic neznamená. Čas se mohl změnit až potom, co je ráno vydali" řekl Diego.
"Ne, neposloucháte mě! Když jsem je našel, myslel jsem, že akademie padla se zbytkem světa. Až na to, že měsíc pořad svítí a svět je v jednom kuse." Řekl Pětka a Klaus mu vytrhl z ruky noviny.
"Ukaž.." šeptl a začal si je prohlížet.
"Poslouchejte mě vy pitomci! Vanya zničí akademii před apokalypsou. Myslel jsem že Harold byl příčina, ale byl rozbuška. A Vanya je bomba. To Vanya vyvolá apokalypsu!"
"Musíme ji najít!" Šeptl Luther vstřebávající aktuální informace.
Nad námi se objevil vrtulník
"Musíme jít, hned! Sejdeme se v herně!" Křikl Luther a všichni se rozeběhli každý na jinou stranu.
Pětka mě chytil za ruku a teleportoval nás před zmíněnou hernou.

°°°°°°°°°°

Seděli jsme na židlích v kruhu a přemýšleli, co dál. Držela jsem se s Pětku za ruku a on mi po ní přejížděl palcem.
"Nerad to říkám, ale budeme se muset připravit" začal Luther.
"Na co?"
"Budeme muset zastavit Vanyu" řekl Luther a dostal od Allison blokem po rameni.
"Nebudeme mít na vyber Allison!" Protočil Luther očima.
"Blbost, vždycky máš na výběr" sykl Diego.
"Co třeba?" Zeptal se Pětka.
"Netuším"
"Ať se rozhodneme jakkoliv, musíme Vanyu rychle najít. Muže být kdekoliv!" Zvýšil hlas Luther a zvedl se ze své židle.
"Nebo tady" řekl Klaus a všichni jsme se na něj otočili.
"Koukněte" řekl a ukázal nám stránku, kde se vyskytuje Vanyi koncert.
"Jasně, dneska má ten koncert" řekla jsem.
"Zdravím!" Řekla zaměstnankyně.
Všichni jsme se na ni podívali.
"Nerada ruším, ale můj šéf vzkazuje, že jestli nebudete hrát, musíte jít" řekla, pokrčila rameny a odešla.
Otočila jsem se na vedoucího, který nás vraždil pohledem.
"Kdo je na řadu?" Zeptal se Diego.
"Kruci" sykl Luther, vzal bowlingovou kouli a odhodil ji do hracího pole.
Allison něco napsala a ukázala to na nás.
"Jsme jediní, kdo to muže zastavit. Dlužíme to i našemu tátovi"
"Tátovi? Ne kvůli tomu-"
"Objevoval všechno aby nás zase svedl dohromady!" Přerušil Diega Luther.
"Souhlasím s Lutherem. Nesmí dostat šanci to dokonat. V sázce jsou miliardy životu a zachraňovat jeden nemá smysl." Pousmála jsem se na Pětku a on mi úsměv opětoval.
"Hele mládeži, mohl bych pomoct."
"Není vhodná chvíle" sykl Luther.
Pětka jen protočil očima a já nadzvedla obočí.
"Ne, nech ho domluvit." Řekl Diego a všichni jsme se na něj podívali s otázkou v obličeji.
"Zachránil mi život" řekl Diego a Klaus se zvednul.
"Je to tak?" Zeptal se Luther.
"Jo já si za to připsal zásluhy, ale skutečnej hrdina je Ben"
"Cože?" Uchechtla jsem se. Všichni ostatní na něj nevěřícně koukali.
"Dneska-vážně! Dneska mi Ben jednu vrazil do tváře! A když jsme prchali to on zachránil Diegovi život! Ne já!"
"Seš fakt neskutečnej Klausi!" Řekl nevěřícně Luther.
"Chcete důkaz? To chcete? Tak jo, dokážu vám to!" Řekl Klaus a vzal si do ruky bowlingovou kouli"
"Klausi neblbni" Sykla jsem.
"Prima, jdem na to bracho" šeptl Klaus a hodil kouli držící v ruce.
Zatáhla jsem pětku za ruku a přitáhla si ho k sobě, hlavou na klín, aby ho koule letící k němu nezasáhla.
Všichni jsme se koukali na místo, kde koule spadla.
"Ehm, to mělo být co?" Zeptala jsem se.
Pětka si opět sedl a děkovně se na mě usmál. Viděla jsem v tom i úšklebek. Usmála jsem se.
"Existuje způsob, jak umlčet ten tvůj hlas ve tvy hlavě, co touží bejt středem pozornosti." Sykl Luther.
"Tyvole, než sis vrznul, byls mnohem příjemnější!" Křikl Klaus.
Všichni jsme na něj vykulily oči, včetně Luthera.
"Což byl naprostej-to nebyla-nemohl za to, protože měl draka jako prase a-a ta holka si myslela, že je jenom víc chlupatej-"
"Dost!" Sykl Luther.
"Jasně.." řekl Klaus škrabajíc se za hlavu.
Luther se opatrně otočil na Allison a ta s nasraným pohledem opouštěla budovu.
"Allison stůj!" Křikl na ni Luther a běžel za ni.
"Promiňte!" Křikla na nás paní, objímajic svého syna kolem ramen.
Všichni jsme se na ni podívali.
"Promiňte, můj Kenny má narozeniny-ehhh- nechtěli by si vaše děti hrát s někým ve svým věku? Pokud by to tatínkům nevadilo" zeptala se s iritujícím úsměvem na tváři.
Jen jsem protočila očima.
"To bych si radši uhryzal vlastní nohu!" Sykl Pětka a já mu dala dlaň na pusu.
"Omlouvám se, můj bráška dneska vstal špatnou nohou a je dost nevrlý. Chtěl tím říct, že si teď nechceme hrát s vašim Kennym" řekla jsem s falešným úsměvem na tváři.
"Jdeme Kenny" řekla svému synovy a odcházela.

𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}Kde žijí příběhy. Začni objevovat