𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}

59

Rekapitulace:
"Do večera se vytratí veškerý život. Ale kdokoliv, nebo cokoliv co propletlo prostor a čas po sobě zanechalo způsob jak to spravit. Pro případ, že by vesmír čelil totálnímu vyhlazení. Ve vesmíru existuje portál, hotel je vystavěný kolem něj. A na druhé straně je odpověď" vysvětloval Reginald s naději v hlase.
"Seš sadistickej pošuk co chce vsadit životy nás všech na úspěch další zbytečný mise" zavrčel pětka a já ho chytla za rameno aby se uklidnil.
——————
"Sám to nedokážu, dohodnuto?" Koukala jsem přes škvíru mezi dveřma a nemohla uvěřit vlastním očím. Mezitím pětka ležel úplně na mol na zemi vedle mě a nedokázal se ani zvednout.
——————
"Ty a táta jste uzavřeli dohodu. Na čem jste se dohodli?" Zeptal se pětka Allison a pomalu se při každém slovu přiblížil k ni.
——————
"Tohle místo je trest a past a zároveň cesta ke spáse." Vysvětloval táta.
"Co stojí na ty cedulce?" Zeptal se Viktor a ukázal na cedulku na recepci.
"Jo- stojí tam nezvoňte na zvonek" odpověděl Diego.
——————
"V tuhle chvíli musíte vědět, to že Luthera zabil táta. Taky mě zamknul před tunelem s zazvonil na ten blbej zvonek" zavrčel Klaus a ukázal prstem na zvonek.
——————
"Ta pečeť je na podlaze! Ty hvězdy!" Zakřičel pětka z balkonku držící si místo kde má mít ruku.
"Pětko rychle!" Zakřičel táta. Pětka se teleportoval na poslední hvězdu na které nikdo nestal. Propojily nás modré blesky a s křikem bolesti se monstrum skácelo na zem a vylezlo z nej několik stovek brouku. Svíjeli jsme se v bolestech mezitím co Allison mluvila s tátou.
"Na tomhle jsme se nedohodli!" Zavrčela Allison na tátu který se snažil restartovat vesmír.
"Částice v jejich tělech jsou to jediné co už stroj pohání" odpověděl táta.
"Nepřestane s tím dokud nebude po nás!" Křikl pětka směrem k Allison. Malé žluté Částice z nás vyletavali a já cítila jak slabnu.
"Vždyť je zabiješ!" Křikla Allison.
"Všechno v životě má svoji cenu" odpověděl chladně táta a pokračoval.
Najednou bolest přestala. Všichni jsme se skáceli k zemi a vydychavali se.
"Věříš mi?" Zeptala se all Viktora, kterej se chystal Allison zastavit. Najednou přestal.
"Co děláš Viktore?! Zastav ji! Nemačkej to!"
Pozdě. Allison zmáčkla tlačítko na restart světa a objevili jsme se- ve výtahu?
Dveře vytahu se otevřeli s my jsme vylezli venku. Na zemi osm cestiček a uprostřed nějaká socha.
"Kde je Pětko?!" Zavrčel Luther a chytil pětku za oblek.
"Sundej ze mě tu pracku" zavrčel pětka zpátky.
"Nesundám dokud mi neodpovíš" zatřásl s nim.
"Trhni si" chtěl se teleportovat ale jakoby žádný schopnosti nemel. Taky ze ne.
"Něco je špatně" řekla jsem a naše pohledy s Pětkou se střetli.
"Moje schopnost- nefunguje" řekla jsem a koukala na ostatní snažící se udělat tu svoji.
"Jak je získáme zpátky?" Zeptal se Ben.

Všichni se rozešli a já a pětka jsme tak zůstali sami.
"Vyřešíme to" řekla jsem, chytla ho za ruku a odváděla ho pryč.

Tahle epizoda je krátká ale tímto bych vás chtěla přivítat při pokračování teto knížky! Trvalo to dlouho musím říct ale 4 série je konečně venku!
Doufám že jste neumřeli a že se budete těšit jako já!
Podle času něco napisu, samozřejmě alespoň jednou týdne něco vyjde ale muže se stát ze to bude i víckrát. Záleží podle času.
Budu se na vás těšit!😍