𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}

𝟙𝟠

Pětka zabrzdil auto před akademii a všichni rychle vystoupili u auta.
"Jdeme, rychle!" Křikl Pětka.
Luther s Klausem vzali All a já s Pětkou běžela ke dveřím.
"Myslím, že nedýchá" Křikl Luther.
"Fofrem dovnitř, nebo umře"
Běželi jsme do sálu a položili All na nemocniční postel.
Klaus šel pro mámu a my stáli kolem jí a sledovali její tělo a stále nemohli uvěřit vlastním očím.
Po chvilce oba doběhli máma i Pogo a máma se na ní podívala. Diego sem také doběhl a stoupl si hned za mě.
"Mohli by jste ji někdo přidržet ten krk?" Zeptala se mamka a Pětka jí ho přidržel.
"Má poškozený hrtan, jeden z vás jí musí dát krev" řekla mamka a změřila si nás pohledem.
"Jasně"
"Jasan"
"Jo" řekli jsme všichni naráz a mamka si vzala do ruky jehlu.
"Krev ji dám já" řekl odhodlaně Luther a začal si vyhrnovat rukáv.
"Obavám se, že to není možné chlapče. Vaše krev se nejvíce shoduje s tou mojí" řekl Pogo.
"Netrap se tím-ehm-udělám to svalouši! Miluju jehly" Řekl Klaus a natáhl ruku.
"Pane Klausi, vaše krev je-jak bych to řekl.." sekl se Pogo.
"Znečištěná" dořekla jsem.
"Uhni" sykl Diego.
"Jo, dělej"
"Udělám to" stoupl si Diego odhodlaně vedle mamky, ale jakmile uviděl jehlu, sesypal se k zemi.
"Ježiši" Uchechtla jsem se.
"Do něj" řekl s úsměvem na tváři Pogo.
Mamka do Diega vpíchla jehlu a sála z něj krev.
Po tom, co All do svého těla dostala krev, nás máma všechny vyhodila ven.
Pětka mě chytil za ruku a táhl směrem k obýváku. Chtěl vejít za ostatními, ale zatáhla jsem ho za ruku a tím ho zastavila.
"Kam si myslíš, že jdeš?" Nadzvedla jsem obočí.
"Do obýváku?" Řekl Pětka v otázce.
"Ne, jdeš do koupelny si umýt ty ruce od krve. A ja díky tobě taky" ušklíbla jsem se a tahala ho do koupelny o pár místnosti vedle.
Potom, co jsme si umyly ruce, jsme se konečně vydali do obýváku za Lutherem, Klausem a Diegem. Sedla jsem si na gauč naproti Klause.
"Ten bastard, co nám malém zabil sestru je na svobodě, s Vanyou. Musíme ho najít." Začal Diego.
"Vanya není důležitá" řekl Pětka.
"Hele, je tvoje sestra. To bylo moc krutý i na tebe"
"Nikdo netvrdí, že nám na ní nezáleží, Diego. Ale jestli dojde k Apokalypse, umře společně se sedmi a půl miliardou dalších." Pokrčila jsem rameny.
"Harold Jenkins. On je teď prioritou." Sykl Pětka.
"Souhlasím, jdeme" řekl Diego. Zvedla jsem se a šla za ostatními.
"Nikam nejdu lidi" ozval se Klaus. Všichni jsme se zastavili a koukali na něj.
"Neberte si to špatně a tak, ale je to těžký. Moje střízlivost je momentálně tak trochu pod tlakem, takže-" chtěl pokračovat, ale Diego mu skočil do řeči.
"Jdeš s náma"
"Nenene. Všichni se schodneme, že moje schopnost je v podstatě k ničemu. Jenom bych vás borce zdržoval."
"Klausi vstávej" řekla jsem frustrovaně. Na tohle nemáme čas.
"Nemůžeš mě nutit" koukal na mě a stal si za svým.
Diego vytáhl nůž a hodil ho přímo mezi jeho nohy.
"Na druhou stranu, trocha pohybu mi neuškodí. Uz jdu!" řekl a zvedl se z pohovky.

°°°°°°°°°°

Stali jsme před mrtvým tělem Harolda Jenkinse.
"Tak tohle jsem..nečekala" vzdychla jsem překvapením.
"Tohle nečekal nikdo z nás" řekl Pětka.
"Vanya tu není"
"Vypadneme, než dorazí poldové" řekl Diego a s Klausem opouštěli místo.
"Minutku" řekl najednou Pětka a klekl si k jeho hlavě a odlepil mu náplast na oku.
"Zlato, máš to oko u sebe?" Zeptal se mě.
"Jo, jasně" řekla jsem a podala mu ho.
"Sakra, vy dva, co blbnete" Řekl Diego zakrývající si ústa rukou.
"Nee fuuj"
On ho dal Haroldu do prázdného místa, kam normálně patří oko.
"Stejná barva, stejný zorničky. Lidi to je on!" Křikl Pětka.
"Oko, který sebou taháme desítky let-"
"Konečně našlo majitele" dořekla jsem za Pětku.
"Dostali chlapa, kterej měl vyvolat apokalypsu"
"Jupiii, jdeme" řekl Klaus a odcházel. Ale Diego ho chytl za bundu a zastavil ho v pohybu.
"Ne ne, stát! Nebude to tak snadný! Tohle je vzkaz, kterej jsem našel na komisi. Stojí na něm Ochraňte Harolda Jenkinse, alias Leonarda Peabodyho." Řekl a ukázal na jeho tělo.
"Ale kdo ho zabil? Kdo to udělal?" Zeptal se Pětka zmateně.
"Mám šílenej nápad, šilenej, ale co kdybychom našli Vanyu a zeptali se-" neslyšela jsem ho doříct větu, protože nás Pětka teleportoval opět do akademie.
"Pětko alespoň mi naznač, že se chceš teleportovat" Sykla jsem na něj a sedla si na jeho postel, protože se mi zamotala hlava.
"Promiň Quinn" zasmál se a sedl si vedle mě.
"Musíme prohledat akademii, jestli tu Vanya není a počkat, až sem kluci dojedou." Řekl Pětka a přitáhl si mě do objetí.
Usmála jsem se a objetí opětovala.