𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}

𝟜𝟡

Sešli jsme schody do sklepa a setkali se všichni tváři tvář Kugelblitzu.
"Nádhera!" Řekla slepkyně před námi.
"No teda-" povzdechl šokovaně Diego.
"To spolklo Stanleyho-" řekla Lila, která si stoupla vedle mě.
"A dalších par miliard lidi" dodala slepykyně.
"To nevím a nezajímá mě to" pokrčila Lila rameny a prošla se kolem zářiči koule. Pětka se na mě podíval a já na něj. Pak jsem pohled opět směřila ke Kugelblitzu.
"Jo myslíš jen na sebe" rypla si slepkyně opět.
"My jsme bezvýznamný, ta věc spolkne celej vesmír- z čeho to je?" Zeptal se Pětka procházející se kolem toho.
"Z rychle se hroutících černých mirko-děr." Vysvětlila Sloane.
"Tak proč nás to všechny nevcucne?" Zeptala jsem se a podívala se na Sloane.
"To bohužel nevíme- ty, ani tohle nemáte existovat"pokrčila rameny Sloane a podívala se na mě.
"Jedna nereálná věc přináší jinou- vesmír chce rovnováhu" mumlal Pětka. Přešla jsem k němu a on mě chytil kolem pasu.
"Grace vlny sleduje- další přijde za 3 hodiny" informovala nás Fei, myslím?
"Co budeme dělat?" Zeptal se Diego a podíval se na nás.
"Zamknem to" pokrčila rameny Sloane.
"dysonova sféra?" Zeptala jsem se a podívala se na ni.
"Jo" kývla hlavou Sloane.
"Dobře- faktor omezení?" Souhlasil Pětka a přešel i semnou, s jeho rukou kolem mého pasu k Sloane.
"Na maximum 98 setin-" odpověděla a přitom od nás neuhnula pohledem.
"Pevnost vtahu?" Ptal se znovu Pětka. Podívala jsem se na Diega a Luthera a oba měli na tváři tupý vyraz. Uchechtla jsem se nad tím. Diego se na mě podíval a pokrčil rameny.
"Strop je 10 000 giga Pascalů" odpověděla.
"To mě má rajcovat?" Zeptala se se smíchem v hlase Lila.
"Ne" odpověděl Diego a Luther zároveň.
"Co, Pětko?" Zeptala se Allison opírající se o stěnu.
"Skvělý- nebo bídně zemřeme" odpověděl Pětka.
"Souhlasíme" odpověděla jsem i za Pětku.
"Nepotřebujeme vás" zavrčel Ben.
"Co prosím?" Zavrčela Allison a vražedně se na Bena podívala.
"Aby to klapalo, potřebujeme Sloane, Lilu, Quinn, Christophera a-" začala Fei ale Allison ji skočila do řeči.
"Viktora, jasně" dodala Allison a šla pryč.
Podívala jsem se na Pětku a pak na Bena.
"Bene, budeš pro jednou hodnej a půjdeš semnou?" Zeptala jsem se ho.
"Co to děláš?" Přitáhl si mě Pětka k sobě.
"Klid, chci jít pro Viktora" usmála jsem se na něj a vyprostila se z jeho sevření.
"A proč zrovna já? Proč si nevezmeš jeho?" Zeptal se a ukázal na Pětku.
"Protože Pětka má moc práce" mrkla jsem na Pětku, chytla Bena za zápěstí a táhla ke schodům.
"Fajn- ale umím chodit sám!" Zavrčel a vyprostil se z mého sevření.
"Dobře, tak pojď" protočila jsem očima.

Vyšli jsme po schodech nahoru.
"Kde máš pokoj?" Zeptala jsem se ho.
"Na konci chodby, levý dveře." Odpověděl nepřítomně.
"Děkuju" usmála jsem se na něj a on se na mě jen pousmál, ale i tak mě to zahřálo.
Otevřela jsem dveře od Benova pokoje, neobtěžovala jsem se ani klepat.
Viktor se rychle zvedl do sedu na posteli a podíval se na mě a na Bena.
"Ať jste mi přišli říct cokoliv, nepomůžu vám, dokud tu bude Allison.
"Přišel jsem si pro.. bundu, jo-" snažil se svůj příchod zamaskovat Ben a vzal si bundu z věšáku.
"Chceš říct, že celou dobu čekáš, až se tě někdo přijde doprošovat?" Zeptal se Ben jen tak mimochodem a podíval se na mě, následně svůj pohled zaměřil na Viktora. Viktor neodpovídal.
"Teda- to je ubohý" vysmál se mu Ben. Viktor se na mě podíval.
"Jen trošičku" zašeptala jsem.
"Nepochybuju- Ben byl lepší." Protočil očima Viktor.
"Já slyšel- ale neumřel? Říká se že my máme ega, ale vy mu dali korunu." Zasmál se Ben.
"Necháš shořet svět protože nesnášíš sestru- to je mazec" protočila jsem očima.
"To přece nedělám" zvedl hlavu Viktor a podíval se na mě.
"To je fuk- brzo stejně bude po všem a za pár dni je z nás Kugel toast-" zamumlala jsem.
"takže ten tvůj Harlan umřel zbytečně. Skvělá práce." Vysmíval se mu Ben.
"Tohle už vtipný nebylo, přestaň" Zavrčela jsem na něj a Ben jen protočil očima.
"A přestaň fňukat do mých peřin, ano?" Chtěl odejít ale já ho zastavila v pohybu.
"Viktore- potřebujeme tě, prosím." Prosebně jsem se na něj podíval. Jen sklopil hlavu dolu.
"Je to hnus" sykl Ben a táhl mě pryč.
Přešli jsme dolu a já se s Benem rozešla ve hlavní chodbě a šla směrem k baru, kde byla Lila s Allison.
"Nemají tu něco silného?" Řekla jsem a sedla si ob dvě barové židličky. Lila přešla za bar a podívala se do skříněk.
"Jen šampaňské- jsou fakt trubci" zasmála se Lila.
"Když je řec o trubcích, napadá vás, jak vašeho blbého brášku přimět- přijmout omluvu?" Zeptala se Lila a podívala se na mě.
"Spis jak přimět našeho blbého bratra k spolupráci." Protočila jsem očima.
"Lidi nechtějí omluvu, ale přiznání. Chtějí nahlas slyšet popsat, jaks jim ublížila aby to všichni pochopili." pokrčila rameny Allison.
"když nejsi Viktor, tomu není dobrý nic" pokrčila jsem rameny.
"Mimochodem, Quinn, já-" začala najednou Allison a podívala se na mě.
"Nechci slyšet omluvu.. jsi moje sestra, dávno jsem ti odpustila. Ale ještě jednou a věř mi, že Pětka tě zabije" uchechtla jsem se.
"Jo- dáš si?" Nabídla mi alkohol. U úsměvem jsem si to převzala a napila se.
"Díky, to bodlo." Usmála jsem se.
"Jo- slušný terno. No a jaký z toho máš pocit?" Zeptala se Lila.
"Dobrej" odpověděla Allison a natáhla k ni alkohol.
"Ehm- dávám přednost hořkost dobrého Guinesse" odmítla Lila.
"Smrtí jsem se měla cítit lip, nebo hůř, nebo něco mezi, ale- nic" zašeptala Allison svoje myšlenky.
"Nebo cítíš všechno dohromady a tím pádem se ty pocity vyrušily" pokrčila jsem rameny a podívala se na Lilu, která souhlasně kývla hlavou.
"Ne, myslím že mi to konečně doklaplo." Začala Allison.
"Co jako?" Zeptala jsem se.
"Za pár dní budeme buď mrtví, nebo v jiný časový ose, ve který se Harlan nejspíš nenarodil" Allison se začala smát.
"Všechno je naprd a nic není skutečný- nic nevydrží." smála se. Já a Lila jsme na ni zmateně koukali.
"Sakra- fakt ti hrabe" zasmála se Lila a sedla si na barový stůl směrem k nám.
"Tak jo, poslyš- zahrávat si s časem je dost slušnej úlet, to mi věř, ale všechno je pořad skutečný, jenom se to mění tak moc rychle, že to nestíháš vnímat." Řekla jsem s pohledem na Allison.
"Vem si krasobruslaře a jejich trojtý hop sem, hop tam a pojď na mě z boku, nebo co? Vyber si bod zájmu. Něco konkrétního, na co se zaměříš, bez ohledu na to, co se mění." Dodala Lila a podívala se na mě.
"Co když jsem ho měla a ztratila ho?" Zašeptala Allison a podívala se na Lilu.
"Najdi si jinej, nebo spadneš" pokrčila rameny Lila.
V tom ke mě přišel Pětka a políbil mě na spánek.
"Můžeme" zamumlal.
"Nee, Viktor fakt přišel?" Uchechtla jsem se.
Všichni jsme se zvedli a rozešli se dolu do sklepa.

Došli jsme ke skupince, stojící kolem Kugelblitzu.
"Tak čím začneme?" Zeptal se Viktor.
"Stěhovala jsi někdy včelí hnízdo?" Zeptala se Sloane Lily.
"Proč bych to dělala?" Zeptala se Lila.
"Nemůžeš ho vzít do ruky. Nejdřív kolem něj musíš postavit bednu a tím včely uvězníš." Řekla a začala se vznášet.
"Každá z těch černých děr vibruje jiným tempem"
"Cítím je" řekl Viktor.
"Já asi taky" zašeptala jsem. Hlavně jsem cítila Pětkův vyděšený pohled na mě.
"Dobře, nesmí se nijak zrychlit ani zpomalit, jinak je po nás" dodala Fei.
"Nevyřešit včely, chápu" řekl Viktor a použil svoji schopnost a udělal ochranný štít kolem Kugelblitze
"Lilo, až to půjde, udělej to samé, co Viktor" řekla Fei a Lila udělala to samé, co Viktor.
"Co to děla?" Zeptal se Luther Bena.
"Sráží to vlastní gravitací" odpověděl Ben.
"Fakt husty" vzdechl nadšeně Luther a Ben ho propálil pohledem.
"Neřekli jsme mi, že tu stavíte vězení bohu" přišla sem Grace.
"Mami?" Zašeptal šokovaně Diego.
"Na tohle nemáte právo" Zavrčela.
"Máme napilno, Grace" Křikl Luther.
"Quinn, napoj se na Christophera" řekla Fei a já kývla na souhlas.
Zfialověli mi oči a hruď a z hrudi mi vystřelily fialové blesky, které se napojily na Christophera a zásobovaly ho větší energii.
"Den odplaty klíčil v mém srdci" řekla Grace a blížila se k nám.
"O čem to mluvíš?" Zeptal se Luther.
"A rok mého vykoupení nadešel!" Zakřičela Grace a namířila na kluky plamenometem.
"Pětko pozor!" Křikla jsem na něj.
"Den odplaty klíčil v mém srdci a rok mého vykoupení nadešel!" Zopakovala a z plamenometu vyprskl obrovský oheň.
"Pozor!" Křikl Diego a uskočil.
"Mami, mami! Jsem Diego- nechceme ti ublížit" Zašeptal Diego.
"Den odplaty klíčil v mém srdci a rok mého vykoupení nadešel!" Opět zopakovala a viděla jsem z rohu další plamen ohně.
"Znervózňuje mě to" Zavrčela jsem.
"Nepovoluj, musíme zvýšit Christopherova procenta, Lilo, ty taky!" Křikla Sloane.
"Christophere, teď! A ty Quinn můžeš přestat." Přerušila jsem naše spojení a upadla na zem. Pětka se teleportoval vedle Bena, a když si všiml, že ležím na zemi tak ke mě přiběhl, zvedl mě do náruče a odtáhl dál.
"V pohodě?" Zeptal se mě.
"Jo, dala jsem do něj moc energie" zašeptala jsem a přitulila se k němu.
"Miluju tě" Zašeptal Pětka.
"Já tebe, lasko" odpověděla jsem a políbila ho na rty. On mi polibek opětoval. Podívala jsem se na Christophera, který se rozdělil na několik části.
Kugelblitz byl jako malá tečka a Christopher se sjednotil s Kugelblitzem v sobě.
"Vyšlo to?" Zeptal se Pětka a postavil mě na zem a ruku obmotal kolem mého pasu.
"Další vlna za 3..2..1-" počítala Sloane a všichni jsme pozorně sledovali Christophera, který pouze vypustil plyn, nic dalšího se nestalo. Všichni jsme si úlevně vydechly.