Seděli jsme venku na židlích a sledovali probíhající sňatek.
Luther a Sloane stali naproti sobě a Klaus byl ten, co oddával. S úsměvem jsem je sledovala.
"Drazí přátelé, shromáždili jsme se zde, na malou chvíli, na moc malou chvíli, tak si tu chvíli užijme, protože slunce nevyjde každý den. A teď chci slyšet AMEN!" Křikl Klaus.
"Amen!" Křikl Luther a Sloane. Někteří neřekli nic a jiný, jako je Diego pískali.
"Amen" Zašeptal Pětka a podíval se na mě. Já se podívala na něj a usmála jsem se.
"Luthere- bereš si tuhle spanilou krásku za svoji ženu?" Zeptal se Klaus Luthera.
"Ano" odpověděl s úsměvem Luther. Chytil Sloane za ruce a oba se sobě dívali do očí.
"Sloane- slibuješ že budeš milovat a ctít toho velkýho, chlupatého zmetka příštích čtyřiadvacet až osmadvacet hodin?" Zeptal se Klaus.
"Plus minus den" opravila jsem ho.
"Shhh!" Zamával rukou mým směrem a nespustil oči ze Sloane.
"Pokusím se" odpověděla Sloane se slzami v očích.
"Potom-Promiňte.. prohlašuji vás za muže a ženu!" Řekl s brekem Klaus.
"VIVA APOKALYPSA" Křikl Klaus a Sloane s Lutherem si dali pusu.
Všichni jsme začali tleskat a pískat.První tanec, Luther a Sloane, jakožto snoubenci začínají tanec jako první. Všichni jsem stali u sloupu a koukali na jejich tanec.
"Tak tohle je horší než apokalypsa-" Zašeptal Pětka.
Chytla jsem ho za ruku a táhla k několika lahvím šampaňského.
"Už jsem se bál že mě chceš táhnout na parket" řekl když jsem došli k lahvím.
"Neboj, to přijde až potom" mrkla jsem na něj a dolila si šampaňské do poháru a Pětkovi dolila taky.Šli jsme si sednout ke stolu i s jídlem. Sedli jsme si a oba do sebe začali cpát jídlo, jako bychom nejedli měsíc. Umíme být pěkný prasata.
"Pětko, Quinn!" Křikl Klaus a sedl si vedle mě.
"Sakra-" Zašeptal Pětka.
"Mi ermano"
"Co chceš?" Zeptala jsem se ho.
"Poslouchejte. Nahoře čeká táta a jeho plán na záchranu světa. Co kdybychom za nim zaskočili a dali s nim pokec?" Vyvalil na nás svoji nabídku.
"Takže ty seš teď se staroušem jedna ruka?" Zeptal se Pětka s plnou pusou.
"Tohle je jinej, je jak želva! Tvrdej na povrchu, ale sladkej a vrásčitej a- příležitostně lahodnej uvnitř" vysvětlil Klaus a podíval se na mě.
"Klausi" protočila jsem očima.
"Jo?" Přiblížil svůj obličej blíž k mému.
"Starý psi jako on, já a Pětka se nemění. Nikdy mu nešlo o naše blaho, takže- můj jediný plán s Pětkou na večer je střískat se jak zákon káže" řekla jsem a hodila panák alkoholu do větší skleničky s šamanským. Pětka udělal totéž. Oba jsme si vzali skleničky do ruky a přiťukli si i s Klausem.
"Jasně- užijte si to" řekl a zvedl se.
"Uzijeme" mrkl na něj Pětka a oba jsme se napili.
"Klausi-" řekla Lila najednou a žďuchla ho zpátky na prdel.
"Opovaž se k němu přiblížit a nakukat mu nějakou hovadinu." Zavrčela na něj Lila. Se zájmem jsem sledovala celou situaci.
"Moi? Jak se opo-" chtěl to doříct, ale Lila ho umlčela jediným pohybem.
"Možná jsi nesmrtelný, ale já umím zařídit, aby už byl zbytek tvého života plný bolesti a utrpení, kapiš?" Zeptala se Lila a usmála se na něj svým typickým úsměvem.
"Jo- jasně" odpověděl šokovaně Klaus.
"Prima, usměj se!" Přitáhla si ho k sobě a podívala se do objektivu.
V tom problikl blesk a já několikrát musela zamrkat očima.
"Si děláš prdel, teď nevidím" Zavrčela jsem a podívala se na Pětku. Měla jsem šmouhy před očima.
Protočil očima. Kopla jsem do sebe zbytek připraveného drinku a podívala se před sebe.
"No doprdele" zašeptala jsem, když jsem viděla přicházejícího tátu.
Všichni ztichli a podívali se na něj. Všichni ho sledovali. V tom začala hrát hudba.
Pětka do sebe začal opět cpát jídlo a já si chystala dalšího panáka. I jemu samozřejmě.
"Co tady dělá? Kdo ho pozval? Mě nepozvali ani na rozlučku a jeho pozvali na svatbu?"
"Seď a trp jako my ostatní" řekla jsem klidným hlasem.
"Kruci, ty se fakt nedokážeš uvolnit, že ne?" Zavrčela na něj Allison.
"Teď jsme všichni" povzdech si Klaus.
"Bene- dost" protočila očima Allison.
"Vy kam jdete?" Zeptala jsem se Lily a Diega, když jsem si všimla že se zvedli ze stolu.
"Diego mě jde představit svému otci" řekla s úsměvem Lila. Podívala jsem se na Diega, který mě prosil ať ho z toho dostanu.
"Užijte si to" mrkla jsem na Diega a nalila do dvou skleniček šampaňské, do kterých jsem následně hodila panáky plný tvrdého alkoholu.
Položila jsem jednu skleničku před pětku a druhou jsem nechala před sebou.
V tom jsem uslyšela cinkání na skleničku. Já i pětka jsme se otočili tím směrem. Mírně se mi začal opět točit svět.
"Sloane, už jako malá holčička jsi byla výjimečně chytrá. A Luthera sice neznám jako tebe, ale za tu chvilku, co se známe bych řekl, že sis vybrala rovnocenného partnera." Začal táta se svým proslovem.
"On řekl že je rovnocennej" řekl výsměšně Pětka, přiopilej se sklenicí v ruce a s pohledem upřeným na mě.
"Nic tak hezkého jsem od táty fakt nečekala. Ty snad jo?" Nadzvedla jsem obočí a s šibalskym úsměvem sledovala Pětku.
"To sice ne, ale furt je to vtipný" pokrčil rameny.
"Máš recht" pokrčila jsem rameny a zasmála se.
"Uznávám, že jako otec jsem měl jisté nedostatky. Věřím, že moje slabiny budete považovat za lysinky na jinak dokonalém trávníku. Jsem hrdý, že jste mé děti. I ty, které jsem vychoval v jiném vydání sebe sama. Doufám, že dnes večer vytvoříme několik krásných vzpomínek na tu vzácnou trochu času, co nám zbývá."
"Tyvole" zašeptala jsem a nespustila z táty oči.
"Slunce vychází nad loukou rozkvetlou, matka mlčí, tvář skryta plachetkou. Dav truchlící v černi oděných přišel pohřbít to, co se nezmění. Čas nečeká a náš chrabrý rek má strach, že pozná ten smrti polibek" dořekl svůj proslov táta a odložil mikrofon bokem.
"Nádhera! Bravo Tati! Bravo!" Všichni začali tleskat.
"To bych od něj fakt nečekal-" Zašeptal Pětka.
Podívala jsem se na něj.
"Ty brečíš?" Zeptala jsem se.
"Ne" několikrát zamrkal a kopl do sebe cely obsah mého připraveného drinku. Já udělala totéž.
"Dosti bylo slz, je na čase se začít zase smát! Tahle je pro všechny, kteří se chtějí bavit!" Křikl recepční.
"Jdeme" zašeptala jsem, rychle udělala další panák pro sebe, zvedla jsem se, chytla Pětku za ruku a táhla ho na parket. Cestou jsem do sebe kopla cely obsah panáku a položila ho na stůl cestou.
Všichni jsme tancovali uprostřed parketu a bavili se po dojemným proslovu z tátovi strany. Allison tu není a ani mě teď nezajímá kde je.
ČTEŠ
𝙰𝙽𝙾𝚃𝙷𝙴𝚁 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢 - Five Hargreeves {CZECH}
Fanfiction"V pravé poledne 1. Října 1989 současně porodilo 43 žen z celého světa. Což by nebylo nic zvláštního, v případě, že by ty ženy byly předtím těhotné. Výstřední miliardář a dobrodruh Reginald Hargreeves se rozhodl, že najde a adoptuje co největší množ...