Potrestaní bohové [CZE]

#19 Až na samotné dno

Loki ležel na široké kamenné zdi, na kterou náhodou narazil. Mohl se pokusit dostat do nějakého dalšího domu, kde by mohl nocovat, ale měl dojem, že by to stejně na takovém místě nebyl rozdíl. Tohle místo nepřinášelo žádné potěšení a potvrzovalo se mu to každou chvíli. Co ho například překvapilo jen před malou chvílí, když se zadíval na noční oblohu, nebyly na ní ani hvězdy a ani měsíc, na které si zvykl za poslední dny. Byla prostě jen černá, jako kdyby nebe na tomhle místě ani neexistovalo.

Jak ležel, měl jednu ruku položenou za hlavou a v druhé držel dýku, kterou měl nad hlavou a zamyšleně se na ni díval, sem tam s ní pohnul, sledoval, jak se v ní odráží aspoň kousek světla. Sem tam viděl i jeho vlastní odraz, dýka byla naleštěná tak, že byla skoro jako zrcadlo.

Už jí chtěl položit, když ho zaujalo něco v odraze. Posadil se a podíval se přes odraz v dýce na symboly, které byli na stříbrném náramku, co měl nedobrovolně na ruce. Předtím ty znaky nepoznával, tušil, že to jsou nějaké runy nebo něco podobného, ale nevěděl, jaký přesně mají význam. Až když je viděl v odrazu, uvědomil si, co ty znaky znamenají.

Seskočil ze zdi a znovu ucítil bolest v jeho noze, jeho náhlé prozření pro něj ale byla velká motivace. Došel k nejbližšímu místu, kde byla aspoň trocha světla a na prašné cestě si začal ty znaky postupně malovat. Když je viděl vedle sebe, jen se mu potvrdilo, „jsou to elementy!" Zvolal nadšeně, znovu se zadíval na symboly na náramku, snažil se ho ani nedotknout, aby to znovu nezačalo dělat svoje triky. Vše mu začalo dávat smysl, symbol pro oheň a vzduchu byl zaznačený správně, ale symbol pro vodu a zemi byl špatně. Ihned si vzpomněl na ochranu, co náramek měl, dokázal se rozpálit, což značilo symbol ohně, anebo naopak dokázal připravit člověka o dech, což značilo vzduch. Jako by slyšel v hlavě slova jeho matky, když ho učila magii. Magie dost souvisela i s přírodou, živly a všeobecnou rovnováhou, „je to disbalanční kouzlo! Proč mě to nenapadlo dřív?" Zeptal se sám sebe.

V ten moment zapomněl i na to, kde vlastně je a chtěl tuhle hádanku vyluštit až do konce, „fajn, takže voda a země není v rovnováze..." přemýšlel o tom nahlas, což mu pomáhalo se na to o to líp soustředit. Nešlo jen o to, že se náramek bránil před otevřením, byla to i nápověda k celému kouzlu, i když poněkud drsnějšího rázu. Jen pro jistotu sebral ze země trochu hlíny a nasypal jí na náramek, který se mu ihned přemístil na druhou ruku, bylo mu jasné, že takhle snadné to nebude, náramek se dotkl vody několikrát a rozhodně to k odemčení nevedlo.

Bloumal kolem a snažil se vymyslet či zkusit něco, co by mohlo zabrat, čas plynul a jemu leželo v hlavě jen tohle, cíl který by mohl změnit vše. Když ho napadla jedna šílená myšlenka, skoro se tomu až zasmál, „buď je to geniální anebo je to naprosto šílené!" Pomyslel si a šel najít pár věcí, co by se mu mohli hodit, což mu zabralo taky poměrně dost času, než našel co chtěl.

Nakonec došel až k mostu, pod kterým byla řeka, nebyla skoro ani vidět, ale byla alespoň slyšet. Zadíval se z mostu dolů a připadalo mu, jako kdyby se díval do nicoty, napadlo ho, co v té vodě asi může všechno být a raději tu myšlenku zase zahnal, „musel jsem se zbláznit! Možná to nebude vůbec fungovat!" Pronesl vážně, „no... ale co když to fungovat bude?" Zeptal se sám sebe a začal být dost nervózní, když mu docházelo, co má v plánu. Nakonec se odhodlal a začal se připravovat, po chvíli už stál na okraji mostu a v ruce držel velký kámen, který byl přivázaný provazem k jeho noze, nejen že se potřeboval dostat pod vodu, potřeboval se dostat až na dno.

Zhluboka se nadechl a zavřel oči, „fajn... dobře... tohle je totální magořina!" Zvolal, než se znovu nadechl, zadržel dech a skočil do řeky. Díky tíze velkého kamenu ho ale netáhl proud pryč, naopak ho to táhlo ke dnu. Otevřel oči a kámen pustil, cítil, jak ho to táhne stále hlouběji. Zadíval se na ruku, kterou ve vodě sotva viděl, sáhl po náramku, která se přemístila na druhou ruku, když to udělal znovu, začal se rozehřívat, ale voda kolem ten proces zastavila a rozsvítil se na něm jak symbol pro oheň, tak i symbol pro vodu. Samým překvapením málem vypustil zbytky kyslíku, co stále zadržoval.

Kámen narazil na dno a Loki v duchu doufal, že to skutečně vyjde. Znovu sáhl po náramku a ten se mu přemístil na krk, v tu chvíli vydechl kyslík, který zadržoval a jelikož se sám nemohl nadechnout a kolem nebyl vzduch, kroužek na krku mu neměl co vzít, z posledních sil se přitáhl až ke dnu řeky přes provaz a dotkl se písku usazeného na dně, který měl symbolizovat zemi, v ten moment se rozsvítili i poslední dva symboly. Věděl, že na hladinu už by se nemohl dostat, absence kyslíku ho začala připravovat o vědomí, zavřel oči a naposledy sáhl po zapínání na náramku. Věděl, že je to buď svoboda anebo to poslední, co v životě udělal. V mysli se mu vybavila tvář Sylvie...

###

Sylvie seděla na posteli a najednou si všimla divného světla z náramku, co měla na ruce. Celou dobu měla takový nepříjemný pocit, který si nedokázala vysvětlit. Zmateně se podívala na ruku a všimla si jak na náramku září symboly. Chvíli váhala, ale nakonec sáhla po zapínání, náramek se otevřel a spadl do postele. Samým překvapením vyskočila z postele a hleděla na náramek jak na zjevení. Cítila, jak se jí vrací její síla, bylo to tak zvláštní a nečekané.

###

Loki se nadechl a otevřel oči, seděl uprostřed mostu, kam se přemístil z vody. Podíval se na ruku, poté i na druhou a zjistil, že náramek je pryč, ležel na dvě temné řeky. Nevěřícně vydechl, přežil to a navíc vyřešil, jak prolomit kouzlo. Vstal a cítil ten příjemný pocit, nebylo to jen to, že měl zpět své schopnosti, cítil dobrý pocit sám ze sebe, že riskoval a vyšlo to, „ono to funguje!" Šťastně se zasmál a v ten moment se zjevil zpátky v New Yorku, kam se přemístil, jelikož zažil moment skutečného štěstí, které našel díky sám sobě. Moment, který ho dostal z temnoty. Když se rozhlédl kolem sebe, stále tomu nemohl uvěřit, byl jasný den a cítil svěží vánek, i když to mohlo vypadat jako maličkost, vážil si jich o to víc, „ano, ano, ano! Vyšlo to!"