Potrestaní bohové [CZE]

Epilog

Sylvie seděla v houpacím křesle dětského pokoje a v náručí držela její novorozenou holčičku, tiše jí zpívala píseň, aby jí uspala. Byla to stejná píseň, jakou jí Loki zpíval ve vlaku, když se čerstvě seznámili, pamatovala si její text velmi dobře.

Nikdy by si nepomyslela, že by mohla být matkou, ale když se jí stala, nedokázala si představit přesný opak - že by jí nebyla. Celé ty dlouhé roky žila v neklidu a strachu a po neskutečně dlouhé době cítila přesný opak - klid a mír, který ji prostupoval celým tělem. Byla konečně skutečně šťastná...

Loki je už nějakou dobu pozoroval, tiše k nim přišel a Sylvie se na něj usmála, když si ho všimla. Loki se sehnul, políbil Sylvii na čelo a pohladil jejich malou dceru, Sylvie položila ruku na jeho a malá ji instinktivně chytila za prst. V ten moment si byla jistá, tohle byl její domov, tohle byla její rodina.

Oba se dojatě podívali na jejich dceru, která pro ně byla ta nejposvátnější bytost na světě, možná i proto jí vybrali jméno Swan. Swan Lokidottir.

♡

// Děkuji těm, kteří si přečetli tento příběh až do samotného konce, také děkuji za všechny komentáře a hodnocení, opravdu mě potěšilo, že se příběh dočkal takové pozornosti. Bez váš čtenářů, by to prostě nebylo ono... Díky!