Oʙᴏᴜsᴛʀᴀɴɴᴀ́ ᴛᴇʀᴀᴘɪᴇ | Yungblud

Část 24

Po pár minutách pohupování se do rytmu a rozpačitého rozhlížení se kolem sebe jsem si myslela, že už to snad ani nemůže být horší, v ten moment se u mě objevil neznámý muž. Podle jeho kolébavé chůze jsem ihned poznala, že už měl něco upito. Nechtěla jsem se s ním bavit, bohužel pro mě si to ale šinul přímo ke mně, přičemž si mě celou důkladně prohlížel. Když už nás od sebe dělilo jen pár centimetrů, křivě se usmál a naklonil se k mému uchu.

,,Ahoj kočičko. Jsi tu sama?"

Z jeho dechu, který mě polechtal na krku, mi po celém těle vyskákala husí kůže. Ihned jsem hlavou uhnula do strany. Celou mě totiž ovanula nepříjemná vůně alkoholu smíchaného s cigaretami. Ani jsem se neobtěžovala mu jakkoli odpovídat. Prostě jsem se otočila zády k němu a rozešla se pryč. On mě však pevně chytil za ruku, čímž mě zastavil.

,,No tak počkej! Ty snad neumíš mluvit?" hulákal.

Snažila jsem se z jeho sevření vymanit, ale na to, že byl zřejmě dost opilý, měl i dost silné sevření.

,,Nech mě být!" zakřičela jsem na něho naštvaně.

K mému překvapení mě ten chlap ihned pustil. Pak dal své ruce před sebe v obraném gestu jakoby se bál, že mu snad něco udělám. Já jsem však na nic nečekala a rozešla se od něho co nejrychleji pryč. Když jsem si připadala dostatečně daleko, začala jsem se kolem sebe rozhlížet. Měla jsem jasný plán a to najít Dominica a oznámit mu, že odcházím. Netrvalo to dlouho a Dominica jsem opravdu našla. Tancoval na opačném rohu pódia s nějakou mladou dívkou. Vydala jsem se tedy k němu.

,,Dominicu?" oslovila jsem ho, když jsem k němu došla.

On mi však nevěnoval žádnou pozornost. Není divu, když jí celou dost okatě věnoval tělu té dívky. Poklepala jsem mu tedy na rameno. Hned jak jsem se ho dotkla, se na mě podíval a mojí ruku dost surově setřásl ze svého ramene.

,,Co je?" vyprskl.

Na to, že se mnou tam moc chtěl jít na párty se ke mně choval dost hnusně.

,,Jen jsem ti chtěla oznámit, že jdu domů," odpověděla jsem mu a doufala, že se semnou alespoň normálně rozloučí.

,,No a," pokrčil rameny, ,,koho to zajímá?"

V ten moment se k němu ta neznámá dívka naklonila a začala mu něco šeptat do ucha. Oba se přitom na mě uculovali. To mě spolu vážně pomlouvali?

Po tomhle jsem tam vážně nemínila být už ani minutu. Naštvaně jsem se otočila na podpatku a vydala se k východu. Co si o sobě vlastně myslí? Ani mi nešlo o to, že mě pozval do klubu a pak tam nabaloval nějakou cizí holku, šlo mi o to, jak se ke mně choval. Pokud jsem měla do teď pocit, že se z nás stávají přátelé, v tuto chvíli ze mě ten pocit rychle zmizel.

Ještě štěstí, že ten klub nebyl daleko od mého bytu a tak to netrvalo dlouho a svalila jsem se ještě oblečená s hlasitým výdechem na svůj gauč. V hlavě jsem si neustále přehrávala Dominicovo arogantní chování. Možná bych tam takhle usnula, kdyby se mým bytem ten den už podruhé neozvalo zazvonění.

Netušila jsem, kdo na mě může takhle pozdě zvonit a ani jsem to nehodlala zjišťovat. I tak jsem to ale záhy zjistila. Pár minut bylo ticho, ale pak se ozval zvuk, jako kdyby mi něco narazilo do oken. Rychle jsem se tedy zvedla a přistoupila k oknu, od kterého jsem si myslela, že zvuk vychází. Otevřela jsem ho a vyhlédla z něho dolů.

,,No tak otevři!" zahulákal na mě hned na to Dominic. Byl tak opilý, že když se podíval nad sebe, aby mi viděl do tváře, málem spadl na zadek.

Frustrovaně jsem si povzdychla. No jistě, kdo jiný by mě otravoval? Co tu ksakru po tom všem chce? Ano, vážně jsem na něho byla naštvaná za to, jak se na mě v tom klubu choval a proto jsem ho rozhodně neplánovala pustit k sobě do bytu. Kord když byl tak opilý.

,,Běž domů Dominicu!" okřikla jsem ho a pak okno zavřela.

,,Já nechci!...Hej!...Pust mě!" doléhaly ke mně jeho výkřiky.

Potichu jsem vyšla ze svého bytu a postavila se ke vstupním dveřím. Doufala jsem, že ho to brzy přejde a uslyším ho odcházet, to jsem se však pletla.

,,Fajn," vykřikl. Najednou zněl dost naštvaně, ,,jak chceš!"

Přistoupila jsem ke dveřím blíž a přiložila k nim ucho.

,,Schválně jak se bude líbit tvým sousedům, že mě tu necháš," uchechtl se.

Hned na to jsem jasně slyšela, jak začal mačkat tlačítka se zvonky mých sousedů pěkně jeden po druhým. Vždyť všechny vzbudí! Začala jsem v hlavě panikařit.

,,Přestaň!" zakřičela jsem a ve stejný moment otevřela dveře.