Oʙᴏᴜsᴛʀᴀɴɴᴀ́ ᴛᴇʀᴀᴘɪᴇ | Yungblud

Část 39

Od Dominicova velkého přiznání uběhlo několik týdnů. Možná si myslíte, že jsem se na něho naštvala a přestala se s ním kamarádit. Popravdě na malou chvíli jsem to i měla v plánu. Pak se ve mně naštěstí ozvala má racionální stránka a já si uvědomila, že to udělat nemůžu. Ano, Dominic mi lhal, porušil slib a tajně pil. Ve výsledku za to ale tak úplně nemohl. Byl nemocný. Stejně jako jeho matka podlehl alkoholu. Neuměl se z toho sám dostat, a proto jsem mu musela pomoct já. To přeci kamarádi dělají, pomáhají si v nejtěžších chvílích.

Samozřejmě že mi bylo jasné, že s alkoholismem Dominicovi nepomůžu a tak jsem mu alespoň poradila obrátit se na nějakého profesionála a začít s léčením. K mému překvapení si Dominic ihned vyhledal informace o protialkoholických léčebnách v našem okolí a do pár z nich rozeslal email, ve kterém popsal svůj problém s pitím.

Netrvalo to dlouho a ozvala se mu první doktorka. Nabídla mu dvouměsíční léčebný plán u ní na klinice a to dokonce zdarma. Krátce na to jsme se s ní i sešli. Dominic nechtěl jít sám a tak jsem mu dělala společnost. Jak na mě tak i na něho působila doktorka hodně mile a tak bylo vybráno. Doktorka Dominicovi radila nastoupit na léčení co nejdříve a tak se také stalo.

Vše potřebné se vyřídilo a než jsme se nadáli, byl tu poslední den před Dominicovým nástupem. Moc dobře jsem věděla, že i když se Dominic tvářil nadšeně a co možná nejvíce v pohodě, doopravdy ho fakt, že měl následující dva měsíce trávit zavřený v léčebně, děsil. Z toho důvodu jsem se rozhodla mu poslední den udělat co nejhezčí.

Hned ráno jsme se vydali na pěší výlet a užili si tak slunečného počasí. Tím však náš společný den nekončil, neboť jsem večer Dominica pozvala k sobě na maraton komediálních filmů. Komedie jsem měla předem připravené stejně jako zásoby popcornu a taky vychlazenou colu.

První dva filmy jsme se vážně užili a od začátku až do konce se smáli. U třetího filmu jsem si však začínala všímat viditelné změny v Dominicově chování. Najednou to vypadalo, jakoby děj v televizi absolutně nevnímal a místo toho hloubal ve svých myšlenkách.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se, po tom co jsem vzala do ruky ovladač a zmáčknutím jednoho z několika tlačítek stopla film.

,,Ne," odpověděl mi Dominic, ale hned vzápětí si hlasitě povzdychl, ,,jen...však víš, bojím se, co mě tam čeká," dodal a sklopil svůj pohled k zemi.

,,Pomůžou ti tam...to tě tam čeká," pronesla jsem co možná nejvíce povzbudivě.

,,Ale co když to nezvládnu? Co když s pitím nepřestanu?" namítl Dominic.

V jeho hlase byla jasně citelná naléhavost.

,,Zvládneš to," odpověděla jsem mu a pak na něho namířila pohled, ,,já to vím."

Abych svým slovům dodala ještě větší důraz položila jsem svojí ruku na jeho a lehce jí stiskla. Hned na to se na mě Dominic taktéž podíval a tak se naše pohledy na krátkou chvíli setkaly.

,,Díky," hlesl a pak mezi námi všechno znovu pokazil.

Bez varování se ke mně nahnul a krátce mě políbil. V ten moment jsem zamrzla překvapením a než jsem se stihla vzpamatovat, znovu se na mě vrhnul, tentokrát o dost náruživěji.

,,Co...co to děláš?" vykřikla jsem a silně ho od sebe odstrčila.

Chvíli se neměl k jakékoli odpovědi, ale pak mě z ničeho nic probodl vyčítavým pohledem.

,,Proč se pořád bráníš?" zeptal se s povzdychem.

,,Protože jsme si přeci vyjasnili to, že je blbost, aby mezi námi cokoli bylo. Jsme kamarádi!" namítla jsem důrazně.

Vážně jsem si myslela, že tohle téma je pro nás vyřešené, ale on se najednou tvářil, jakoby s tím nesouhlasil.

,,No jasně...kamarádi," pronesl ironicky, čímž mi připomněl jeho matku.

,,Proč by si taky chodila s alkoholikem viď?" dodal kousavě.

,,O to nejde," zamračila jsem se.

,,Ne?" vyštěkl nahlas, až jsem sebou vylekaně trhla, ,,tak o co jde?"

Naštvanost z něho doslova sršela a já věděla, že kdybychom v konverzaci pokračovali dál, nedopadlo by to dobře. Nechtěla jsem, abychom ten den skončili pohádaní.

,,Víš co, asi by si měl jít," pronesla jsem klidně.

Dominic mě chvíli mlčky propaloval pohledem. Pak se stále bez jediného slova zvedl a vydal se ke dveřím.

,,Jestli chceš, můžu tě tam zítra doprovodit," navrhla jsem mu a snažila se ze všech sil chovat, jakoby se před pár minutami absolutně nic nestalo.

,,Hm," zabrblal Dominic a pak bez rozloučení opustil můj byt.