Já: Ahooj, jsem tu.
Rafe: Ahooj, rad te vidím.
Já: vždyť jsme se pred chvílí viděli.
Usmala jsem se.
Rafe: no jo, ale jako chápeš. Tak jdeme se projit?
Usmal se a zčervenal
Já: jasně.
Šli jsme k molu, sedli a koukali na hvězdy.
Rafe: všiml jsem si že si po mě celý večer pokukovala.
Já: Já? Mě přišlo za spíše ty.
Usmala jsem se na něj a hleděla do jeho nádherných modrých očích.
Rafe: dobře, takže se shodneme, že jsme pokukovali oba dva.
Já: jasně. Víš chtěla bych něco vědět.
Podíval se na mě, mírně se pousmál, jako bych mu měla věřit ve všem co řekne.
Rafe: no ptej se, řeknu ti cokoliv.
A usmal se.
Já: no víš, sposta lidi, dokonce i tvoje sestra tvrdí, že nejsi úplně hodný člověk a dokonce že v tom hrajou roli i drogy, je to pravda?
Rafe ztuhl, v očích měl obrovský vztek.
Já: hele Rafe v pohodě? Jsem tu s tebou věřím ti.
Chytla jsem ho za ruku a hluboce se mu podívala do očí. V tu chvíli byl vztek pryč. Jako kdyby diky mě byl jiný.
Rafe: no, měl jsem nějaké problémy, ale už jsem jiný, s drogami jsem měl problémy taky, ale už bych se jich nedotkl.
Já na něho koukla, vše mu věřila a usmála jsem se na něj.
Já: hele a proč jsi mě vlastně vytáhl ven?
Rafe: chci tě víc poznat, než jak tě znám.
Já: proč?
Rafe: hele, vždy jses mi strašně líbila a když jste se odstěhovali a já tě už nemohl vidět, začal jsem s těmi špatnými věcmi. Když jsem se, ale dozvěděl, že se vrácíš, tak jsem byl šťastný a když jsem tě viděl znovu jsem se cítil jako malé kluk.
Tohle mi jako vážně teďka řekl? Mysli to všechno vážně? Bože jsem tak šťastná.
Řekla jsem si v hlavě a začala se červenat.
Já: myslíš to vážně? Proč si mi to nikdy neřekl?
Rafe: ano myslím to vážně. Chtěl jsem ti to vždycky říct, ale byla jsi mladší sestra mého nejlepšího kamaráda.
Já: a teď jsem co?
Rafe: Teď jsi prostě Carly, která je ještě víc sexy než byla.
Já se usmála, zrudla, podívala se mu opět do těch jeho krásně modrých očí a najednou se začal na mě dívat, pousmal se, začal se ke mě pomalu přibližovat a najednou mě polibil. Bože, to byl nejhezčí polibek co jsem kdy zažila. Z polibku se stala líbačka, která byla ještě lepší než ten polibek. Pochvilce jsme se od sebe trochu odtahli a Rafe mi potichu začal šeptat.
Rafe: teď jsi moje, víš to.
Usmála se na něj a ještě jednou ho políbila.
Rafe: Co děláš zítra?
Já: Hele, nejspíš půjdu za přáteli, dlouho jsem je neviděla.
Rafe: Počkat za těmi plepsaky? Ty se pořád s němi baviš?!
Já: ano, vždy to byli moji přátelé a chybí mi.
Rafe: dobře, jednou to přežiju.
Šli, jsme pomalu domů, protože jsme byli už unavení, když v tom jsem si všimla jak jde Sára domů.
Já: Rafe! Dělej, rychle se schovej, Sára jde.
Rafe se schoval za strom, Sára mě zahlédla a tak se za mnou rozběhla.
Sára: Ahoj, co tu děláš?
Já: šla jsem se jen projít, ale už jsem unavená tak jdu domů.
Sára: jo aha, tak zítra tě vyzvednu a půjdeme k Johnovi jo?
Já: jojo, tak pa.
Stala jsem nervózně, zamávala ji a jak jsem viděla, že už zašla za roh volala jsem Rafe zpět ke mě.
Já: Rafe tak pojď, uz tu není.
Rafe ke mě Přiběhl a jako by to nevydržel a hned mě políbil. Doprovodil me kousek k domů. Ja mu věnovala poslední polibek.
Já: tak ahoj.
Řekla jsem ježně.
Rafe: čauky.
Ušla jsem krok, chytil mě za ruku, přitáhl mě k sobě,věnoval mi poslední polibek a já šla domů.
Kdyz jsem si už lehla do postele, nemohla jsem přestat myslet na to že jsem tu sotva den a už se tahám s bratrem moji nejlepší kamarádky.
Takže pro dnešek je to všechno. Jak se vám zatím můj příběh líbí?
