Klukovina

17 MICHAEL

Zhasne velké světlo a nechá rozsvícenou lampičku. Sklopí ji, aby neozařovala pokoj víc, než je nutné. To je lepší. Jako kdyby všechny barvy trochu vybledly. Najednou může jít o jakýkoli pokoj jakéhokoli hotelu. A hlavně v jakémkoli období a čase.

Dojde k oknu a vyhlédne ven, počítá žluté hlavičky lamp, zapíchnutých mezi domy jako špendlíky. Taky přejede po skle prstem a chvíli pozoruje svůj odraz. Pořád je bledý, to ten včerejší alkoholový dýchánek. Sice spal až do dvanácti, což si rozhodně může přičíst k dobru, že tak ukrátil nesnesitelné čekání, ale nakonec...

Nakonec vůbec netuší, kam takhle myšlenka vedla.

Skopne boty a nechá je pod postelí, aby o ně Garret nezakopl, jakmile se vrátí z koupelny. Pak si vykasá rukávy mikiny, ale to mu připadá hrozně zvláštní, tak je zase stáhne, aby si vzápětí mikinu sundal a hodil ji na křeslo. Teď má trochu rozcuchané vlasy, ale nevadí mu to. Vlastně je nikdy nenosí ulíznuté jako blbeček. Holky mají tohle rády, jo, holky ho rády hladí ve vlasech, když je po všem, anebo když to teprve začíná.

Jak moc je nervózní na stupnici od jedné do deseti?

Dvanáct.

Zhluboka se nadechne a pak dlouze vydechne. To několikrát zopakuje a přitom pozoruje dveře od koupelny a přemítá, kdy Garret vyjde ven.

A co tam vůbec dělá? Rozmyslel si to? Třeba chtěl Michaela dostat na kolena a o nic víc nešlo. A teď, s pocitem, že vyhrál, odejde. Jedno malé vítězství za cenu velkých jizev.

Michael si sedne do křesla, pak hned vstane a jde zpátky k oknu. Ruce vrazí do kapes černých riflí, vytáhne je a znovu si věnuje hluboký nádech a výdech. Dlaní přejede po prostěradle. Všechno je báječně čisté a povlečení voní, tahle postel vyloženě svádí k tomu, aby si do ní lehnul. Aby v ní dva lidi měli dlouhý romantický sex.

Nemá cenu nad tím přemítat. Rozhodl se už ve chvíli, kdy Garret svoje přání vyslovil. Ani to nevnímá jako nějakou formu sebeobětování. Jde jenom o to splatit dluh. Takhle by tomu měl říkat. Nic víc, nic míň.

Po včerejšku ho pořád trochu bolí hlava, ale nijak zvlášť toho nelituje. Vlastně zjistil hodně užitečných informací o tom, jak připravit svého kluka, který je bottom. Nebo alespoň nějak takhle ten titulek nejspíš zněl. Už si přesně nevzpomíná.

Pohlédne na noční stolek, kde je položený kondom a lubrikant. Možná neměl navrhovat, že to můžou dělat bez ochrany, ale v tu chvíli mu to připadalo z nějakého důvodu správné. S jednou holkou, která byla panna, to taky dělal bez kondomu a byl to pro něj úplně jiný zážitek. Intenzivnější.

A Garretovi přece šlo o co největší blízkost, nějak tak o tom mluvil, když za ním Michael přišel.

Teď si teda budou nejblíž, jak jen to jde.

Michaelovi trochu hoří tváře, tak se popleská a jde zpátky k oknu. Ne že by byl vyloženě netrpělivý, ale už si pomalu začíná říkat, kde ten Garret do prdele vězí... Když se dveře od koupelny otevřou.

Garret mu nevěnuje ani jeden pohled. Vlastně kolem něj projde, skoro jako kdyby ho neviděl, a zamíří rovnou k posteli. Sedne si na kraj, způsobně, a ruce má položené v klíně. Stačil se převléct do obyčejných šedých tepláků a černého trička. Je bosý a mezi chodidly ho musí lechtat třásně koberce.

Dlouho je ticho, ani z chodby k nim nic nedoléhá. A hotel je na kopci, takže neslyší žádná auta. Jako kdyby byli ve velikém vakuu. Pocit jiného času a období se tak v Michaelovi ještě znásobí. Navíc má najednou obrovský knedlík v krku a zní sám sobě cize, když říká: „Bude to hezké."