"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

5.

"Jsem tu. Přinesl jsem nám i sušenky, aby jsme do sebe něco nacházeli." položil vše na postel. Mezitím jsem si sedl na tu onu postel, protože u klavíru by asi nebylo nejlepší pít či jist.

"Moc tu věci nemám spíše jsem tu sám, takže tu je většinu pokoje jen knížek ,sem tam malování a nebo ten klavír. Jediný co tu je s čím by jsme si spolu zabavili je herní konzole. Bereš?" podíval se na mě a ukousl ze své sušenky. "Jo proč ne, aspoň se odreagujeme"

"Střílečku?" usmál se. I když to položil jako otázku vybral hru, bez žádného odmlouvání.

"Budeš holka, nevadí? Je to jen pro dva a dva kluci tam nejsou je to takový příběh, že se potom dají dohromady." Řekl a usmál se. "Nevadí, hlavně že budeme hrát" opřel jsem se o čelo postele a začali jsme hrát.

Zabíjeli jsme tam zombie, takže jsme měli vystaráno dobrých 3 hodin. Strašně mě to bavilo, protože v příběhu byl i ten vztah mezi nimi. Nebyl špatný spíše jsem záviděl, že oni jsou spolu a my s Yoongim ne. Jsem fakt zoufalý.

"Yoongi? Nechci nic říkat, ale asi bude bouře a já nemám nic na sebe, abych nezmokl" postěžoval jsem si doufajíc, že něco najde a vymyslí. "Nevím, můžu tě odvést mám auto, tak jestli chceš." usmál se a dohráli hru. "nebo chceš tu zůstat?" zeptal se a já vybral samozřejmě hned tu druhou možnost. "ok, ale válet se v uniformě nebudeš, ať si jí nezašpiníš." vstal a šel ke své skříní kde měl i zrcadlo. "Nejsem moc zvyklý tu mít hosty, takže ti vezmu svoje co jsem měl ještě když jsem byl menší." otočil se ke mě a dal mi vínově červené tričko a černé volné kraťase. "D-děkuji" uculil jsem se. "Jo promiň" uchechtl se a otočil se.

Ani by mi nevadilo se před ním převlékat, ale přece jen bojím se....

"Co budeme dělat?" sedl si zpátky na postel. "Nevím" usmál jsem se na něho. Chvíli jsme se na sebe dívali a přemýšleli jak pokračovat. " Co máš rád? "řekl po chvíli mlčení. "Hmm m-mám rád zmrzlinu, barvy, hudbu, léto a...." To poslední jsem nemohl říct, ani to nešlo... "A?" jeho pohled mě zahnal ještě víc do kouta, než jsem byl. "T-tvůj klavír. Hraje krásně" Přesně to jsem nechtěl říct, protože tím narážím, že on hraje dokonale. "Ah díky. Umím zahrát toho spoustu chceš, abych ti něco zahrál?" kývl jsem a jako ocásek jsem se za ním tlačil ke klavíru.

"Mám rád nejvíc tuto. Protože mi jí máma kdysi hrála" nalistoval si noty, které pravděpodobně někdo psal nějakou tužkou.

Po chvíli, než se na ty noty podíval začal hrát. Vžil se do té melodie tak, že mu tekly slzy. Všiml jsem si toho, až v polovině, protože jsem se v té melodií též topil.

Hru klavíru jsem utlumil mým hlasem. "Y-yoong-gi?" Nikdy jsem ho plakat neviděl. Bylo to tak, až zvláštní. "Promiň" se strachem v očích si utřel rychle oči rukávem a zavřel noty i s klavírem. "Nechtěl jsem to." řekl a vstal.

"Omlouvám se" hlesl jsem a sklopil hlavu. Cítil jsem se ublíženě. Kdybych nechtěl, aby hrál nestalo by se to. "Ne to nic. Nechal jsem se unést tou skladbou" Usmál se, abych se necítil zle, ale spíše se ještě více rozbrečel a mě to ještě více rozmrzelo. Netahal vzlyky nahlas proto hodně povzdechoval.

Měl jsem nutkání ho obejmout a taky jsem to po chvilce udělal. "Ššš, už bude dobře. Podíváme se třeba na něco a přijdeš na jiné myšlenky" usmál jsem se a otočil si ho k sobě. "Nechci aby jsi mě tak viděl... Nikdo mě takto nevidí" přiznal se a mě to ještě více rozmrzelo. "Neboj se, já to nikomu neřeknu" utěšovně jsem se usmál. "Bude dobře jasný? Zítra půjdeme hrát volleyball a zasmějeme se až nám míč západne zase někam do zákopu, jo? Tak už neplakej" odtáhl jsem si ho a pohladil ho naposled po zádech.

"Jsem idiot promiň." uchechtl se. "Idiot nejsi" bouchl jsem ho do ramene a on dělal, že ho to bolí. "Nedělej ublížené štěně" ukazováčkem jsem mu vyhrozil. "Dobře nebudu" oba jsme se zasmáli nad našim rozhovoru. "Jdeme se na něco podívat" rozhodl jsem a zapl Netflix na televizi. "Co tam dáme?" zeptal se a já mu dal ovladač.

"Něco neutrálního" "Gay příběh?" "Fajn" odpověděl jsem. Doufám, že dnešek skončí nádherně!
"Sice jsem viděl už půlku, ale dáme to od znova, aby jsi z toho něco měl." zapl film a společně jsme se usadili vice do postele.

Příběh byl o tom jak dva kluci byli spolu na škole a různě se míjeli i když je každý spojoval za pár. Po pár dnech se dozvěděli, že ten jeden má odjet někam do Japonska a započne svoji kariéru. Ho to ranilo a tím začínal příběh. Udělal vše proto, aby byl asistentem a začal se ho všude držet, až mu to bylo samotnému blbé a divné. Potom se po čase dali dohromady.

"Druhý díl by měl vyjít v září. Už v září!" podíval jsem se na něho, ale on spal. Je tak nádherný! Musel jsem ho i pohladit po vlasech. Má je jemné. "No nic... Yoongi já půjdu. Od bouřky je daleko, takže ti tu nebudu dělat zátěž" řekl jsem a usmál se. Zakryl jsem ho jemnou pokrývkou a vzal si své oblečení. Dole jsem nikoho nenašel z jeho rodiny a tak jsem se rychle obul a na ledničku dal vzkaz, že jsem odešel.

Nechtěl jsem tam být ani minutu, protože bych určitě byl pořád rudý a té barvy bylo dost. Určitě bych se mohl projevit tak, že by poznal, že jsem gay a všude by to řekl. A to nechci, protože si chci projít střední školu klidnou, jako to bylo do teď.

"Kde jsi byl?" zeptala se mamka doma. "Byl jsem s kamarádem venku. Učil mě a mojí kamarádku na klavír." Řekl jsem popravdě, ale musel jsem přidat kamarádku. Však víte určitě by se v tom hrabali. "Aha. Měli jsme jet všichni nakupovat, ale jeli jsme bez tebe. Jsem ráda, že máš kamarády. Můžeš jít do pokoje jestli chceš " řekla a dál vařila v kuchyni jídlo.

Stejnak by mi nekoupili ani lízátko....

Lehl jsem si do postele a najednou jsem si uvědomil, že jsem byl v Yoongiho oblečení. "Kurva!" zaklel jsem potichu a šel do koupelny kde jsem se podíval jak v tom vypadám. "Je to jeho, nemůžu si to nechat i přes jeho vůni" posmutněl jsem, protože bych rád si nechal jeho tričko a kraťase.

A tak celý smutný jsem šel zpátky do pokoje vzal si svoje oblečení a šel se učit něco o dějáku. No učit se tomu nedalo, ale pokoušel jsem se...

Zbytek dne jsem se díval na sociální sítě a potom šel na večeři ze které jsem byl tak plný, že jsem stihl jen sprchu a šel spát.

Ahoj 💮🐾✨

Určitě mě sledujte na instagramu - Kpopbangtanboyss protože tam chci získat 1k followers. Chybí my necelých 70 sledujících. Vím že tolik lidí to nečte ale aspoň jeden či dva aby se na můj profil podívali a sledovali mě. Oplácím.

Bude Jimin tak hodný a oblečení si nechá? A nebo to dá Yoongimu.

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~1181~