"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

8.

V příštím díle budou vzhledy dalších postav

JIMIN

V neděli jsem spal, takže jsem se probudil až odpoledne, kdy jsem se jen osprchoval najedl se, pobavil se s bratrem "pobavil" a šel opět spát.

Pondělní ráno bylo obvyklé vstávání, snídaně, převlečení do uniformy a spěchání do školy. Neustále mi v hlavě vrtalo kdo je Suga, Jhope a ostatní, co tam byli. Nemám žádného kamaráda, kterému bych se mohl svěřit a to mi opravdu vadí, komu by to nevadilo, že? Když takový lidé chodí k vám na školu dokonce do třídy.

Přišel jsem do školy a dal si věci opět do skříňky. Dneska bych měl jít na hřiště za Yoongim. Ani jsem ho ve škole neviděl myslel jsem si, že mě zase dovede ke skříňkám a do třídy, ale asi nic.

Tak jsem se rychlým krokem dostal do třídy bez žádných nadávek, pohledů, či napadení, jako minule. Docela se tu začínám bát, co jsou tu vše za lidi. Sedl jsem si na židli a připravil si věci. Najednou ke mě někdo přišel. Hlavně mě nechte na pokoji a neříkejte mi věci typu, že jsem s Yoongim, protože jsem kurva!

"Ahoj Jiminie" pohladil mě po tváři a samozřejmě se seběhly pohledy na nás jen při této blbosti. "J-jine? A-ahoj" při jeho dotyku jsem se ošil. Přeci jen nejsem na tyto doteky zvyklý. "Jak se máš?" sedl si přede mě na prázdnou lavici. "D-docela dobře a j-jak ty?" koktal jsem a to jsem nechtěl! Však vždycky mluvím normálně!

"Fajn" Otočil se ke dveřím stejně jako já. Přišel Yoongi! Hned jsem zčervenal a položil si bradu do rukou. "Máš ho rád?" stočil hlavu ke mě a ušklíbl se. "Samozřejmě ž-že ne" Uhl jsem pohledem a doufal, že to nebude probírat. "Zlato.. Jiminie... Nauč se lhát nebo říkej pravdu" seskočil z lavice a otočil si židli ke mě a sedl si na ní. Potom me opět pohladil po tváři. "Mě lhát nemusíš. Nejsem člověk, který říká soukromé věci" usmál se a já se přeci jen uvolnil.

"Hej Jine!" křikl Yoongi. Blížil se k nám a sedl si vedle Jina. "Co tu pohledáváš?" zeptal se a přitom ho probodával pohledem. "Nic. Nemáš náhodou Ho-" "drž hubu potřebuji s Jiminem něco probrat, takže vypal a nech si svoje usraný kecy ve své hubě. Děkuji" po chvíli Jin protočil frustrovaně oči a odešel ke svému místu. Yoongi se podíval na mě a začal "No Jimine. Dneska přijdu i s mým kamarádem na ten volejbal. Pokud ti to vadí, tak to můžeme dneska zrušit" řekl jednoduše.

Mě žádný kamarád Yoongiho neodradí je můj.

"Ehmmm.... Tak fajn může přijít nebudu to k-kazit" teď jsem si uvědomil, že začínám žárlit. Bože, Jiminie ty idiote na něho nemáš!

"Jo tak to je dobře. Nechci překazit naše a jeho plány. Jinak Jina neposlouchej za chvíli ti bude říkat příběhy co zažil i když hodně fantazíruje. Ale je to na tobě jen tě chráním" usmál se a odešel. Ani ahoj neřekne? Hmm...

Po škole jsem si vzal opět svůj batoh a učebnice dal zpátky do skříňky. Popravdě měl bych si je vzít, protože nás čekají pololetky, ale jsem natolik líný, že se radši budu flákat doma v posteli s mobilem v ruce projíždějíc sociální sítě. Takže s povzdechnutím jsem je tam nechal a zavřel skříňku. Dneska se možná seznámím s jeho kamarádem! A možná budu mít kamaráda! A nebo bude můj nepřítel.

YOONGI

"Hobinee dělej! Máme tam být o čtvrt a už je půl ty blázne" křičel jsem na Hoseoka přes celou chodbu, ale bylo mi to docela jedno. Každý den ho nechávám čekat a teď bych byl docela rád, kdybych to měl za sebou, protože chci být co nejdřív doma. "Jen tvůj blázen kotě" mrkl a pomalu si urovnával svoji školní skříňku. "Seru na tebe jdu sám" protočil jsem nevrle oči a chystal se odejít, ale další idiot se objevil. "Yoongi!" Zvolal Jin"No tyvole! Jsem tu s idiotem a další přijde. Potřebuji jít proboha!" teď jsem opravdu naštvaný.