"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

9.

YOONGI

S Hoseokem jsem včera prožil víceméně bolestivou záležitost, která přišla až teď. Tím chci říct, že nedojdu se pořádně ani umýt. Kdyby jen nebyl tak dobrý jak je. Ale zase by to nestálo za to.

"Dobré ráno ty pochroumaná kočičko" zasmál se u plotny Hobi "Buď zticha ty jsi do mě přirážel já ne" sedl jsem si bolestivě na židli a čekal, až mi dá na talíř snídani. "Ty jsi to chtěl. A tady máš, už to je, ale pálí to, tak být tebou bych se převlékl a potom si to šel sníst." Usmál se.

Udělal jsem jak řekl šel jsem se obléct a upravit. Když jsem zasedl zpátky ke stolu Hobi už na mě čekal. "Tak pojď dnes ti to obzvlášť sluší" pohladil mě po boku a nechal mě si sednout. "Díky, ale ta uniforma mě docela sere" nemusím mít na sobě sako a košili nejdu na svatbu, ne? Už se těším, až se půjdu převléct.

Když jsme dojeli vzali jsme si batohy a vyjeli na kolách.

Do školy jsme přijeli v dobrém čase, což na mě moc není, ale kvůli Hobimu to udělám. Pohledy ostatních na nás zamířili při našem vchodu do budovy. No co jsme spolu. Jimin není kurva jen kamarád.

Každý kdo se na mě a Hoseoka díval jsem ho chladí svým chladným pohledem. Vadí mi to, protože se teď budou nést kecy o našem vztahu, jak je zvykem.

"Yoongi?" více si mě přidržel k tělu za pas. "Ano?" podíval jsem se mu do očí. "Jimin tu není co kdybychom šli dneska ke mě domů a udělali si hezký večer." usmál se a políbil mě. "Zajedu mu dát úkoly jedeš semnou? Potom si můžeme udělat na sebe čas. Doufám, že nebude dnes sraz s klukama." dal jsem své rty do tenké Čárky a sedl si na svoje místo. "Nebude to na dlouho, že?" jeho očích šla vidět naděje, že to nebude trvat dlouho.

"Ne, jen mu je dám a půjdeme k tobě. A teď ti Radím běž nebo budeš zahlcen kecama od Jina. Miluji tě" podíval jsem se ke dveřím kde prošel Jin. Asi jde do dalšího patra za klukama. Na loučení jsem si ho stáhl za zátylek k sobě a chtivě ho políbil. Oplácel mi všechno. Při nedostatku kyslíku jsme se odtáhl a zamávali si. Potom odešel.

" Yoongi, víš že dnes končí termín odevzdání peněz? Měl by sis ho zkontrolovat." pošeptal mi přísně Jin. "Tady se o tom nebudeme bavit, kdyžtak po škole, jasný?" podíval jsem se na něho a on s prostým kyvnutim odešel.

PO ŠKOLE

Jelikož Jimin nebyl ve škole byl jsem to já komu dali učení. Asi i poznali, že ostatní by se na to pravděpodobně vysrali, protože Jimina nemusí.

Na chodbě jsme počkali na zbytek naší tlupy a když už konečně přišli, jsme odešli z budovy. "Dneska musíme dodělat toho týpka. Nedal prachy takže.." Ozval se Namjoon po cestě k Jiminovi. "Si děláš prdel?" procedil jsem mezi zubama. "Nedal no... Možná z něho vymácháme prachy tam nikdy nevíš" uklidnil mě Namjoon. Před Jiminovím domem jsem řekl klukům, ať tu zůstanou, ale zvědavost na jimina, že ho mám rád je nenechala čekat a šli zamnou jak poslušní psi.

"Hlavně nebuďte jak idioti, jasný?" pokáral jsem je. Oni jen kyvli a zazvonili jsme. Otevřela nám červená hlava. Hm.. Kdo je to?

"Co tu chcete?" otráveně se na nás podíval kluk držíc mobil v ruce. "Jdeme za Jiminem." Chtěl jsem ho obejít, ale marně. Hezký mě natlačil zpátky ke klukům a přísně se na nás podíval. "Tak to si můžete odkráčet zpátky ke svým šrotům a jet doprdele. Jimin o vás nestojí." chtěl zavřít dveře, ale zavadil jsem mu tam o nohu.

"Jsem jeho kamarád a donesl jsem mu úkoly. Buď tak kurva laskav a nech mě i s mými kamarády projít. Pokud vím, tak jimin má osmnáct let a může si pozvat do domu koho chce. Myslím si, že jeho bratr mu v ničem stát nebude."Vyjel jsem po něm. On si jen povzdechl a protočil panenkami." Smůla kamaráde smůla. Pozval nás a nic ti nezbývá "Usmál jsem se a vešel i s ostatními.

" Úplně vzadu poslední dveře "Šel s námi a v půlce nás opustil, protože vešel do svého pokoje." Jiminie? Jsme tu"zaklepal Hobi a vešel.

"Ehh a-ahoj?" zeptal se Jimin, který ležel na posteli. "Kdo to je?" ukázal na Namjoona. "Náš společník. Jin i Namjoon se k nám přimáčkli hned jak se dozvěděli, že jedeme s Hobim k tobě" Zasmál jsem se a sedl si na postel k němu.

"Ahoj Jimine jsem Namjoon říkej mi klidně Moone." usmál se a sedl se na druhý konec postele. "Ahoj. Co tu chcete?" uchechtl se Jimin a prohlédl si celý svůj pokoj, aby nám něco nabídl. "Jen jsem ti vzal úkoly. Co noha je lepší?" zeptal jsem se a dal mu je.

"Do čtvrtka jsem na nohách." Zasmál se a my potom též. "A díky co bych bez vás dělal." vzal si je do ruky a podíval se co mu chybí. "Ve středu přijdete taky?" podíval se mi do očí a šlo mu vidět, že by si přál opět moji přítomnost. No jo Jiminie jenže já miluji Hobiho a ty s tím nic neuděláš...

"já ano, kluci ale jedou něco vyřizovat takže tu budu sám možná přijde Hoseok..." Řekl jsem a vstal. "No nic musíme ještě někam zajít, takže doufám, že se opravdu do čtvrtka dáš na nohy. Potřebujeme tě na volejbal" mrkl jsem na něho a šel s kluky ke dveřím. "Určitě budu. Mějte se a hodně štěstí!" zamával nám a my slušně odešli z jeho domu. Rodiče asi nebyli doma takže v pohodě.

"No a teď kam?" zeptal se Jin nastupujíc na svoje kolo. "Jedeme na náš sraz s tím cápkem co nám dluží." nálada mi poklesla hned jak jsem si uvědomil, že jde nejspíše o vyšší "gang" než jsme my. Ale co. Dokážeme ledacos.

"Jsme vůbec připraveni?" podíval se na mě Hobi. "Neboj se.. Jen se musím z toho ďáblovo oblečení převléct a můžeme vyrazit. Dneska jsem si jí nemusel obléct když vím, že se budeme rvát." uchechtl jsem se a jeli jsme se převléct teda spíše já.

O deváté jsme jeli na místo, kde se to mělo odehrát.

JIMIN

Přijde mi, že Yoongiho parta není jen tak nějaká parta....

Tady je to nejlepší místo to utnout jinak bych psala dál a skončilo by to s 2000 slovama haha 🌸❤️

Jinak určitě můžete číst i jiná má díla například - Školní láska, New life in un unknown big city a další...

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

~1069~