"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

40.

Neměl jsem jak vykopat tu krabičku. Použil jsem jen ruce. Šlo to těžko, protože to bylo pod půdou a různě se mi hlína dostávala pod nehty. Holt jsem musel vydržet toto utrpení a zdolat tuto situaci. O tu krabičku mi šlo, takže cesty nebylo zpět.

"Arghh!" mírně křiknu do prázdná a se vší silou vytáhnu ještě trochu v hlíně krabičku. No.. na první pohled když byla v zemi nebyla malá a ani nevypadala těžce, ale teď když ji držím v rukách v klíně říkám si co v tom asi musí být, že je to tak těžké? Možná si ze mě chtějí udělat srandu a nechali tam jenom nějaké kameny.

Bál jsem se, ale byl jsem i zvědavý. Co v tom je? Párkrát jsem zamrkal a dal ruku na krabičku. Pomalu jsem to otevíral a když jsem to otevřel nemohl jsem popadnout dech. Byly tam moje fotky. Různé. Ve škole, na obědě, s kamarády, když jsem šel domů nebo sem. Bylo to tak znepokojující. Všechno jsem vytáhl. Byl tam můj foťák? Další věcí byl deník. Když jsem ho rozevřel vypadly z něho fotky mě a Jimina. Jak se líbáme a nebo ty fotky, které jsem fotil já.

Další věci byl náš deník, kde jsme měli co jsme spolu dělali kde jsme byli atd. Všechno toto jsem dělal s Jiminem až na ty fotky. A deník? Bylo tam různě psané moje jméno. Co to má znamenat? Bylo tam taktéž napsané toto.

Středa 23. 10.

Yoongi. Proč jsi na mě tak zlý? Co jsem ti udělal, že mě nemáš rád? Ja vím, že nejsem nejlepší na škole, ale na tebe bych netipl, že jsi ten, který je násilník a nesnáší gaye. Přitom na té party ses líbal s každým klukem u flašky. Ah já zapomněl nechceš být srab. Radši by ses vyspal s klukem než, abys byl pro lidi srab. Víš, že tě nadevše miluji. Závidím ti když je u tebe Hoseok nebo Jin. S Hoseokem máš dokonce nějaké věci. Neuvědomuješ si to a nebo ano jen nechceš, abych tě miloval proto mi způsobuješ toto.

Pondělí 4.6.

Nechci být tvůj obětní beránek. Chci být tvůj přítel, který mě bude podporovat. Jenže to si můžu nechat jen snít. Kéž bych si to mohl užít alespoň měsíc nebo dva. Stačilo by mi to. Chci tě mít tak moc u sebe, ale zase na druhou stranu tě tak nesnáším. Víš to moc dobře. Kazíš mi vše jen, aby ses povýšil a nechal mě na dně. Abych se odmiloval. Jenže to nejde. I kdyby jsi mi udělal tisíc děr do srdce stále tě v hloubi duše budu milovat. A to ať už nechci nebo chci. Nejde to. Bojím se, že jsem na tobě závislý.

20.6. Sobota

Včera jsi dokázal, že jsi idiot. Děkuji za to, že pod vlivem alhokolu jsi zbabělec. Nejen, že křičíš bez rozmyšlení na někoho, ale odejdeš bez žádného pohledu ani omluvy. Doufám, že si to teď bereš za vinu, protože teď kdo má díru v srdci jsem já. Drž hubu a uvědom si, že můžeš tolik toho zkazit jen jednou chvilkou jedním slovem.... Zatraceně chci být s tebou, ale zatraceně tě nenávidím. Časy se vracejí. Začínám mít stejné pocity, akorát více bolesti než předtím. Nejen z toho jak si mi nadával, ale i za to že jsi semnou byl a potom mě odkopl. A jestli tento deník najdeš. Aspoň si uvědomíš kolik mi na tobě záleží. Sbohem.

Ostatní stránky byly zaškrtané. Byly prázdné jen na nich byly čmárance od černé propisky. Možná tím chtěl ukončit tuto kapitolu. Jenže já chci být s ním. Beru na vědomí, že jsem to posral.

I v našem deníčku bylo napsané jak mě miluje. Vlastně v ty dny kdy jsem u něho bydlel, ale docela jsem se vykašlal na to. Ahh jak mě to bolí..

Vzal jsem opět fotky do rukou, ale vítr zafoukal a všechny fotky se mi rozletěly před mým obličejem. Otočil jsem se a podíval kam letí. Kurva! "Mám štěstí jak prase fakt že jo" zavrčím a začnu pobíhat a sbírat fotky. Byly všude.. Najednou uvidím toho klukase kterým jsem se srazil jak běží za fotkama.

"Ehh pomůžu ti" posbírá semnou ty fotky a dá mi je. "Jde vidět, že tu máš společné místo semnou. Také sem chodím. Na druhé straně místa je třešeň. Máme to hezky rozdělené na sever a jih. Jsem na severu, protože moje matka odtud pochází. Bylo to těžké sem přijít, ale zvládla to. Vypadá to, že jsi na jihu řekneš mi důvod? " začne mi vyprávět. Ježíš zase ta patnácka se kterou jsem se už jednou srazil na přechodu? A jak ví, že je to sever a jak nevím, že je tam třešeň a že jsme přesně na jihu a severu? A proč mám vědět proč je zasazený strom zrovna na jihu? Ani nevím proč to tak je. "Asi možná proto, že jsem z jihu. Nebo prostě to rodiče tak udělali. Co já vím. " podívám se mu do očí. "Aha." usměje se. Cc-

"Já už půjdu dítě. Musím odnést nákup nebo mě Hoseok zabije." zvednu se a zamávám mu "Nejsem dítě! Je mi skoro dvacet!" na to se prudce otočím a vykulím oči. "Cože?!" vykřiknu. "Jo je mi devatenáct a v srpnu mi je dvacet!" zasměje se a projde se zamnou. "jsi mladý a zapomínáš hůř než já." dá mi krabičku, kterou jsem vyhrabal a odejde si sednout ke své třešni. Já jsem fakt totální idiot.

Zahanbeně odejdu z místa a vyjdu na rušnou ulici. Abych se náhodou svojí nepozorností se s nikým nesrazil nepustil jsem si hudbu a svižným krokem došel domů. Otevřel jsem klíčema byt a uviděl Hoseoka v županu u televize, jak sleduje dramu. "jsem doma" nákup položím na kuchyňskou linku a sundám si boty. "no to ti trvalo. Pojď sleduj semnou, už deset dílů čekám než si dají pusu chápeš to?" ahh Hoseok a jeho dramy. Toto jsem potřeboval slyšet.

~973~