"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

34.

Najednou se Gi zastaví a zle se na mě podívá. Vypadá dost naštvaně a přísně. "Ještě jednou se mě dotkneš, tak uvidíš" dostanu ještě větší strach a začnu přemýšlet co mám dělat. Namočil jsem se dost do špatné kaluže.

"Moc se ti omlouvám, ale-" ani jsem to nedořekl a opět začal po mě řvát. "To bys měl!" natáhne se, aby mi dal facku, ale někdo ho zastaví. Byl to Hobi. "Idiote! Když nebiješ mě budeš bít jeho?! Radši zmlať mě, ale on si to nezaslouží!" odhodí Yoongiho. "Nech mě! A běž pryč!" Hobi si dá ruce do kříže a trochu poodejde.

"Buď prosím hodný. Však se ti srdce opět obnoví! Bude vše v pořádku" Usměji se i když mě bolí neskutečně celé tělo. Už to dělám na sílu, aby nebyl naštvaný.

"Díra v srdci se už nevyléčí, tak už drž hubu!" Zakřičel na mě Yoongi a odešel. Já si sedl na zem a začal přemýšlet jestli to všechno má smysl dělat....

Na tento den rozhodně nezapomenu. To jak se ke mě zachoval.. Neprominu mu to. Začalo pršet. Lidi se schovali do baráku, protože už viděli celé naše vystoupení. Seděl jsem na trávě sám a brečel a brečel. Hobi ke mě ihned přiskočil. Nebyl opilý zas tak moc a všímal si mě. "Yoongi se prostě nesmí dotknout alkoholu a lidí, kteří se hádají." řekne mi Hobi a povzdechne si." Pojď dneska budeš spát u mě. Zítra budeš mít kocovinu tak kdyby něco řekni si o prášek."

Zvedneme se ze země a odejdeme. Na zastávce už čekal autobus. Stihli jsme to tak tak. Jeli jsme domů po dobu deseti minut potom jsme vystoupili a šli do velkého paneláku. Hobi bydlel přesně uprostřed bytovky. Takže zhruba patnácté patro. Byl to velký byt, takže můžu říct, že má bohaté rodiče.

Uložil mě do své postele a šel na gauč. Abych pravdu řekl nic si do té hádky nepamatuji. Nedokážu udržet v sobě slzy. Vždy jsem se rozbrečel. Nechci být hlasitý a tak jsem si většinou zakrývál pusu.

"Dobré ráno Hob-" najednou se leknu. "K-kdo jsi?!" v kuchyni byla slečna, která byla opravdu hezká. Její postavu miluje snad každý kluk na škole! "Jej. Trochu blbé oblečení" ukáže na svoji krátkou černou košilku. "Jsem Hobiho sestra. A... Mám přítele takže proto ta košilka" jemně se zasměje a dá palačinky na stůl. "Udělala jsem i pro tebe tak si sedni. Zrovna tebe jsem myslela že vstaneš nejpozději, ale mýlila jsem se" Usměje se a sedne si ke stolu, kde začne jíst palačinky z džemem. "Jo aha.. Děkuji a dobrou chuť" mírně se usměji a začnu jíst taky. Po prvním soustu se mi tělem projela vlna dokonalé chuti. "Uu to je tak dokonale jak to děláš?" podívám se na ní. "Tajemství" mrkne na mě a uchechtne se. "Hobi ti dal prášek na noční stolek polkl si ho?" zeptá se mě a čeká na odpověď.

"Jo polkl děkuji vám, že jste se o mě postarali." uculím se a dojím palačinky. Přišel Hobi a napodobil nás. Začal šílet když jedl ty palačinky až jsem se začal smát.

Najednou se z chodby vynoří můj bratr. Co tu on dělá? "Tae?" vykulím oči jako on. "Jimine?" pomaličku přijde k nám a beze slov tam stojí jako sloup. "Ehh..." poškrábe se na zatýlku a neví co dělat. "Asi si myslím, že se dost znáte. Bohužel dřív nebo později muselo dojít k tomuto. Neboj se Jiminie on se ti bude nadále věnovat jen má mě." převezme kontrolu Hobiho sestra a obejme Taeho. "Gratuluji?" můj obličej je plný otazníků a zmatení.

"Děkujeme. Vím, že je to pro tebe novinka, ale doufám, že se nezlobíš." jde vidět, že i ona je trochu nesvá. "V pořádku jen jsem se lekl" usměji se. "Tak pojď se najíst Tae" pobídne ho Hobi. Ten si sedne a začne jíst. Když všichni dojíme tak se pomalu já a Tae začneme chystat domů.

Doma si lehnu na postel a začnu všechny fotky z mobilu mazat. Přitom začnu brečet. Snažím se nebýt hlučný a když dokončím práci na mobilu tak popojdu ke stolu kde fotky dám do jedné velké krabičky a dám tam i náš deník. Chci to někam dát a nejlépe na to zapomenout. Byla chyba s ním něco začít. Toto není poprvé co se takto hádáme.

Když vše dám do krabičky zjistím, že můj stůl je skoro prázdný. A celkově i pokoj... Yoongi si vlastně vzal svoje věci a někam odešel.. Takže nebudu vůbec s ním už bydlet..

Užívejte víkendu! Doufám, že se vám kapitoly líbí!

I purple you A.R.M.Y. 💜💜💜

~738~