Najednou mi prudce zavřela kniha. Otočím se a uvidím mého kamaráda. "Už zase čteš ty své knihy?" protočí očima. "Jo bohužel. Chceš si přečíst? Je tam použito moje jméno" usměji se a podám mu knihu na nabídku. "Ne díky ty víš, že já radši filmy" mrkne na mě a ja ho pěstí bouchnutí do břicha. "Idiote!" křiknu se smíchem. "Ale notak Yoongi ty čteš já se dívám" zasměje se. "Hahaha." ironicky se zasměji.
"Tato kniha je o nás a o jednom kluku jménem Jimin. Co nedokážou lidi napsat za chujoviny" dám do tašky knížku, kterou jsem přečetl a společně s Hoseokem jsem se vydal k západu slunce, kde patřil můj dům. U mého domu jsme se rozloučili a já šel po cestičce z kamenů k hlavním dveřím. Odemknu je a vejdu. Vyzuji si boty a rychlým krokem se objevím v pokoji. Tam si vše sundám prevleču se do mého pyžama a skočím do postele.
Jestli se mi toto v život stane to co v té knize budu si muset popovídat s tím člověkem co to napsal. Co když mě proklel? Nebo určuje můj život? Zvláštní...
Další den jsem nastoupil do prváku. Co mě tam čeká? Možná začnu úplně nový život.
Usmál jsem se, vzal jsem si mobil kde jsme si pustil písničky a totálně jsem se oddlal svým myšlenkám.
~220~
ČTEŠ
"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"
Fanfiction"Díra v srdci se už nevyléčí, tak už drž hubu!" Zakřičel na mě Yoongi a odešel. Já si sedl na zem a začal přemýšlet jestli to všechno má smysl dělat.... Jimin je sedmnáctiletý kluk. Bydlí v Seoulu, chodí na střední školu a hraje volejbal. Jimin má u...
