"Díra v srdci se už nevyléčí tak už drž hubu!"

28.

"Co náš deník?" zeptá se mě Gi. "Jo je v pohodě dneska zapíšu a vložím fotky co vyfotíme. Pomalu se dostáváme do půlky. Budeš tu jen týden?" odpovím plynule a dál se nechám kochat krásnou oblohou. Ani jeden mráček. "Uvidíme. Zatím mi nikdo bydlení nenabízí a k jiným lidem, kteří nevypadají rozhodně v pořádku nechci jít. A jinak ten deník... Nebudeme ho tvořit i přes týden? Moc mě to baví. Rád fotím a už nějaké mám." najednou vytáhne ze své mikiny několik snímků mě, nás a různých věcí. Nemám slov, jak dokonalé ty fotky byly.

" Jak si mě stihl vyfotit? " zaraženě se zeptám. Přitom jsem však zvědavý co mi na to řekne." nevím " zasměje se a ukáže na jednu z fotek." Tady je z té kavárny." byl jsem tam já. To jak mě fotil a řekl, že ta je špatná. "Ty sis je nechal? Proč? Však nejsem nijak extra" zasměji se a podívám se na Giho. "To neříkej" plácne mě po ruce.

"Ty fotky můžeš vyhodit nebo aspoň na těch na kterých jsem já. Nevypadám tam vůbec hezky." vyšpulím rtíky a ukážu na fotky, kde jsem já. "Pšt. Nelži." zamračí se a položí mi na rty ukazováček, ať jsem potichu. "Však jsi kouzelný." usměje se a dál se na mě dívá. "Už toho nech" zčervenám se a bouchnu ho do hrudě, aby přestal. "Dobrý končím" zasměje se.

"A nebo ne" uculí se a silou mi ruce odtrhne z obličeje. "Jsi zlý!" křiknu se smíchem a začnu se různě vrtět. "Nekruť se potom nevidím na tvoji krásu" stoupne si a silou mě vytáhne na nohy. "Nech toho!" Začnu se smát a různě sebou trhat. "A stop!" narazí mě lehce na zeď altánku a tím všechna sranda skončí. Podívám se mu do očí, co chce dělat. Sám ale cítím, že se cítí úplně jako já. Zmatený avšak ví, co by chtěl udělat.

"Jsi krásný a to mi nevyvrátíš" přiblíží se ke mě až si vidíme dokonale do očí, až se naše čela dotýkají. "P-proč si to m-myslíš?" zadrhávám se jako bych s ním mluvil když mě nesnášel. "Popřemýšlej. Jsi dost chytrý." namáčkne se na mě tělem až cítím po celých zádech a nohou jen zeď altánku a tělo Yoongiho. Jemně jsem vzdychl. Toto je pro mě něco nového ačkoliv už nejsem panic.

"Až mi to řekneš potom ti taky něco řeknu." Přiblíží se s jeho rty a spojí je v jedno. Začne mě jemně líbat tak, aby nepokazil žádný tah. Ruce mi zavěsil nad hlavu a tím jsem byl bezmocný. Toto mě ale vzrušovalo. "Yoongi.." pousměji se a začnu ho líbat nazpátek. Je to naše první takové sblížení. Je to pro nás nové. Také jsme odemkli další level našeho vztahu.

Po chvilce se odtáhl. Utřel si rty a sklopil hlavu. "Líbilo?" začne se chovat strašně stydlivě. Vypadá strašně roztomile. Já jsem však mimo a jediný co dokážu je pouze kývnout. To už měl Yoongi pohled na mě a další jeho odpověď byla úsměv. Široký, upřímný a hlavně to, že se mu to líbilo.

"Děkuji" nevím, co mám dělat jsem strašně mimo. V hlavě si přehrávám jen tuto scénu a v mém těle se probouzí neskutečný chaos. "Nemáš zač" uchechtne se a obejme mě. "Půjdeme domů." Utře mi koutek kvůli lesku a upraví mi vlásky. Vezme mě za ruku a vedl mě ke kolům. Jedno si vzal a já to druhé. Zároveň jsme nasedli a jeli domů. Hlavně nenabourat a přemýšlet teď nad jízdou.

Přijeli jsme domů. Kola jsme zaparkovali do garáže a vchodem jsme vešli do prostorné chodby. Tam jsme si vyzuli školní boty. Matka nás přivítala úsměvem a dál cvičila jógu. Tentokrát to byla jóga příště to bude workout na nějaké kpop písničky. Stejnak nezhubne podle jejich snů, ale postavu má hezkou to jí musím nechat.

Nechal jsem být cvičení s cvičením a šel do kuchyně si vzít nějaké dobré jídlo. Vzal jsem si chipsy a šel s Gim do pokoje. "Konečně doma" Lehl jsem si do postele a bramburky hodil Yoongimu. Ten ty bramburky otevřel a přivonil si k nim. "Ahh voní!" zasměje se a já s ním. Každý ochutnal. Dokonalost sama o sobě. "Úžasné" řekne Yoongi s úžasem v hlase a taky s plnou pusou. Jde vidět, že mu to chutná.

"Zahrajeme tu hru?" ukážu na konzoli a čekám co odpoví "Můžeme" Vstane a vezme nám ovladače. Zapne televizi a konzoli, abychom mohli hrát. Celé se to načte a my začneme bojovat. Do toho jíme brambůrky a smějeme se. Musím říct, že toto byl skvělý den a dost si ho užívám i přes to ráno. I přes něco zlé je něco dobré.

Bohužel dnes už nenapíšu třetí kapitolu. Musím splnit další věci a ty trvají taky nějaký čas. Proto termín dám na zítra v osm. Potom bude vždy středa a sobota 20:00.

I purple you A.R.M.Y 💜 💜 💜

803~