Wrath✓

~Chapter 7~

Jax

Já nikdy nebyl sexuálně aktivní, za celý můj životě jsem pořádně nepocítil žadný chtíč jak mi Nicholas vysvětloval. Nikdy mě to k tomu netáhlo, což možná mělo co dělat s mým režimem. Přece jen denní rutina, kde skoro pět hodin trénujete jen svoje tělo, potom několik hodin učení, musíte poznávat smečku, zjistit, jak všechny ty věci fungujou a k tomu se musíte starat o dva mladší bratry, co se vždy nějakým způsobem dostávali do potíží. Ne že by mi to někdy vadilo, ale rozhodně při tom všem nemáte čas na vztahy. 

Sex, randění a cokoliv tomu podobné nelákalo ani mě, ani mého vlka, jediný co se kdy stalo bylo, že jsem se vyhonil. Někdo by si mohl říct, že kurva tvůj život je tak nudný, ale ve skutečnosti mi nikdy nepřipadalo, že bych o něco přicházel až do tohohle přesnýho momentu. Protože teď můj mate stál v mé náruči a já se ho dotýkal. Šílel jsem, přišlo mi, že někdo kompletně kontrolu moje, protože ta touha z něj servat oblečení a nechat moje instinkty převzít kontrolu nad mým chováním bylo tak lákavé, avšak já se držel jak nejvíc to šlo zpátky. 

Můj mate už tak byl plachý a já ho nechtěl nijak odradit. Nejradši bych znovu promnul jeho pevný zadek ve svých dlaních, přál bych si ho opět políbit, ale všechno muselo počkat do jeho odpovědi. Jeho zelené oči mírně zářily a jeho rty se zdály plnější, možná řekl bych napuchlejší a já měl touhu mu je olíznout, vlastně bych ho nejradši olízal všude, ale to ze mě mluvila moje vlčí stránka. Sakra můj mate byl nádherný, jeho sluncem políbená pleť, kudrnaté hnědé vlasy, za které mám chuť zatáhnout pokaždé co ho vidím,  jeho tělo sice ne tak svalnaté jako moje, ale pořád měl vypracovanou postavu. 

Byla ve mně měl chuť přehodit si ho přes rameno a kompletně ho zničit pod mými rukami, zlíbat jeho svalnatý hrudník, ochutnat jeho tělo a vzít si všechno co mu náleží a udělat to mým. Moje pocity byly bouřlivé, intenzivní a tak nový. Kurva však já bych o jeho těle dokázal přemýšlet navěky, ty kurevsky velký stehna, zadek co padl do mých dlaní a je tak dokonale vysoký. I kdyby mě převyšoval, nejspíš bych si ho chtěl podřídit, všechno ve mně řvalo, abych si ho vzal a ukázal mu jak se o něj jakožto Alfa postarám. Jenže já musel čekat a tak jsem se místo svých myšlenek ztrácel v jeho očích, tak nádherně světle zelených až mi to připomínaly malé čtyřlístky. On na mě hleděl s mírně otevřenými ústy, než zatřásl hlavou, co musela být chvilka mi připadalo jako věčnost.

,,Žádné dotyky" trochu nad tím povadnu, ale i přes všechnu touhu ho přesvědčit jinak ho pustím a udělám od něj dva kroky dozadu, abych si dal dostatečně prostoru. Na jeho tváři se rozlila bolest, což já nechápal, přece jen o sám nechtěl doteky, jenže já v sobě cítil touhu se k němu vrátit schovat ho ve své náruči a už nikdy nepustit. Moje majetnický pocity přerušil až jeho hlas. ,,teda až do doby než se víc poznáme." Oh bohyně, proudily ve mně  zvláštní pocity, chtělo se mi ho poznat, představa toho jak mu ležím na klíně a on mi povídá sám o sobě do hloubky, jak mi odhaluje svojí duši. Nikdy mě nenapadlo, že budu po těhle věcech toužit, že to všechno bude tak intenzivní, že se budu cítit tak mimo kontrolu. Jednoduše zatímco já mírně panikařil, tak  Hadeon téměř skákal v mé mysli jen nad tou představou a ksakru já svého vlka ani neměl chuť uklidnit. 

,,V tom poznávání má vcelku pravdu, však mi neznáme ani jeho jméno" Jak se asi náš mate jmenuje? Pohlédnul jsem na muže přede mnou, avšak žádné jména mi nevyskakovala v hlavě. Většinou se snažím uhodnout jméno člověka ještě předtím než mi ho řekne, což by někdo mohl nazvat hloupým, ale jména mají kategorie a občas jejich charakteristika sedí na daného člověka. On se nedá popsat, nedokážu si v hlavě vybavit jméno, které by se k němu hodilo. Byl tak jiný, tak specifický a tak nádherný, že jsem si byl jistý, že nevím dostatečně dobré jméno, navíc ho tak moc chci slyšet od něj, možná ho i vyzkoušet říct.