Wrath✓

~Chapter 74~

Jude

V životě mi nebylo hůř než teď. Přišlo mi, že bohyně mi v posledních dnech pořád musela ukazovat jak moc horší to ještě může být. Opět se mi chtělo říct jak nefér to bylo, jenže v tuhle chvíli mi jenom hrálo v mysli jak dneska Jax ráno vylezl potichu z postele, aby šel zvracet. Snažil se to přede mnou schovávat, ale já to viděl. Za tyhle poslední týden zhubl asi pět kilo, neustále se potil, i když mu byla zima a měl příšerný kašel, kvůli kterému nemohl mluvit ani když chtěl. Začínal se mi ztrácet před očima a já to nenáviděl, protože umíral.

Nešlo o žádnou dočasnou nemoc, kterou překoná silou vůle, ne jeho vlastní vlk ho zabíjel žalem a Alwar ani já jsme nevěděli co s tím dělat. Nejprve mi jednoho mate vezmou a ten druhý z toho začně umírat... jak vtipný bohyně. Ta za to nejspíš nemohla, ale já nevěděl na koho být naštvanej, protože vybuchnout na mate, co mi umírá o tom jak naštvaný jsem, že se to děje by k ničemu nevedlo. Navíc jak bych se na něj mohl zlobit, sakra však on umíral a i tak se o mě snažil starat. Vařil mi čaje, dělal mi popcorn k televizi, u které jsme seděli a vždycky mě nechal spát dýl než by se slušilo. Byl tady pro mě i emocionálně, držel mě, laskal mě a držel moji naději naživu. Jen s ním po boku mi šlo trochu dýchat, snažit se vydržet bez našeho mate, který byl tak daleko.

Jaxova rodina nás hodně navštěvovala, zvlášť Nicholase s Faith, Levi prý špatně nesl kondici svýho bratra a spíš něco donesl a rychle zmizel. Jeho papa sem chodil s rudýma očima a stačil mu jeden pohled na Jaxe, aby se v další sekundě rozbrečel a další půl hodinu se s ním objímal. Jeho táta nám nosil pokroky v plánu a novinky ve smečce. Včera tady byli moji rodiče, přinesli nám večeři a Jax se musel v půlce omluvit a šel spát z té únavy. Nedokázal jsem si představit, jak bych se podíval do Peterových očí, kdyby Jax zemřel. Pravděpodobně bych to nezvládl. Momentálně mě Jax držel a hlavu měl položenou na mém rameni, spal a já ho nechtěl budit, protože spánek byl raritou. Navíc takhle ve spánku vypadal poklidně jakoby každým dnem nebyl blíž k hrobu.

Slzy se mi natlačily do očí a já už z toho začínal být unavený.Nechtěl jsem se už cítit tak na nic, jenže jak jinak bych se měl cítit? Smečky váhaly jít proti centrála, přičemž můj mate doslova umíral během jejich váhání. Samozřejmě někteří už ihned přijali a Tony říkal, že společně s Cooperem pracují na hlubším průzkumu ohledně smeček, které mají vůči Centrále negativní vztah. Já upřímně chtěl už všechny z nich zabít. Přinesli tolik utrpení a kvůli čemu? Dostalo se ke mně, že Josie začala mít noční můry a Ian s Gammou Dexterem sotva přežívali. Nebylo to pěkný a všichni cítili tuhle atmosféru, přičemž smečka vůbec netušila, že jim umírá Alfa. Nicholas jednoduše převzal povinnosti svého bratra do doby než se Peter vrátí a Jax se dá dokupy. Nebo takhle si to já alespoň představoval. Jak nám Peter bude pasovat v náručí, jak jim uvařím, lehnu si s nimi a oba dva už nespustím na nějakou dlouhou dobu z očí. Všechno tohle mi běhalo hlavou zatímco Jax klidně spatl s hlavou na mém rameni, měl bych ho probudit, není to pohodlná pozice, ale spánek jak jsem říkal byl vzácnost.

,,Jude" zachraptil mi to do ucha a dřív by mě to vzrušilo, nyní skoro rozplakalo. Jak se časy mění. ,,Neplakej" to přesně mi nesmíš říct. Jax byl tak hodný a já se ani nedokázal připustit tu myšlenku, že bych mohl přijít o oba mé mates. Jemně mi setřel slzy a s jedním rychlým polibkem se zvedl. A já ho pozoroval s tímhle zoufalstvím a terorem v očích, že mi každou sekundu umře. Beatrice ho dala na tolik prášků, řekla mi veškeré doporučení co dělat a silně přikázala jenom odpočinek. Jax se toho držel a já věděl, že to bylo pro mě. On chtěl jít pracovat, dostat našeho mate domů, ale naštěstí věřil lidem okolo nás a nechal to na nich. Vrátil se z koupelny dost rychle, takže to nebylo zvracení a v další sekundě dopadl na gauč ke mně.