Wrath✓

~Chapter 51~

Peter

Celý moje tělo bolelo a já si sám pro sebe zanadával, ještě se mi ale nechtěly otevřít oči a tak jsem ignoroval bolest v mém krku a zádech. Misham v mé hlavě hlasitě švitořil, což mě donutilo asi po pěti minutách vzdát spánek a podívat se proč vůbec tak vyšiloval. Já zvedl svojí hlavu a hned se mi naskytl velice roztomilý pohled. Jax spal s mírně otevřenými ústy, hlava opřená o gauč úplně schybený s jeho velkým tělem. A já věděl, že jakmile se probudí bude to bolet jako prase.

Můj pohled poté dopadl na Juda, který mi spal na rameni, jenže jak když seděl tak byl vyšší, takže na pohled to vypadalo jako by si lámal krk. Oba moji mates se rozhodně proberou s naprosto rozlámanými těly a já si to dával mírně za vinu, jelikož jsem je přemluvil, abychom se podívali na další díl, ale na moji obranu jde o Supernaturals a to prostě nešlo přestat! I přes to ve mně vzbudilo mírné výčitky, proto jsem se rozhodl je vzbudit a vynahradit jim to.

První na řadu šel Jude kvůli jeho pozici. Já jím jemně zatřásl snažíc se ignorovat jak tvrdé měl svaly. Bylo vždy těžké být vedle Juda a Jaxe, kteří doslova řvali jak sexy a vypracovaní byli. Muselo do toho jít tolik práce, což mi rozhodně nepomáhalo se ohledně toho uklidnit. Já byl zvyklý vidět muže jako oni tak akorát na internetu a ne v reálu, i když já jsem neměl být šokovaný, vlci díky svým genům a zvýšené pohybové aktivitě vždy vypadali vypracovaně, ale takhle zblízka se s tím vyrovnávalo hůř. I já vypadal fyzicky zdatně, možná ne s tolika svaly, avšak i mé tělo jedno domu nebylo jenom kost a kůže. Já zatřásl hlavou, abych se dostal pryč od těhle myšlenek, ještě jednou zatřásl s Judem, který sebou trhl a rychle zvedl hlavu.

,,Dobrý?" Tohle rozhodně nebyla reakce, kterou já chtěl vidět při probuzení... možná to zatřesení nebyl dobrý nápad, ale jak jinak se krucinál budí lidi? Jude si promnul zátylek s mírným syknutím, než mi věnoval úsměv, což já nechápal jak dělal. Jak se někdo dokázal takhle usmívat tak jednoduše a zároveň vůbec ne falešně. Můj mozek to vůbec nedokázal zpracovat.

,,Jo, jen jsem usl v naprd pozici a ty?" Ten zájem, ty doteky a pohledy nutily moje srdce bít nebezpečnou rychlostí, můj žaludek z toho dělal kotrmelce a i můj mozek už začínal tvrdit hlouposti. Jako že tohle byla láska, na tohle my čekali a že se vlastně nebylo čeho bát. Jako by roky mojí bolesti byly úplně zbytečný, což možná byla pravda, ale tohle mě děsilo.

Být s nima bylo tak jednoduchý a já je chtěl víc poznat, ne vlastně o nich vědět každou blbůstku, zjistit jejich oblíbený věci, vytvořit si jen naše vzpomínky, trávit s nimi nekonečně mnoho času a vlastně být v jejich světě jako jejich mate. A to mi přišlo naprosto děsivý, protože já věděl, že bude lehký jim propadnou jen jsem nečekal, že to bude tak rychlý.

,,Já z vás dvou spal v té nejlepší pozici, takže si nemám na co stěžovat." Přesto mě bolely záda jako prase, jenže oproti nim to nebylo nic hrozného.

,,Jax furt spí?" Jude vykoukl, aby se podíval na Jaxe, který spal tiše jako myš. Takhle ve spánku vypadal příšerně mladě a já nechápal, že mu všichni dovolili se stát Alfou tak brzo. A jasně Jax to tak chtěl, jenže normálně by dostal ještě další tři až čtyři roky minimálně, aby nemusel nastoupit tak brzo. Nechtěl jsem ale tvrdit, že si pozici nezasloužil nebo v ní nebyl dost dobrý jen mi v hlavě vyskakovalo, že si měl více užít mládí.

Vidět trochu svět, chodit ven a dělat naprostý prasárny jako Nicholas nebo jen koukat na seriál. Ale on už od malička trénoval a nikdy nepřestal stejně jako Jude... Oba dva si potřebovali vzít chvilky pro sebe, aby mohli zjistit i jen drobnosti jako jejich oblíbený film, seriál, knihy nebo cokoliv co ještě neznali. Já jim hodlal ukázat kus světa, který oni ještě neznali. To byla moje povinnost jako mate. Donutit si je vzít přestávku od nestálých povinností a nechat se je soustředit na sebe. Protože to jim hrozně chybělo v mých očích.