Wrath✓

~Chapter 76~

Jax

Bylo děsivý umírat, zvlášť když jsem chtěl tak moc žít a ještě horší na tom bylo, že všichni okolo mě to prožívali se mnou. Přišlo mi jako by umírali se mnou a Jude s každým dnem vypadal hůř. Vyčítal jsem si to a nejhorší bylo, že tohle nešlo ani zastavit tak ani napravit. Moje tělo to pomalu vzdávalo, i když moje mysl bojovala. Nelíbil se mi tenhle marný boj. Mluvil jsem s Sandrou osamotě a říkala, že mi dává pár dní. Postupovalo to u mě rychleji než předpokládala a já ji zakázal o tom komukoliv pípnout. To se samozřejmě změnilo po mojí zástavě. Já si z toho nich nepamatoval, probudil jsem se jenom do místnosti plný lidí, všichni brečeli přitom já netušil, co se stalo. Kai mi musel říct, že se mi zastavilo srdce a dvě minuty mě přiváděli zpátky k životu. Prý do mě taky napojili nový léky a já to tak nějak vstřebal jak jen to šlo. Jude hodně plakal, nadával a prosil mě, abych ho neopouštěl. Nicholas jediný, celý bledý zmizel ihned po tom co mě viděl vzhůru. Celá moje rodina byla vyděšená a já nevěděl, jak jim to vynahradit. Nebyla to moje vina, ale trochu i ano. Jude mi před chvílí usnul na rameni, Kai Leviho donutil si jít lehnout, protože to potřeboval. Táta usnul s papa na židlích vedle mojí postele a já tupě zíral před sebe. Bylo zvláštní nějak přijmout tu skutečnost, že to doopravdy mohl být můj konec, moje naposledy z úplně všeho.

Pevně jsem stiskl Juda k sobě a doufal, že Peter doopravdy bude brzo doma, protože moje tělo už mě neposlouchalo. Dělalo si co chtělo a chřadlo v takovém tempu až mi to nepřišlo legrační. Nic na téhle situace nebylo vtipné, ale tak nějak já pátral po tom něčem, abych se uklidnil. Nebylo nic příjemnýho skoro umřít, nechal bych za sebou celou svou smečku, rodinu a mé mates. Juda by to zničilo a Peter by si nikdy neopustil, že si dovolil odejít. Způsobilo by to tolik bolesti mým nejmilejším.

,,Jsi vzhůru" pronesl Jude. V jeho hlase šla slyšet něha se spoustou úlevy, kterou já musel v tuto chvíli chápat. ,,Nejde ti spát?" Nechtěl jsem se nechat jít spát, myšlenka, že bych se znovu probudil a musel vás všechny vidět polomrtvé mi nedělala dobře. Jude mě viděl umírat a mně to lámalo srdce. Jude to bral těžce, což já chápal, ale neměnilo to nic na tom, že mi to vadilo. Smrt mě nikdy neděsila, přišlo mi to jako pouhá součást života, ale teď v mojí hlavě jenom běhalo, že tohle ještě nebyl můj čas. Možná až se ze mě stane seschlý dědek, jen ne teď. Všichni mě pořád potřebovali, já potřeboval je.

,,Můžeš jít spát" zašeptal jemně jako by věděl o čem přemýšlím. Já mu jenom prohrábl vlasy a podíval se na hodiny. Byly dvě ráno, do skutečného ráno zbývalo ještě spoustu času a moje hlava byla narvaná myšlenkami. Jude jemně chytil mou tvář do svých dlaní a přitiskl své rty k mému čelu, než mi políbil hruď, přímo na místě, kde mi tlouklo srdce.

,,Děkuju, děkuju, děkuju" opakoval to jako mantru, pevně mě svíral a po tvářích mu stékaly slzy. Bylo to na nás náročné, Peter byl pryč a moje tělo mě zrazovalo, přičemž Jude to celé musel nosit na svých bedrech, i přes veškerou mou pomoc. Chtěl jsem mu říct, že ho mám, že to bude dobré, ale nešlo to. Sandra mi zakázala kompletně mluvit, prý abych si nepoškodil hlasivky ještě víc než do teď. S tím jak umíral můj vlk, mizelo i mé rychlé léčení a mé tělo se rozpadalo. Velká, silná Alfa, tak o mně vždycky mluvili a teď mě tohle zabíjelo. Sandra říkala, že naše pouto pořád bylo dost čerstvé a proto Hadeon reagoval tak jak reagoval a tohle se stávalo mnoha Alfám. Někteří z nich o svého vlka přišli a žili v pořádku dál, jiní jako já dostali rapidní konec. Hladil jsem Juda po zádech, i když to bralo veškerou mou energii.

,,Má být za chvíli doma Jaxi a ty- kurva. Ty jsi skoro umřel! Přestalo ti bít srdce a ty jsi tady ležel, vypadal si tak klidný, přičemž já umíral s tebou Jaxi." Klepal se. Jude, moje nádherná Beta najednou zněla tak bezbranně a já se nenaviděl, protože to v ten moment byla moje chyba. ,,Nesmíš mi to udělat znova... nezvládl bych to. Říkal jsem si, že bych žil pro tebe, protože by jsi nechtěl, abych zemřel, ale Jaxi, když jsi tady nebyl... Když jsi se nevracel zpátky. Tak jsem neviděl smysl proč pokračovat."