Wrath✓

~Chapter 58~

Jax

Moje srdce prudce bušilo v mé hrudi a já pevně svíral mobil v mé ruce. Právě mi volal Levi s tím že byl skoro doma a bude tady přesně za pět minut s tím že o tom definitivně nesmím říct Kaiovi, což mě upozornilo, že můj nejmladší bratr zase učinil moc rychlý úsudek ohledně nějaké situace a teď se snažil před tím utéct. Ale přišlo mi to divný, protože normálně Levi jenom zavolal, aby se vypovídal nikdy před tímhle ještě nepřijel a to mě kompletně vyděsilo. Můj bratr byl hodně samostatný a moc se na nikoho nechtěl spoléhat, proto byla jeho návštěva pro mě takovým znamením, že něco rozhodně nebylo v pořádku a já jakožto starší bratr začal v hlavě mít všechny tyhle scénáře, který neznamenaly nic dobrýho. Dveře od mé kanceláře se rozletěly dokořán a dovnitř vletěl Nicholas.

,,Levi mi právě napsal, abych šel k tobě do kanceláře, že tady za minutu bude a jestli ten bastard napsal i mně tak to neznamená nic dobrýho." Já přikývl, jelikož my všichni v rodině věděli, že Levi se moc nesvěřoval, a když už tak mně nebo papa či Peterovi, ale Nicholas ani nebyl na listu, takže to z téhle situace dělalo POPLACH. Ihned se mi z toho sevřel žaludek a Nicholas si nervózně začal tahat za vlasy, což byl jeho zlozvyk, když byl v nepříjemné situaci.

,,Myslíš, že to s Kaiem nevyšlo? Třeba zasunul do jiný skříně a-" stačilo, abych po Nicholasovi hodil jeden pohled, aby ihned zaklapl ústa. ,,Jsem se jenom snažil nabídnout nějaký možnosti." S tím dopadl do křesla a moje oči se zaměřily na to jak si začal hrát s prstýnky na jeho rukou. Opět další gesto, kterým Nicholas křičel svoje pravé pocity. Oba dva jsme se ale zarazili, když se moje dveře otevřely podruhé a dovnitř vstoupil Levi a já ihned dostal chuť zabít. Levi vypadal jako kdyby dva týdny nespal, ale člověk si dokázal odůvodnit ty kruhy pod očima nebo i tu bledou pleť, ale ty zarudlý oči mi řekly všechno co jsem potřeboval vědět. Někdo mýho bratra rozbrečel a já jim právě hodlal zničit život. Z mého hrdla se linulo zavrčení a jediný co mě drželo na místě byl Levi, který vypadal na pokraji mentálního složení.

,,Kurva vypadáš fakt příšerně" Levi pouze přikývl a to bylo jako by mě někdo praštil. Za normálních okolností by se náš bráška bránil a já bych to musel klidnit, jenže to se nestalo a Hadeon už byl připravený někoho zabít. Tohle nebylo normální chování mého bratra a Nicholas se mnou soucítil, protože po mně hodil znepokojený pohled jako by ho právě někdo praštil.

,,Nic mi na to neřekneš?" Levi zakroutil hlavou a v ten moment převzali kontrolu moje instinkty a já k němu přešel a vzal si ho do své náruče, do které se on ihned natiskl a jeho tělo se začalo mírně třást, přičemž já přesně věděl, že se mi právě rozbrečel na rameni. Moje všechno momentálně mělo chuť střískat Kaie, protože to on měl stát na mý pozici a pomáhat Levimu s čímkoliv co tohle bylo, avšak místo toho musel Levi letět letadlem, což on nesnáší a ještě k tomu úplně sám, kvůli něčemu co ho očividně rozrušilo. Levi se ode mě odtáhl až asi po pěti minutách, s tím že jeho oči byly ještě rudší než předtím a jeho pach doslova křičel jeho smutek.

,,Co se kurva stalo, že řveš jako by ti někdo utrhl Kaiovi péro?" Kvůli tomuhle po něm hodil Levi pohled a i mně to přišlo jako špatná volba slov ze strany Nicholase. ,,Sorry, ale fakt to tak vypadá."

,,Já-" Levi se několikrát zhluboka nadechl a poté i vydechnul, přičemž já držel jeho dlaň pevně v té své dodávajíc mi všechnu svoji podporu jak nejlépe mi to šlo.

,,Jsem v tom" já nakrčil obočí, přičemž Nicholas vykulil oči a vyletěl z křesla.

,,V tom jakože v tom průseru nebo jako v tom že do tebe Kai strčil dítě?" Já zkoprněl, zatímco Levi si prohrábl nervozitou vlasy a uhnul pohledem k zemi, což nám všem řeklo všechno co bylo potřeba.