Wrath✓

~Chapter 60~

Peter

Bylo to oficiální, já už na svém krku nosil dvě značky svých mates a... byl to tak zatraceně dobrý pocit. Moje srdce pro ně prudce bilo a já měl chuť se rozbrečet pokaždé, co jsem se na ně podíval. Moji mates, mé spřízněné duše a štěstí, kterého já si nemyslel, že jsem byl hoden, jenže to byla prokletá chyba na mé straně. Jenom oni mi dokázali, že mě chtěli, potřebovali a konec konců milovali. Já nebyl jenom třetí do počtu nebo druhá volba, ne tak jako oni našli sebe já našel je a najednou to bylo už kompletní a my nemohli jeden bez dalšího fungovat. Někdo by to nazval nezdravým a možná to bylo to čerstvé pouto, ale já si doopravdy myslel tohle všechno.

,,Měli bychom se jít vykoupat." My už leželi v posteli a upřímně jediné na co jsme se zmohli bylo vyhodit použité kondomy a spousta malých polibků, bez nichž najednou nešlo existovat, což rozhodně bylo čerstvé pouto. Nebo možná ne, tohle mohl být náš nový normál a já si z celého srdce přál, aby to tak doopravdy bylo. Jax si mě přitáhl k sobě zhluboka se nadechujíc našeho nyní společného pachu, přičemž mé tváře zrudly jako rajčátka. Tahle intimita byla vždycky něco co já chtěl a teď to mít se zdálo jako krutý sen.

,,Ještě chvíli" zašeptal jsem do Jaxovi hrudě a on mě jenom stiskl, přičemž svět okolo nás najednou neexistoval a jenom na nás záleželo. Žádné povinnosti, role nebo postavení jenom my tři v naší malé bublině radosti. Úsměv mi utkvěl na tváři moji mates mě milovali a já to mohl cítit přes tohle křehké čerstvé pouto, jenž tolik mluvilo o naprosto všem, co jsme cítili. Jax jemně začal jezdit po mých zádech svou rukou, zatímco Jude se na mě natiskl z druhé strany.

,,Jak se cítíš?" Jemný dotek, milé slovo a to všechno stačilo, aby mi po tvářích začaly stékat slzy štěstí, protože i přes všechny tyhle nádherný pocity tady byl ten popichující cit viny, který já měl od té doby co Violet umřela. Ona nikdy nezažila jaké to je být takhle milován, ten pocit pouta a že v tomhle světě už nikdy nebudete sami... ona zemřela a byla to jenom a jenom moje vina. Kdybych něco udělal, lépe studoval svoji magii možná by tady stále byla a bohyně Violet by byla tak nadšená, kdyby zjistila, že se mi splnila tahle děcká fantazie. Objala by mě a já bych dostal tu možnost ji o všem říct, vynášet mé mates do nebe a těšit se na budoucnost, ale místo toho tady byla tahle díra uvnitř mě, která mě držela zpátky.

,,Chybí mi moje sestra" Jax ihned popadl mou tvář do své dlaně a já se snažil prodýchat mé vzlyky. ,,Piškote?" Vzlyk se mi vydral z hrdla, přičemž všechno začínalo být zmatené.

,,O-oba by vás m-milovala a já b-bych s ní mohl o všem mluvit a- a- přál bych si, aby tady byla." Jax mě jemně prohrábl vlasy s něžnýma očima, co dokázaly mírně uklidnit tyhle bouřící se pocity. ,,J-jenže tady n-není a já si nemůžu pomoct, že to je moje vina, kdybych-"

,,Petere ne" Judův tón zněl tak finálně a moje ústa se sama od sebe zavřela. Jude si za mnou povzdechl, kvůli čemuž se mé srdce rozbušilo jako šílené. Začal být ze mě unavený? Zkazil jsem něco? ,,Řekl bys, že jsem silný člověk Petere?" Jeho otázka mě zmátla, ale já i tak hodlal upřímně odpovědět.

,,Ano" Jude mi dal pusu na krk, přičemž já mohl cítit třesot jeho rukou na svém těle.

,,Moje bývalá smečka bydlela blízko u lidí, což znamenalo, že jsem většinu svýho dětství spíše prožil jakožto městský vlk než nic jiného a můj táta strávil většinu mého života tím že mě trénoval jak být silným mužem, Betou vhodnou stát po boku nejsilnějšího muže ve smečce a i tak... i přes všechno tohle jsem se nechal mlátit ženou, o které jsem si myslel, že mě milovala a bohyně ví, že já miloval ji. Ale my dva pro sebe nebyli dobrý, ona nesnášela to co já miloval, a když mě izolovala od mojí rodiny mělo mi to všechno dojít...