Odvážný nový svět (Snarry)

4.kapitola

Příprava na důsledky

Harry seděl u stolu v malém výklenku v obývacím pokoji a díval se z okna na zdánlivě nekonečný déšť. Pršelo dva dny v kuse a Harry začínal trochu bláznit. Byl také stále více znepokojený začátkem školního roku, do kterého zbývaly už jen dva dny. Všichni budou vědět, že on a Snape jsou manželé, a co hůř, všichni si budou myslet, že se tak rozhodl, protože se s tím mužem chtěl skutečně oženit. Netušil, jak se s tím vyrovná.

Děsil se poznámek lidí a jejich reakcí; už tak bylo dost zlé být ,slavným Harry Potterem', ale k tomu přidejte fakt, že je teď manželem Severuse Snapea...jeho život nebude stát za to. Byl vděčný, že Ron a Hermiona už jsou na hradě; trávení času s nimi ho přivedlo na jiné myšlenky než dojde na nadcházející peklo, kterému bude muset čelit. Ale z Malfoye toho moc neviděl; podle Rona se Zmijozel většinou držel stranou a spoustu času trávil sám. Ron a Hermiona ho sotva viděli, za což byli oba vděční.

Hermiona se učila v knihovně a Ron zaskočil do Prasinek pro dárek k narozeninám pro Charlieho nebo možná Billa, Harry tomu nevěnoval tolik pozornosti, zaměstnán myšlenkami na začátek školy.

„Budeš tam jen tak sedět celý den?" Zeptal se Severus, který vešel do místnosti ze své pracovny, rukávy vyhrnuté a na tvářích slabý ruměnec.

„Není nic lepšího, co bych mohl dělat." Odpověděl Harry. „Viděl jste počasí?„

„Předpokládám, že práce do školy nepřipadá v úvahu?" Řekl Severus, když si prohlížel regály s knihami a hledal konkrétní svazek, který potřeboval.

„Všechno hotovo. Pro jednou jsem nad věcí. Vlastně jsem překvapil sám sebe." Na chvíli se odmlčel a pozoroval Severuse, jak dál hledá a pak se zeptal. „Máte strach? Myslím, že zase začíná škola.„

„Proč by mi to mělo dělat starosti?" Zeptal se Severus, konečně našel knihu, kterou potřeboval, a postavil se před Harryho. „Zažívám to každý rok.„

„Ne, myslím naší...situaci, až lidi zjistí, že jsme manželé." Řekl Harry rozpačitě a vyhnul se mužovu pohledu.

Severus se na něj chvíli upřeně díval a prohlížel si ho; jeho ustaraný výraz, nervózně zkroucené ruce a způsob, jakým se neustále kousal do spodního rtu. „Nebude to snadné," Řekl vyrovnaně, „ale obávám se, že je to nevyhnutelné. Bezpochyby budeme pár týdnů tématem drbů a obětí neustálého zkoumání, ale nakonec se unaví, to musíš ty sám vědět, se svou zkušeností se slávou." Řekl Severus a Harryho překvapilo, že v jeho tónu není žádný výsměch.

"Ale tohle je 'sláva' jiného druhu, nikdy předtím jsem si něčím takovým neprošel..." Harry se lehce zasmál a potřásl hlavou nad absurditou situace. „Já na to prostě... nejsem připravený. Říct to Ronovi a Hermioně bylo dost špatné, ale celé škole?„"

„Je to nelehká vyhlídka to přiznávám, ale nepochybuji, že tu zkušenost přežijeme...doufám." Skončil se zdviženým obočím, na které se Harry musel usmát. „Každopádně mám práci." Řekl a vydal se ke dveřím své pracovny.

„Pane profesore?" Řekl Harry a přiměl Severuse, aby se otočil a s očekáváním se na chlapce podíval. Vstal ze židle a přešel kousek k Severusovi, byl nervózní rozpaky. „Já... jak se máme chovat? Před ostatními lidmi myslím." Zkousnul si ret a pokračoval. „Do tohoto manželství jsme měli vstoupit dobrovolně, byla to volba, kterou jsme si sami zvolili... jako každý normální pár. Jak se budeme chovat?" Skončil, rozhodně nesvůj.