Odvážný nový svět (Snarry)

12.kapitola

Ráno poté

Harry za nimi zavřel dveře, když se konečně dostali do svého pokoje. Opravdu nevěděl, kam se dívat; pár minut předtím ho muž tiskl ke zdi a ohmatával. Severus se však zřejmě více zabýval Aldringtonem a jeho výhrůžkami. Odhodil svůj svrchní hábit do rohu místnosti a soptil: „Kdo si myslí, že je? Jak se opovažuje ti říkat tak nechutné věci? Přísahám, že ho zabiju, jestli se na tebe ještě jednou podívá.„

Harryho překvapila mužova vášeň, zvlášť když to bylo v jeho prospěch. „Sám jste to řekl." Pokrčil rameny. "Je to jen smutný člověk bez vlastního života, takže musí zasahovat do našeho. Kromě toho si myslím, že ta show, kterou jsme dnes večer předvedli, by ho měla přesvědčit, že jsme silnější, než si myslel." Na Severusových bledých tvářích se objevila nepatrná červeň a on se zahanbeně odvrátil od Harryho, když se mu vrátily vzpomínky.

„Za to se musím omluvit." Řekl tiše a pohrával si s manžetami na rukávech ve snaze odvést pozornost.

„Za co?" Zeptal se Harry s upřímnou nedůvěrou. „Nic jste neudělal, já vás políbil první, nemáte se za co omlouvat!„

„Já... dovolil jsem si příliš." Řekl Severus rozpačitě a očividně si přál, aby se rozhovor neodehrával.

„Ne... nedovolil." Odpověděl Harry stejně rozpačitě. „Neudělal jste nic, co bych vám nedovolil. Prosím, neciťte se špatně... nebylo to úplně tak, že bych si stěžoval." Zaumlal Harry a díval se kamkoliv, jen ne na Severuse, v životě se necítil trapněji.

„Stejně jsem nikdy neměl –"

„Upřímně řečeno je to v pořádku." Přerušil ho rychle Harry; zahanbilo by ho, kdyby Severus skutečně dal najevo, co se mezi nimi stalo. „Jdu si dát před spaním rychlou sprchu." Řekl, popadl své věci, vděčný za to, že si našel důvod k útěku, a pak se stáhl do koupelny. Popravdě řečeno, měl problém, který vyžadoval poněkud naléhavou pozornost; už od svého malého setkání se Severusem byl poněkud... vzrušen a zoufale potřeboval uvolnění.

Zapnul sprchu, rychle se svlékl, pak skočil pod horkou vodu a děkoval svým šťastným hvězdám, že se neudělal na chodbě, i když to bylo zatraceně blízko. Oddával se pocitu silné, horké sprchy a nechal ruku putovat pomalu dolů, přičemž pečlivě ignoroval skutečnost, že vzpomínka na chodbu jako by byla po celou dobu v popředí jeho mysli.
******************

Severus zatím seděl na kraji postele, díval se do prázdna a tiše nadával sám sobě za své činy. Pravda, Harry byl ten, kdo polibek inicioval, ale byl to on, kdo posouval věci dál, a vlastně ho to ani tak docela nemrzelo. A to bylo na tom to nejhorší. Měl se cítit provinile a byl, opravdu jím byl, ale ne tak, jak od celého srdce očekával. Líbat Harryho, cítit ho pod sebou... bylo těžké se kvůli tomu zážitku cítit špatně. Ale tím to celé bylo ještě horší. Sklonil hlavu k rukám a přál si, aby mohl ty obrazy ze své mysli vypudit, ale úplně selhal.

Harry byl tak... vstřícný a Severus na chvíli dokonce zapomněl, že tam Aldrington je a že pro něj předvádějí show. Samozřejmě, že ten člověk o sobě dal vědět a z věcí, které řekl Harrymu, se Severusovi vařila krev v žilách. Kdyby tam nebyl Harry, který ho zastavil, byl by toho muže zabil. Už jen výraz v jeho očích, když se podíval na Harryho, stačil, aby Severus zuřil; byl hladový a dravý a Severuse to zneklidňovalo.

Celá noc byla neuvěřitelně náročná a teď se Harry zamkl v koupelně, neschopen se na Severuse ani podívat. A kdo by mu to mohl vyčítat? Nejspíš byl z celé té věci znechucený. To, že byl vstřícný, ještě nic neznamenalo; Severus viděl celou noc, že chlapec umí předstírat, takže to samozřejmě mohl udělat i před Aldringtonem. Chlapec byl pravděpodobně traumatizován.