Odvážný nový svět (Snarry)

30.kapitola

Pocit sounáležitosti

"Severusi? Severusi, posloucháš?„

Severus se vytrhl ze snění a podíval se na ředitele. „Samozřejmě, že ano," zalhal.

„Tady se bavíme o Harryho budoucnosti, Severusi, je to důležité." A to byl samozřejmě ten problém. Jakmile padlo Harryho jméno, Severusova mysl mu  velmi ochotně poskytla vzpomínky na sebe a na Harryho a jediné, co mohl dělat, bylo dopřát si je. Konec schůzky pro něj nemohl přijít dost brzy; jediné, po čem toužil, bylo vrátit se do svých komnat a mít Harryho celého pro sebe.

Povzdechl si a řekl: „Albusi, věnuji vám plnou pozornost, prosím, pokračujte.„

„Myslím, že je velmi důležité, abychom probrali Harryho budoucnost po Bradavicích, za tři měsíce bude skládat OVCE a potřebuje mít nějakou představu, kam půjde a co bude dělat.„

„Není na nás, abychom o tom rozhodovali," řekl Severus zamračeně, protože se obával, že se Harry znovu stane obětí mužových machinací.

„Je na nás, abychom mu pomohli s rozhodováním.„

„Pak by u toho měl být Harry. Nechci se o tom bavit za jeho zády.„

„Severusi, v srpnu vaše manželství skončí a Harry opustí Bradavice. Musí mít jasnou představu o tom, kam půjde.„

Severus netoužil být součástí rozhovoru; nechtěl myslet na dobu, kdy už Harry nebude jeho manželem. Zavrtěl hlavou a řekl: „Tenhle rozhovor může počkat, nemyslím si, že –"

Náhle se rozlétly dveře a dovnitř vtrhli Ron s Dracem, zadýchaní, špinaví a zakrvácení.

„Merline! Co se vám dvěma proboha stalo?" Zeptal se Severus a vyskočil na nohy.

„Došlo k útoku... Smrtijedi... dostali Harryho," podařilo se Ronovi vydechnout mezi nádechy a neohrabaně si přidržoval bok.

Když to Severus uslyšel, vyskočil na nohy. „Kde?!"Dožadoval se.

„Prasinky, ale je tu...„

Zbytek ale Severus neslyšel, už za sebou při odchodu zabouchnul dveřmi.

O pár minut později, když uháněl chodbami Bradavic, uslyšel za sebou kroky a Rona s Dracem, kteří ho pobízeli, aby zpomalil a zastavil, ale bylo mu to úplně jedno, jediné, co chtěl, bylo najít Harryho. Nemohli ho odvést, nerozhlédli se pořádně, nebo Harry musel nějak utéct a oni to nevěděli. Severus věděl jen to, že tohle se nemůže dít právě teď, ne jemu.

Když vybíhal z předních dveří hradu, Ron a Draco konečně dostihli neklidného Mistra lektvarů, jejich pokusy přimět ho, aby zastavil, zatím selhaly a oni se o to zoufale snažili, navzdory různým zraněním, která jim způsobil.

„Severusi! Nemá cenu tam dolů chodit, je po všem a nedá se nic dělat!„

„Ne! Musím ho najít, je tam dole! Vím, jaký je, našel způsob, jak jim utéct, neříkej mi, že je pryč!" Zakřičel a přitom ani nezpomalil.

„Pro Merlina! Viděli jsme na vlastní oči, jak ho zajali a odvedli! Je pryč a už nemůžeme nic dělat," zavolal na něj Ron.