Odvážný nový svět (Snarry)

20.kapitola

Marcus

Severus měl v plánu strávit celý den doháněním svých lektvarových výzkumů a organizováním vlastního bádání, ale jak tak seděl v obývacím pokoji se svými papíry a snažil se zorganizovat si práci, v duchu dál putoval k Harrymu a rozhovoru, který spolu vedli minulou noc. Rozhodně na něj příliš nezapůsobil stav, v jakém se Harry vrátil, a jeho blažený postoj k Severusovým obavám. Strávil celé hodiny přemýšlením, kde ten chlapec byl, a když zjistil, kde je, strávil pak hodiny přemýšlením, co dělá. Snažil se, aby ne, opravdu ano, koneckonců, to, co Harry dělal ve svém volnu, byla jeho věc. Věděl, že Harry a Lars jsou přátelé; po všech jeho protestech, že nechce dalšího učitele, se s Larsem sžili velmi dobře.

A samozřejmě, Lars byl pohledný, podle měřítek některých lidí... nebo podle všech měřítek Bradavic. A zdálo se, že ti dva spolu tráví hodně času; jejich tréninky se vždy protáhly a oni se neustále stýkali mimo pracovní dobu. Ale proč by ho to mělo zajímat? Harry mohl trávit čas s kýmkoliv sakra chtěl, i kdyby to byl Lars. Harry přísahal, že se nic nestalo, vlastně se zdálo, že ho to obvinění urazilo, ale Harry se dokázal urazit téměř kvůli čemukoliv. Pořád to ještě neznamenalo, že se nic neděje.

A pak se k němu vrátilo Harryho prohlášení- až si o mně budete myslet špatné věci, vzpomeňte si na Nový rok. Co to znamenalo? Harryho bylo občas tak těžké pochopit, jeho poznámky měly vždycky nějaký význam, který Severus nedokázal pochopit. Nový rok pro něj měl očividně nějaký význam, nebo proč by se o něm jinak zmiňoval? Proč mu chlapec musel vždycky dát tolik k přemýšlení?

Sesbíral papíry a chtěl svou energii prakticky využít ve své laboratoři, místo aby se pokoušel rozluštit záhadu svého manžela, když uslyšel, jak se otevírají dveře, Harry vešel dovnitř a sesunul se do křesla. „Vrátil ses brzy," řekl Severus a cestou do laboratoře se zastavil.

„Lars se necítil moc dobře, tak jsme to odpískali. Zaměřím se jen na nějakou teorii," řekl a jeho chování bylo rozhodně chladné, když začal třídit své teoretické materiály. „A vůbec, není dobře, že jsem se vrátil dřív? Přece jen nechci, abyste si to špatně vyložil," listoval stránkami své knihy.

Severus si povzdechl a připravil se na další tísnivý, nezměrný rozhovor s Harrym. Ano, možná byl pošetilý a zbrklý, když ho obvinil z nevhodného chování s Larsem, ale nečekal, že se chlapec bude tolik starat nebo bude reagovat tak, jak reagoval. Ale to už byl Harry; naprosto nevyzpytatelný a téměř nepochopitelný. „Vím, že mezi tebou a Larsem nic nebylo," řekl pomalu.

Harry nakoukl přes horní okraj knihy a pozvedl obočí. „Od včerejšího večera jste změnil názor," řekl chladně. „Proč jsem najednou zase důvěryhodný?„

„Nikdy jsi nebyl nedůvěryhodným, já jen... udělal jsem ukvapené závěry.„

„Ano, udělal," odpověděl Harry, který očividně nechtěl ustoupit. Severusovo obvinění ho víc než trochu urazilo a nehodlal se nechat uchlácholit jeho patetickým pokusem o omluvu. „Jestli nemůžu chodit s kamarády na skleničku, tak jste mi to možná měl říct. To mám taky přestat trávit čas s Ronem a Dracem?„

„Nebuď tak směšný.„

„Je mi líto, že si nemohu pomoci, jen udávám příklady."

„Chováš se prostě dětinsky.„

„Odkazuji vás na svou předchozí poznámku," odpověděl Harry a vrátil pozornost ke své knize.