Odvážný nový svět (Snarry)

45.kapitola

Znepokojivá odhalení

"Snídaně," řekl Ron a podal Harrymu hrnek s kávou a talíř s topinkou. Harry měl napůl v úmyslu to odmítnout; Ronova káva byla vždycky příliš silná a na toastu bylo vždycky příliš mnoho másla, ale on opravdu hladověl a v tu chvíli všechno vypadalo dobře.

„Díky," řekl, přijal to od přítele, napil se kávy a zjistil, že je opravdu příliš silná, ale snad mu pomůže.

„Jsem moc rád, že ses vzdal a umyl ses, opravdu jsi začínal smrdět, kámo," řekl Ron s ústy plnými vlastní snídaně.

„Ach, sklapni," řekl Harry blahosklonně. Byl tak rád, že má Rona u sebe; ta rudá hlava ho opravdu odpoutala od myšlenek a on měl talent to dělat, aniž by si Harry vůbec uvědomoval, že to dělá. Někdy jen mlčky seděli a čekali na nějaké zlepšení a jindy si tiše povídali, většinou o naprosto nesouvisejících věcech, které byly od situace tak vzdálené, jak jen mohly být.

„Madame Pomfreyová říkala, že ty magické snímky vypadaly lépe, když je dělala dnes ráno, jeho tělo se pomalu začíná samo hojit. Doufejme, že ho jeho mysl bude následovat," řekl Harry tiše a propletl si prsty se Severusovými dlouhými.

"Jsem si jistý, že je to jen otázka času," řekl Ron sebejistě. „Neuvažoval jsi... o tom, že bys zkusil spojení mysli?„

Harry přikývl. „Nic se nestalo. Ať už je s ním cokoliv, jeho mysl se taky uzavřela. Myslím, že to pravděpodobně souvisí s jeho schopnostmi nitrobrany; kdykoli je jeho tělo v nebezpečí, jeho mysl se automaticky uzavře, aby z něj nikdo nikdy nemohl získat informace. Teď je to ale zatraceně otravné. Kéž bych si s ním mohl promluvit, jen na chvíli, ale...„

Zhluboka si povzdechl, znovu se napil kávy a palcem volné ruky přejel po bledé Severusově kůži.

„Až se probudí, budeš s ním moci mluvit podle svého srdce," řekl Ron pevně a vyjádřil to jako naprostou jistotu.

Harry přikývl a lehce se usmál nad přítelovou jistou povahou. Bylo to uklidňující a od Ronova návratu zjistil, že je schopen zvládat věci s jakousi obnovenou silou. Bylo to, jako by ho Ron celou tou ubohou situací držel za ruku a dával mu naději a pomoc, když ji potřeboval.

„Harry," řekl Ron a odsunul snídani stranou, „Draco se zmínil, že než se tohle všechno stalo, zdálo se, že tě něco trápí, že máš něco na srdci. Je všechno v pořádku?" Zeptal se něžně.

Harry se na něj trpce usmál a řekl: „Kromě toho očividného, myslíš?" Povzdechl si, zavrtěl hlavou a pak řekl: „Podělal jsem to. Pustil jsem si pusu na špacír a jako obvykle všechno zničil.„

„Nechápu to," řekl Ron a zachmuřil se.

„Zmínil jsem se o tématu dětí, zjevně o něčem, o čem nebyl připraven mluvit. Měl jsi vidět, jak se tvářil, Rone, vypadal, jako by se pod ním otevřela zem.„

„No, asi jsi ho jen překvapil. Určitě potřebuje čas, aby si tu myšlenku srovnal v hlavě, aby zjistil, co si o tom doopravdy myslí.„

„Jestli se někdy probudí," řekl Harry opovržlivě.

„Už jsem ti říkal, abys takhle nepřemýšlel," řekl Ron pevně. „Jeho tělo si toho prožilo strašně moc, jen se potřebuje uzdravit, a to chce čas. Co se týče problému s dětmi, no, jak říkám, Severusovi asi jen musí být umožněno, aby na to přišel po svém, a na to bude dost času, až se zotaví.„