Odvážný nový svět (Snarry)

53.kapitola

Nerozhodnost

"Nemyslíš, že je to moc daleko?„

„Daleko od čeho?„

„Myslím od zbytku domu, když budou kluci mladší, neměli bychom být blíž k jejich pokojům?„

„Je to jen na konci chodby!„

Harry ještě jednou přelétl očima nákresy jejich domu a posunul si brýle o kousek dál na nos. Byl pozdní večer a jemu i Severusovi se podařilo najít pár vzácných okamžiků klidu a samoty a oba dychtili zaměstnat svůj čas něčím jiným než válkou, která se jim rýsovala nad hlavami.

„Hm, asi to dává smysl, musela to být hlavní ložnice už před lety. Umíš si představit, až to bude hotové?„

Severus zamumlal souhlasný zvuk a stáhl Harryho dozadu, takže se opíral o hruď a nechal ruku spočinout v chlapcových vlasech. Navzdory tomu, že se navenek zdálo, že se Harry soustředí na budoucí plány panství, cítil, jak v manželově těle stále bzučí napětí.

Pořád ještě trávil skoro celé své bdělé hodiny hloubáním nad knihami a snažil se najít něco, co by mu pomohlo pochopit jak jejich pouto, tak to, jak by se dalo využít k přenosu jeho moci. Byl pozitivnější než za celé týdny, přestože ve skutečnosti nenašel nic natolik pevného, aby se to dalo nazvat řešením.

Byl přesvědčen, že je to odpověď den ode dne víc. Byl agresivní ve svém postoji, a i když s ním Severus souhlasil a vyjádřil mu podporu, byl natolik pragmatický, aby si uvědomoval, že skutečnost, že nenašli způsob, jak to udělat, představuje pro jejich úspěch znepokojující překážku.

Prohrábl Harryho vlasy a tiše řekl: „Jednoho dne budeme muset pracovnu upravit do správného stavu a zbavit se naší staré matrace.„

„To je smutná představa," řekl Harry a opřel se zpátky o Severuse. „Na té matraci jsme zažili pár šťastných chvil," dodal a zazubil se.

„To je pravda, ale jednoho dne se budeme muset stát úctyhodnými a používat naši ložnici, než abychom tábořili jako tuláci.„

Harry se lehce rozmotal, aby se mohl Severusovi lépe podívat do očí a s vypočítavým úsměvem řekl: „Budu souhlasit, jen když se mnou uzavřeš dohodu.„

Jedno černé obočí se zvedlo vzhůru a Severus řekl: „Vím, že je lepší neuzavírat dohody s nebelvíry, kteří měli být umístěni do zmijozelu.„

„Ta dohoda se ti bude líbit. Každý rok, na naše výročí, ať už je pracovna v jakémkoliv stavu, ji vrátíme zpět, jak je teď, včetně téhle staré matrace."

Severusův úšklebek se poněkud změnil ve shovívavý úsměv, kvůli kterému by kohokoli jiného zabil, aby mu zabránil ho vidět. „Už jsem ti někdy řekl, že jsi starý bláznivý romantik?„

„Tolikrát, že se to nedá spočítat.„

Severus se sklonil a zachytil Harryho rty svými vlastními a Harry pomalu omotal ruce kolem jeho trupu a vtiskl se Severusovi do náruče. Polibek byl sladký a známý, ale Harry vycítil nádech váhavosti, o které by si přál, aby mohl říci, že je neobvyklá. Už se chystal převzít kontrolu nad situací a vystrčit manželovo váhání z okna, když se ozvalo ledabylé zaklepání na dveře, po němž rychle následoval příchod několika lidí.