Odvážný nový svět (Snarry)

16.kapitola

Harryho tajemství

Lucius Malfoy se probudil z kómatu den poté, co Lars Kingston dorazil do Bradavic. Draco a Narcissa byli v té době s ním a sotva tomu mohli uvěřit. Pak už to bylo pomalé zotavování, s fyzickou i duševní rehabilitací, ale žena a syn mu po celou dobu stáli po boku. Totéž platilo i pro Rona Weasleyho, i když to bylo vlastně jen tím, že stál neustále po boku Draca. Lucius byl víc než trochu překvapený, když zrzavého chlapce viděl v nemocnici poprvé, a ještě víc, že se chlapec objevoval dál a byl stálou oporou.

Draco byl z otcova uzdravení neskonale nadšený a Ron byl nadšený z toho, že se Draco konečně může vrátit do Bradavic a pořádně se prospat a že si o něj může přestat dělat starosti. Musel připustit, že je hezké mít Draca zpátky; Bradavice působily bez plavovlasého společníka rozhodně prázdné a pokoj na koleji byl bez Draca, s nímž by se o něj mohl dělit, příšerný. Byl rád, že ho má zpátky, a od jeho návratu si byli ti dva blíž než kdy jindy, prakticky neoddělitelní.

Leželi vedle sebe na Ronově posteli, Draco si nad hlavou levitoval knížku, aby si ji mohl přečíst vleže, a Ron prostě jen ležel na zádech a sledoval líné vzory na baldachýnu. „No do prdele," řekl Draco a vzdal to, když na něj kniha potřetí málem spadla a on ji mrštil přes celou místnost.

„Opatrně," uchechtl se Ron, „začínáš mluvit jako
já.„

„Zahoď tu myšlenku," odpověděl Draco s úšklebkem. „Dějiny magie budou muset počkat, nemůžu se soustředit.„

„Samozřejmě, že nemůžeš, pro spoustu lidí je těžké se kolem mě soustředit, můj šarm a hezký vzhled je prostě oslňující.„

„Myslím, že ti spíš někdo oslnil hlavu," odpověděl Draco, na což Ron zareagoval jemným kopancem. Draco se uchechtl a řekl: „I když tě mám celou pro sebe, je tu něco, na co bych se tě chtěl zeptat.„

„Ó, to zní zajímavě. Že by neslušný návrh?" Ron pokýval obočím směrem k blonďákovi. Draco se zasmál a odpověděl:

"Neslušné návrhy si nechávám na jindy, tenhle je naprosto slušný. Říkal jsem si, jestli... možná bys... nechtěl bys přijet a být přes svátky v Malfoy Manor, třeba od druhého vánočního svátku až do Nového roku?" Zeptal se a Ron si byl téměř jist, že pod Dracovými slovy zachytil náznak nervozity, což bylo něco, co Ronovi připadalo naprosto rozkošné. Musel se hlídat, aby se na blonďáka hloupě nešklebil.

„To zní skvěle, jestli víš jistě, že to tvým rodičům nebude vadit?" Odpověděl a viděl, jak se Draco uvolnil, když už nabídku přijal.

„Samozřejmě, že je to v pořádku. Tak co, přijdeš?„

„Určitě. Už jsem si říkal, co bez tebe budu o prázdninách dělat. Problém vyřešen," řekl Ron a úsměv, který mu Draco věnoval, byl tak brilantní, že mu ho Ron nemohl neoplatit.
**************

"Ach pro lásku... hloupá věc," zamručel Harry, když odhodil nůž poté, co se potřetí říznul, když se pokoušel připravit večeři. Jak bylo jeho obvyklým zvykem, když mu něco vrtalo hlavou, vrátil se k vaření, aby se pokusil vytěsnit myšlenky, ale měl takové potíže se soustředěním, že měl prsty prakticky rozsekané na stužky a večeře nebyla ani zdaleka hotová.

Omotal si kolem prstu další kapesníček a levou rukou se pokusil rozmíchat obsah pánve, ale polovinu poslal na podlahu. „Ach pro... fajn, vzdávám to! Pošlu to dolů do kuchyně. Dokážu pochopit narážku," zabručel, popadl hůlku a nechal celé jídlo zmizet. „Taky to bude tak dobré," povzdechl si a přešel do obýváku, vděčný za to, že Severus ten večer dohlíží na tresty a nějakou dobu se nevrátí.