Lví Král : Kopův příběh

28. Plán cesty a Sarabin duch

Akira se svojí smečkou stále čekali před jeskyní . Akira už to nebavilo , vztoupil do jeskyně a zařval . Jeho řev se rozlehl po celé jeskyni díky ozvěně .
,, Vylezte všichni tři ven ! Jinak toho budete litovat . ” křičel , ale už sám pro sebe ,, Nemáte moc na výběr ! Zemřít nebo vylézt ven . ” Akira šel pár kroků do jeskyně a ještě zavolal : ,, Dobře jak chcete . Jdu za vámi a rovnou vás zabiju ! ” Už do té jeskyně šel a ještě se ohlédl po Storckovi .
,, Storcku ! ”
Zraněný tygr který tu noc za nimi došel se ozval .
,, Ano ? ”
,, Pojď se mnou . Mohli by na mě zaútočit aniž bych o tom nevěděl . ”
Storck a Akira došli až na konec jeskyně . Dívali se zmateně kolem sebe , ale nikde je nenašli . Akira zahlédl díru ve stěně jeskyně a řekl naštvaně :
,, Utekli nám ! ”

      ~~ mezi tím někde v džungli ~~
Kopa , Kasi a Dora uběhli za tu noc velikou dálku . Území tygrů už bylo od nich kilometrů daleko . Když se už jen tak procházeli po džungli , Kasi měl otázku .

,, Když už jsme jim utekli , kam teť půjdeme ? ” zeptal se .
Všichni se po sobě tázavě dívali .
,, Mám nápad . ” oznámila Dora ,,Vrátíme Kopu domů . Lví říše ho určitě potřebuje . ”
Kopa se na ní podíval a řekl : ,, Když já ani nechci být králem . ”
Kasi a Dora se na něho  divně koukli .
,, Ty nechceš být králem ?! ” jekl Kasi .
,, Chtěl .... ale teť ne . Vždyť když se tygři dozvěděli že jsem princ , bylo to ještě horší . A vlastně se ani na to necítím . Vládnout celé velké říši .” odpověděl trochu smutně . Pak ale naladil lepší náladu . ,, Ale i tak bych se rád vrátil ke své rodině . ”
,, Tak teda pudem do té Lví říše ? ” zeptal se Kasi .
,, Ano !” řekl Kopa .
,, Ale čeká nás pěkně velký kus cesty .” doplnila ho ještě Dora . Kopa se obrátil s dobrou náladou na Doru a odpověděl :
,, To je jedno . Klidně půjdu takovou dálku , jen abych se dostal zpátky domů .”

Tak teda šli . Celý den cestovali velikou džunglí . Přebíhali travnaté stepi které je vždy zavedli do džungle . Už nebyli v žádném zajetí tygrů, byli volní .
Kopa , Kasi a Dora po několika dnech cestování si šli odpočinout . Našli si jeskyni která se jim zalíbila .

Už zapadalo slunce . Kopa vztoupil do jeskyně a rozhlížel se po ní .
,, Tak pojď Kopo . Musíme si odpočinout ať máme sílu na další den cesty .” oznámila Dora .
,,Už jdu !” řekl Kopa a šel za nimi .
Všichni tři si lehli . Dora a Kasi po chvíli usli . Kopa ale nemohl . Pořád ho něco táhlo odejít . Nedokázal usnout . Tak tedy vstal a vyšel z jeskyně ven .

Podíval se na hvězdy které zářili .
,, Králové minulosti .” pomyslel si .
Chtěl za nimi blíže tak vyšplhal na vrchol skály .Tam si sedl a rozhlížel se všude . Taková nekonečná hromada stromů a tohle všechno musí ujít . Najde snad cestu domů ?

,, Nevzdávej to Kopo ! ” ozvalo se .
,,Kde jsi a kdo jsi ?! ” řekl Kopa a rozhlížel se . Nikdo tam nebyl . Zvuk ale neprošel okolo něho , byl nad ním . Téhle myšlenky se Kopa zalekl a podíval se nad sebe . Ve hvězdách se rýsoval nějaký obraz . Obraz lvice , kterou Kopa i hned poznal . Upíral na obraz zrak .
,, Sarabi .... ” řekl tiše .
Sarabin hvězdný obraz se na něho usmál .
,, Nevzdávej to Kopo . ” zopakovala Sarabi ještě tišeji a s úsměvem . Po chvíli obraz mizel z oblohy a po Sarabi zbyly jen obyčejné hvězdy .
Kopa nahlédl do oblohy a s úsměvem zvolal : ,, Ano, babičko Sarabi . Nevzdám to . Budu pořád cestovat dokud se nevrátím domů . ”

Kopa zpátky přišel do jeskyně už s lepší náladou . Lehl si ke Kasimu , Dobře a usnul .