Lví Král : Kopův příběh

29. Zlý had

Ráno se zase vydali na cestu . Z toho cestování ani neměli čas na lov a byli vyhublí . Ten den se zastavili , aby našli něco k jídlu a odpočinuli si .

Kopa vylezl na větev stromu a rozhlížel se z výšky jestli by nezahlédl něco k jídlu .
Kasi o pár metrů dál byl u menšího napajedla a pil vodu .
A Dora se vyhřívala na kameni a poslouchala okolí jestli by nezaslechla nějaké zvíře .

Kopa seděl na větvi stromu a rozhlížel se po okolí . Po nějaké době ale usnul . Na stromě ale nebyl sám . Po stromě se plazil obrovský had , který by si taky moc rád dál něco k jídlu .

Byl hodně dlouhý a těžký . Jeho kůže byla žlutá až do zelena zbarvená . Taky měl po celém těle menší proužky . Zrovna před chvílí vyplaval z vody a plazil se na strom . Jeho malé oranžové oči spatřily spícího lva , kterému se jeho zlatá srst na slunci jen leskla .

Obrovský had se plazil po té větvi kde ležel Kopa a přibližoval se k němu . Kopa zatím v klidu spal a nevnímal že se k němu blíží had .
Had se pomalu a opatrně blížil ke Kopovi . Pak zrychlil a plazil se po něm . Zatím ho obtočil jednou . Když ale začínal s druhým kolem okolo Kopovo krku, Kopa uslyšel hlasité
,, Sssssssssss " Probudil se a otevřel oči . Neviděl před sebou krajinu džungle , ale šupinaté hadí tělo . Kopa sebou mrštně švihl ,ale hadova nadváha ho donutila si lehnout . Had ho upínal kolem krku . Kopa nemohl pořádně dýchat . Cukal sebou a zarýval do hada drápy . Hadovi to ale nevadilo, šlo mu o to aby ho mohl uškrtit .
,, Kasi , Doro , pomocte mi ! " vykřikl ze všech sil .

Kopu uslyšela Dora . Dora vstala a utíkala za ním . Skočila přez Kasiho a přitom ho ještě nakopla zadními nohami .
,, Co je !? " zavrčel Kasi .
,, Kopa má asi potíže . " odpověděla Dora , která se už drápala na strom .
Kasi se sebral a utíkal za ní .

Kopa tu dobu bojoval s hadem . Odstrkovat ho a kousal ho . Vypadalo to ale že hadovi to je ukradený . Had ho naposledy obtočil a podíval se Kopovi do očí .
,, Ssssssss . Nemyslíššš že je to zbytečné lvíčku . " zasyčel svým tichým a chladným hlasem .
Svoje hadí tělo had popřát stahoval a stahoval . Kopa už nemohl dýchat . Pořád se rval skrz hada, ale nešlo to . Už to nevydržel . Očima protočil dolů a povolil se .

Had uvolnil Kopu a chystal se ho sežrat . Když otevíral svou velkou tlamu ozvalo se odněkud .
,, Nech ho ihned být a zavři tu svojí USYČENOU , HADÍ TLAMU ! "
Byla to Dora . Skočila po hadovi a rvala své tesáky hadovi do krku . Kasi se vší silou se zakousl hadovi do těla . Had povolil své tělo a pustil Kopu . Kopa se svalil z větve . Kasi Kopu na poslední chvíli chytl a vytáhl ho zpátky na větev . Kasi si ho vzal na záda a opatrně s ním skočil na nižší větev . Chytl se drápy o kmen stromu a opatrně slézal dolů . Přez listy kterými byl obrostlý celý strom, nešlo moc vidět . Kasi kvůli tomu skočil na špatnou větev, která se s nimi prolomila a oni spadli na zem .

Kopa se po pár sekundách vzpamatoval . Sotva otevíral oči, před ním spadl ze zhora had . Kopa strachem nadskočil . Had ale nebyl živí . U hlavy byl skrz na skrz prokousnutý . Z toho místa tekla krev . Kdo ho ale zabil ?
Kopa se podíval s trochou strachu nad sebe . Uviděl ale něco co mu udělalo velkou radost . Z jedné větve stromu na něho s úsměvem vykoukla Dora . Kopa jí úsměv oplatil . Ještě se podíval okolo sebe . Za ním stál Kasi .
,, Moc vám děkuji ! Jste tak hodní že jste mě zachránili . Jak jste to mohli dokázat ? Porazit tak dlouhého a tlustého hada . " zvolal nadšením Kopa .
Dora slezla ze stromu a odpověděla :
,, To nestojí za řeč Kopo . Šlo nám o tebe a né o zabití nějaké nechutné žížaly ."
,, Ano , nikdy tě nenecháme jen tak zemřít . Jsi náš nejlepší přítel . " dodal ještě Kasi .
,, Díky . Vy jste taky mí nejlepší přátelé . " odpověděl Kopa .

Kasi a Dora se na něho usmáli . Kasi pak přišel k mrtvole hada a čichl k tomu .
,, Myslíte že je to jedlé ? " řekl .
,, To nevím . Ale já bych to vůbec nejedl když už to chtělo určitě sníst mě . " zasmál se Kopa .
Dora se taky zasmál a řekla : ,,To jo . Když jsi omdlel, tak ta potvora otevírala tlamu, která byla velká málem jak tvoje hlava . Taky že tě to chtělo sežrat ."
Kopovi z toho přejel mráz po zádech ,ale naladil pak svojí dobrou náladu .
,, Teť bych si ale dal opravdu něco k jídlu . Tohle ale určitě ne . Jsme teť přece velká přesila . Můžem klidně ulovit společně i velkou antilopu . " řekl .

Všichni tři se pak vydali na lov . Kopa si tento den zapamatoval jednu věc a to ... ,, Už nikdy nespat na stromech ."

Další kapitola .
Na obrázku v médiích had . Je to druh Anakondy . Jestli se vám kapitola líbila nezapomeňte hlasovat .
Zatím čauky mňamky vaše 123kockajj .