Mattheo
Spolu s kluky jsem odešel za Dracem do pokoje se ho pokusit alespoň trochu uklidnit. Bylo to těžší, než jsem si původně myslel. Byl úplně naštvaný, protože ho ten dědek strašně moc ztrapnil před mnoha lidmi. Nedivil jsem se mu. Taky bych byl naštvaný.
Holky ještě zůstaly ve společence a dělaly úkoly. Věděl jsme to, protože jsem se tam byl podívat, když jsem šel k sobě do pokoje. Chtěl jsem vědět, kolik tam je lidí. Měl jsem v plánu tam jít, až tam nikdo nebude a čekat, jestli se tam zase neobjeví Daniela. Musel jsem.
Asi kolem půlnoci jsem šel do společenky, kde jsem si četl. Čekal jsem asi dvě hodiny, jestli se tam neobjeví Daniela, ale nebylo tomu tak. Proto jsem se kousek po druhé hodině odebral zpátky do pokoje, kde jsem ležel na posteli a přemýšlel nad úkolem od otce a tím, jak dosáhnout jeho splnění.
Našel jsem ji.
Našel jsem svůj úkol.
ČTEŠ
BLACKOVÁ HP/FF
Romance„Neplakej, to nic není. Nějak to zvládneme. Vyřešíme to nějak," přitáhl si mě k sobě. Zvedla jsem hlavu a podívala se ne něj. „My?" podivila jsem se a nepřestávala jsem se na něj dívat. „My." Jedno slovo. Jedno jediné slovo, které mi dalo novou na...
