BLACKOVÁ HP/FF

[6]

Mattheo

„Daniele je blbě, tak ji vezmu spát." Oznámil jsem ostatním a odešel s ní v náruči k sobě do pokoje, kde jsem ji položil na postel. Chtěl jsem ji přikrýt, když v tom začala protestovat.

„Počkat, tohle není můj pokoj." Stěží držela otevřené oči.

„Já vím, to je můj pokoj. Nenechám tě takhle opilou samotnou v pokoji." Řekl jsem a ona na mě chvíli koukala. jak kdyby mi narostla druhá hlava.

„No dobře," souhlasila nakonec. „Ale v tomhle spát nemůžu." Zčervenala a opile se usmála. Přešel jsem ke skříni, ze které jsem vytáhl jedno z mých větších trik a podal jí ho, aby měla v čem spát. Otočila se ke mně zády a sundala si mikinu, po ní šaty a potom i podprsenku. Můj pohled na chvíli sklouzl k jejímu zadku, který vypadal božsky. Nandala si moje triko a otočila se ke mně zpátky. Její tváře znovu zrudly, když si uvědomila, že jsem na ni celou dobu koukal.

„Nedokážu spát s podprsenkou," řekla rozpačitě a sedla si na postel.

„V pořádku," řekl jsem a vytáhl si ze skříně tepláky a triko na spaní. Ona se ke mně otočila zase zády, abych se mohl převlíknout.

Když jsem se převlíkl, přešel jsem k posteli.

„Mohla bych spát dál od dveří?" zeptala se a já přikývnul, ale i tak mě to přimělo k myšlence, proč nerada spí u dveří. Lehla si dál ode mě a otočila se ke mně zády. Něco ve mně mě přimělo si ji za pas přitáhnout blíž k sobě. Při mém prvním doteku sebou cukla, ale potom už mě nechala. Jednou rukou jsem ji chytil za pas, přičemž jsem cítil, jak zatáhla břicho a druhou jsem jí položil pod hlavu.

Po chvíli jsem cítil, jak všechny svaly v jejím těle začínají chabnout. Nakonec povolilo i její zatáhlé břicho. V tu chvíli mi v objetí leželo drobné tělíčko jedné z nejkrásnějších, nejchytřejších a nejmocnějších čarodějek. Zase.