BLACKOVÁ HP/FF

[13]

Daniela

Najednou se přede mnou objevil záblesk zeleného světla, a nakonec mě pohltila temnota.

Okamžitě jsem se vzbudila a vymrštila se do sedu s mírným výkřikem.

„Co se děje?" zeptal se zmateně Mattheo svým ospalým hlasem. Je dost pravděpodobný, že toho moc nenaspal.

„Nic, jen špatný sen," zašeptala jsem. Trochu jsem se za sebe styděla.

Moc dobře jsem si vzpomínala, co se stalo, moc dobře jsem si vzpomínala na to, co Millicent řekla o mně a mé rodině. Vzpomínala jsem si i na to, že jsem se před skoro celou školou zhroutila. Ale hlavně jsem si vzpomínala na můj a Mattheův polibek.

Jelikož jsem svým prudkým posazením shrnula deku až ke svému pasu, odkryla jsem tak Mattheovu nahou hruď.

Chvíli jsem jen tak seděla s pohledem na něj. Zírala jsem na jeho jizvy a cítila tak bolest, kterou si prošel. Cítila jsem pocit viny za to, že k se k nějakým lidem chovám podobně jako k němu ti, co mu to udělali. Sice jsem nikomu neublížila fyzicky, ale i slova můžou bolet.

Přisunula jsem se k němu blíž a začala obkreslovat jeho jizvy prstem. Když jsem je všechny obkreslila, tak jsem mu na ně věnovala polibek. Plně jsem si uvědomovala, co dělám, ale zároveň mi vůbec nedocházelo, jaké následky to bude mít.

Bylo mi strašně líto, že si musel projít takovýma věcmi.

Udělala jsem to se všemi jeho jizvami, které jsem měla na očích. Věděla jsem, že má nějaké na zádech, ale toto muselo stačit.

Jediná momentálně viditelná jizva byla přes jeho pravé oko. Oči měl zavřené, a tak jsem přejela prstem i přes ni a následně mu na ni dala pusu.

Ještě chvíli jsem na ni koukala, když v tom otevřel oči a upřeně se podíval do těch mých. Došlo mi, že to, co jsem dělala, celou tu dobu vnímal a možná, si to užíval. Došly mi také následky mého počínání. Udělala jsem něco, co jsem si u Theodora nikdy nedovolila.

Dívali jsem si navzájem do očí a já mezi námi cítila jakési napětí. Dovolila jsem si až moc? Vadilo mu to nebo si to užíval? Vypadám teď jako nějaká kráva? Co když jsem tím pokazila to, co mezi námi bylo?

„U Merlina, do prdele, kurva. Já jsem taková kráva!" zanadávala jsem nahlas a přikryla jsem se celá dekou. Hořely mi tváře studem.

„Momentálně jsi dala do jedné věty Merlina, prdel a kurvu," zasmál se Mattheo. Mně však do smíchu moc nebylo.

Nějakou dobu se nic nedělo, když v to jsem nad sebou ucítila nějakou zátěž.

„Co děláš?!" vyjekla jsem, když odkryl deku, chytil moje ruce a natáhl mi je nad hlavu.

„Uvidíš," mrknul na mě a stále mě držel. Snažila jsem se mu vyškubnout, ale nešlo to. Stisk jeho ruky byl dost silný.

„Pusť mě!" poručila jsem mu, ale nic se nedělo. Jen se nade mnou usmíval a smál se.

„Uklidníš se?" zeptal se a já přikývla. Nejistě pustil moje ruce a já je, místo toho abych to využila proti němu, nechala ležet na místě. Čekala jsem, co se bude dít dál.

„No vidíš, že to jde." Poodsedl ze mě a úplně mě odkryl. Poté mi zase přisedl na stehna, abych nemohla utéct. Cítila jsem se trochu nekomfortně, protože jsem před ním byla pouze ve svetru a kalhotkách. Ale i tak jsem nic nedělala a čekala, co udělá.