Nečekané shledání ☑

Kapitola sedmnáctá

,,Dobře, ovocný nebo černý?" Usmál jsem se, ale nepřestal se jí dívat do očí, které mě ne jen jednou očarovaly. Taky čeho jsem si všiml, bylo že se začala usmívat. ,,Ovocný. Mám ráda lesní plody, ale klidně může být jakýkoliv jiný." Tváře jí zrudly a já měl co dělat, abych nepoložil dlaň na levou stranu její tváře. ,,Zase jsi se zamyslel." Tiše se zasmála a mně to připadalo, jako kdyby to byl ten nejvíc nejkrásnější smích, co jsem kdy slyšel.

Začínám být divný, jak přemýšlím o Emily, když je moje asistentka. Stačí, aby se na mě trošku usmála a moje nálada je hned lepší. A to se mi u žádné ženy nestalo. Sice jsem byl kdysi do mé bývalé manželky zamilovaný, ale tohle je úplně jiné. Do Elen jsem se nezamiloval hned. Poznal jsem ji na střední, kde jsme se tři roky bavili a až potom přeskočila nějaká ta jiskra.

,,Liame. Chtěl si jít udělat ten čaj." Em se tomu začala smát. Vážně bych teď moc rád věděl, co se mnou dělá jen ta její přítomnost. Vždycky se začnu usmívat jako sluníčko na hnoji. ,,Už jdu." Zasmál jsem se a odešel do kuchyně. Emily mě samozřejmě následovala a nejen že se dívala jak velkou kuchyň mám, ale pozorovala mě.

Do konvice jsem nalil vodu a z myčky vzal dva čisté hrnky. Rozhodl jsem se, že si dám čaj s Em, ať není jediná a já si nedávám další kafe, když už v práci jsem snad nejmíň dvě, tři měl. ,,Ty si už zas dáš kafe? Vždyť jsi v práci měl snad čtyři šálky." V jejím hlase byl slyšet smích. Otočil jsem se na ní a jen se uculil. ,,Dám si čaj s tebou. Em." Nezapomněl jsem na ní mrknout a dál se jako andílek uculoval.

,,Uhm.. Dobře." Šeptla tiše, koutkem oka jsem jí pozoroval a viděl, že si kouše spodní ret. I tak jí to slušelo.

Když jsem Em tak pozoroval, detailně jsem si jí začal prohlížet. Na krku měla řetízek s nějakým přívěskem, vypadal jako malý stříbrný anděl, který drží maličké srdíčko, které muselo být ze skla, nebo to tak alespoň vypadalo. Konvice mi oznámila, že voda je hotová.

Z krabičky jsem vytáhl dva ovocné čaje, dal je do hrnků a zalil je vodou. ,,Kolik sladíš?" Sám jsem si dal jednu lžičku cukru, přitom Em mi ukázala že si dává tři lžičky. Když jsem na ní vykulil oči, začala se smát.

**********************************
Jelikož je u nás hnusná bouřka, tak jdu přijít na jiné myšlenky u psaní a teď vydání této kapitoly k tomu si píšu s moc fajn holčinou která se taky jmenuje Terka. 🤣 brunneisetnigrum kapitolu věnuji tobě 😏❤️

Co myslíte že bude následovat dál? 🤔✨

Tessie