Just one night

1. KAPITOLA

Emily

"Moc jsem si to rande užil Emily, tak mi ještě zavolej a zase si můžeme někdy vyrazit." řekne George. Tak to určitě. S tímhle nudným týpkem, který pořád mluví jenom o sobě se už v životě nechci vidět.

"Jo, jasně." odpovím ze slušnosti, ale už teď vím, že si o tom může nechat leda tak zdát. George se ke mně začne naklánět. Ne. Nechci se s ním líbat.
"Tak ahoj."
Rychle se otočím na podpatku a vyrazím směrem domů. Tak tohle bylo dost trapný.
Bylo to první rande, které mi domluvila jedna známá. Naslepo. Chybami se člověk učí a já jsem si jistá, že na žádný podobný setkání ještě dlouho nepůjdu. Jestli vůbec někdy.
Zaslechnu hudbu linoucí se z útrob jakéhosi baru. No a taky proč tam nazajít?
Tenhle večer bych měla pořádně zapít.
Sotva vlezu dovnitř, připadám si divně. Vypadá to, jako nějaká pořádná párty, všude samý holky jenom ve spodním prádle, pár chlapů a spousta chlastu. Všudypřítomný zápach kouře mě nutí si taky zapálit a tak si sednu na jedinou volnou stoličku a přisunu si k sobě popelník.
Ve svých obyčejných černých šatech těsně nad kolena si tady pořád připadám až moc oblečená. Je něco málo po desáté večer a za normálních okolností bych už šla spát, ale vzala jsem si v práci na zítřejší den volno, protože, co kdyby mi to rande náhodou vyšlo, že? Bohužel se tak nestalo.
Nevadí, alespoň se můžu v klidu vožrat a zítra to neřešit.

"Co to bude?" zeptá se chlap za barem, když mě konečně zpozoruje.

"Třeba Danielse. Velkýho." Objednám si.

"Nevypadáš jako tenhle typ holky." Prohodí, zatímco mi nalévá pití.

"Jaký typ?" zeptám se nechápavě a rozhlédnu se okolo sebe.

"No jako štětka. Jako, ne že bys nabyla hezká, jenom nepřijdeš mi taková.
Ale dneska se tu kvůli té kapele nahrnulo spoustu holek." mrmlá si barman už spíš pro sebe, než aby si povídal se mnou.
Podá mi drink a odejde obsloužit dalšího zákazníka dřív, než se ho stihnu zeptat jakou kapelu myslí.
Se sklenkou v ruce se vydám na prohlídku klubu, zvědavost mi prostě nedovolí sedět.
Až na konci místnosti u největšího stolu si všimnu menšího hloučku postávajícího kolem.
Zmiňovat, že se jedná především o dámskou společnost, je myslím naprosto zbytečné, protože když se podívám pozorně, všimnu si nejprve hnědých kudrnatých vlasů, které znám z plakátů.
Patří kytaristovi z kapely
Guns N' Roses, což se mi potvrdí, když mi ve výhledu přestanou překážet ostatní holky a mě se vyjeví pohled na všechny členy skupiny.
No to mě poser!
Opravdu se mi to nezdá?
Můj pohled se střetne s baskytaristou Duffem McKaganem. Nedokážu potlačit úsměv a tak se na něj začnu prostě jenom smát. Stále na mě upírá pohled, usměje se a mrkne.
Moment. To bylo jako vážně na mě? Ty vole, asi vážně jo.
Tohle střízlivá nedám. Rychle do sebe obrátím obsah skleničky a zamířím si zpátky k baru pro další. Objednám si jeden velký a dva malé panáky, které do sebe hodím ještě na místě.
Alkohol mě příjemně hřeje po celém těle a už začínám cítit, jak mě omamuje.
George, neboli hlavní důvod, proč jsem se vydala do baru, se mi absolutně vykouřil z hlavy a zůstal tam jenom hudebníkovo okouzlující úsměv.

"Ještě třikrát malýho Danielse." křiknu na barmana, který je přede mě o minutku později postaví.

"Můžu tě na ty tři panáky pozvat?" zaslechnu vedle sebe příjemně znějící hlas, a když se ohlédnu, abych zjistila s kým mluvím, zalapám po dechu.

"To záleží na tom, co si od toho slibuješ." zasměju se na Duffa, který ze mě nespouští oči.
Mám pocit, jako bych se pod jeho pohledem měla celá sesypat.

"To uvidíme, noc je ještě mladá. Nechceš se k nám přidat? U stolu už sice místo není, ale na mě si klidně sednout můžeš." řekne s rošťáckým výrazem ve tváři.
Už toho v sobě mám dost na to, abych souhlasila. A tak do sebe kopnu jednoho panáka. Druhého podám baskytaristovi a třetí si opět vezmu do ruky já.

"Tak na zdraví."
Propletu s McKaganem ruku a společně se napijeme. Skleničky necháme na baru a vydáme se k velkému stolu. Jeho ruka spočine na mých zádech a já musím zadržet dech, abych nevykřikla vzrušením. Tohle nemůže dopadnout dobře.