Just one night

16. KAPITOLA

Emily

Koncert je úžasný! Ta atmosféra, ozvučení. Cítím se tak volná, jako kdyby se mi opravdu povedlo uniknout realitě. Vzpomenu si, že mám doma syna a na chvilku se zarazím. Jsem kvůli tomuhle špatná? Otevřu oči a vzhlédnu k pódiu. McKagan hraje jako o život, přestože ze mě nespouští oči. Eddie se v myšlenkách rozplyne jako pára. Jeden večer si snad užít můžu. Nevím, jestli je mi jeho pohled nepříjemný, nebo jestli nechci aby očima uhnul. Zaslechnu jeden trošku falešný tón a on se zadívá na svoje prsty. Taky si na ně dovolím jeden rychlí pohled. Musím se pousmát, ale zároveň doufám, že si toho nikdo jiný nevšiml. Kromě Slashe, který po spoluhráči hodí krátký pohled.
Hrají bezmála dvě hodiny v kuse, než se s publikem rozloučí. Celou dobu ze sebe nedokážu Duffa setřást. Možná ani nechci. Tohle nemůže dopadnout dobře. Vím to. A až nápadně mi to připomíná noc před rokem a něco. Proč to chci tak zoufale zopakovat?
Dojdu za sekuriťákem, který mě pustí zpátky do backstage. Doběhnu ke kapele a mám pocit, že celá zářím. Přes všechny nežádoucí myšlenky jsem si to skvěle užila.

"Byli jste perfektní!" řeknu a směju se na ně. Na chvilku pomyslím na svůj starý život, kdy nic nebyl problém. Dostala jsem o půlnoci chuť jít do baru, hurá do toho, chtěla jsem si objednat pizzu na snídani, proč ne? Ale když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná všechno se změnilo. Tohle mi vrátilo pocit, že jsem pořád ta samá Emily jako tenkrát. Eddieho miluju, ale můj starý život taky nebyl k zahození. Stejně bych svého syna za nic nevyměnila.

"Díky. Kam jdeme teď?" zeptá se Axl a rozhlédne se po ostatních. Myslela jsem, že hned po koncertě vyrazíme zase domů. Připadám si trochu nesvá, když nevím, jak je mému malému chlapečkovi a basák to nejspíš vycítí.

"Neboj, máma má trochu problémy s usínáním. Bude to v pohodě. Noc je ještě mladá." řekne tak, aby ho ostatní neslyšeli.

~
"To uvidíme, noc je ještě mladá. Nechceš se k nám přidat? U stolu už sice místo není, ale na mě si klidně sednout můžeš."
~

Proletí mi slova hlavou. Možná, že je to nějaké znamení. Rozhodnu se to ignorovat.

"Navrhuju bar na konci ulice." prohlásí Adler a všichni s ním souhlasí. Jsem překvapená, že i já. Kapela jde přede mnou, jenom McKagan se mnou drží krok. Nemluvíme. Ale jakoby to ticho říkalo všechno, co se snažím celou dobu zakrýt.
'Hrozně tě chci, ale vím že je to blbost', 'Možná že dnešní noc se neuhlídám', 'Nechci zklamat Eddieho, ale zároveň chci být trochu sobecká a dneska si to užít'.

"Emily..."
začne Duff a zastaví se. Já taky. Díváme se na sebe a mě je jasné, že mi vidí až do žaludku.
"Jestli se bojíš o Eda, tak můžeme jet domů, ale myslím, že ti jedna divoká noc prospěje. Je to na tobě." řekne, ale mám pocit, že něco vynechal. Nechám to být.

"Máš pravdu prospěje mi to. Tvoje máma to zvládne. Ale zas tak divoký to nebude." usměju se na něj tak, abych mu dala najevo, že se s ním už znovu nevyspím. Alespoň se o to budu snažit. On se usměje jenom sám pro sebe a já se jako první pohnu. Rozejdu se za ostatními do baru a už z dálky mě láká hudba, kouř a vůně Jacka Danielse. Krása.