Just one night

3. KAPITOLA

Emily

Uslyším klapnutí dveří a potom mě cosi přirazí ke stěně. Ne cosi, ale kdosi. Duff se mi zadívá hluboko do očí, až mám pocit, že mi vidí do hlavy.

"Doufám, že budu lepší než to tvoje rande." řekne a pak tvrdě přitiskne svoje rty na moje. Na tohle celou dobu čekám, teď je to tady, a já nechci aby to skončilo přemýšlení coby, kdyby. Lehce pootevřu ústa a nechám ho jazykem je prozkoumat. Taky nezůstávám pozadu. Pak se od něj bohužel musím odtáhnout, abych si tady něco ujasnila.

"Je to jenom jedna noc, jasný? Ani jeden od toho nebudeme čekat víc." řeknu ještě se stále rychle bušícím srdcem.

"Tohle obvykle navrhuju já." uchechtne se Duff. Očima pořád sjíždí k mým rtům.

"A kdy si měl v plánu to říct?" zasměju se, jenomže když se na mě podívá s vážným výrazem, smích pomalu přejde.

"Neměl."
Opět mě začne líbat a nemotorně mi přetáhne šaty přes hlavu. Na oplátku udělám to samé já s jeho košilí. Sako už ze sebe dostal sám. Po celém těle mě začne mravenčit, když chytne moje boky a přirazí si mě k sobě. Ruce mu zapletu do vlasů a držím ho u sebe jak nejpevněji můžu. Než stihnu nějak zareagovat už ležím v posteli a McKagan se sklání nade mnou. Na krku mu jasně září fialový flíček. Přejedu po něm palcem a znovu basáka políbím. Nemůžu se toho nabažit.

"Máme pro sebe celou noc." zasténám, když mi rukou pomalu vjede mezi nohy.

"Tak toho taky patřičně využijeme." zašeptá mi do ucha, které potom zlehka políbí.
Kéž by tahle noc nemusela nikdy skončit.

***

"Náhodou jméno Eddie je super. Zkus to říct třikrát za sebou." pobídnu baskytaristu ležícího vedle mě. Už teď vím, že nebudu schopná ráno pořádně chodit. Ale stálo to za to. Několikrát to stálo za to.

"Eddie, Eddie, Eddie. Fajn máš pravdu, zní to dobře." přizná nakonec. Ani nevím, jak jsme se k téhle debatě dostali, ale je mi to tak nějak fuk. Povídat si s ním je prostě přirozené. Nemusím se soustředit na to, co říkám. Můžu být upřímná. Ne, že bych snad někdy nebyla, ale tohle je jiné.

"Moc se mi to líbilo." řeknu tak potichu, až pochybuju o tom, že mě slyšel.

"Mě taky. Ale...hele...nemusí to být jen jedna noc. Líbíš se mi, to se nestává často. Ne v tomhle směru. Jenom, neměl jsem v plánu navrhnout jednu noc, protože mě napadlo, že mi jenom jedna stačit nebude." začne trochu nejistě, jenomže já tohle dál poslouchat nemůžu. Nemůžu se nechat strhnout jediným okamžikem, abych překopala celý život. To nejde.

"Už jsme se dohodli. I když se mi taky líbíš, nemůžu. Promiň." řeknu a začnu se z postele zvedat. Představení nejspíš končí.

"Počkej, nechoď ještě. Máme ještě pár hodin, než bude ráno. A pokud se nepletu, tak dohoda byla jedna noc. A ta ještě neskončila. Aspoň chvilku." zaškemrá.
Zabalená v peřinách se na něj otočím. Jeho psím očím se opravdu těžko odolává.
Položím hlavu zpátky na polštář, jsem k němu otočená zády, ale netrvá dlouho, abych cítila jeho blízkost. Jednou rukou mě obejme okolo pasu a obličej mi zaboří do vlasů.

"Dobrou Duffe."

"Dobrou Emily."

Ale stejně jsme toho moc nenaspali.

***

Rychle a hlavně potichu se nasoukám do svých šatů, nechci probudit basáka. Je tak krásný, když spí. Vlastně je krásný pořád. Odcházet je těžší, než jsem si myslela. Ale tohle byl můj nápad, moje dohoda, abych se nespálila. Abych si neublížila. Tak proč mám pocit, že je něco hrozně špatně? Pomalu otevřu dveře od pokoje, ale naposledy se otočím.

"Sbohem." zašeptám a vytratím se z hotelu. Tohle byla dokonalá noc a vzpomínky na ní mi budou v hlavě ležet ještě dlouho.