Just one night

25. KAPITOLA

Emily

"Už usnul." zašeptám Duffovi vedle mě, který od Eddieho nemůže odtrhnout pohled. Už pochrupkává nejméně pět minut, ale stejně se na něj pořád díváme a usmíváme od ucha k uchu. Takhle se mi to líbí.
Myslela jsem, že tím chráním Eddieho, nebo jsem si to alespoň chtěla myslet, ale bylo to sobecké rozhodnutí, které mělo chránit mě. Jenomže se nemůžu dál mučit a odrazovat se od něčeho, po čem tak moc toužím.
A jestli to bude bolet, tak alespoň budu vědět, jak krásně jsem se při tom cítila.
Stejně jako tenkrát, nebylo příjemné odejít, ale snažila jsem se myslet na to, jak jsme si to společně užili. A na tom záleželo. Vždycky na tom nakonec záleží.
Mírně zatahám McKagana za loket směrem ke dveřím, které potichu zavřu, abych malého neprobudila. Jenomže moje snaha je zbytečná, malého totiž neprobudí, když mě basák přitiskne na dveře a začne líbat.
Na tohle bych si uměla zvyknout.

"Pojď za mnou. Mám pro tebe ten dárek. Vlastně je jich trochu víc, ale..." začne a teď začnu líbat já jeho. Celou dobu mě vede do obývacího pokoje. Drží mě za pas. Nerozdělíme se.

"Nechci dárky. Chci tebe." zašeptám a okamžitě se vrátím jazykem do jeho pusy. Cítím na jeho tváři úsměv a v jeho kalhotech erekci. Svalíme se na gauč. Nepřestávám ho líbat. Chytí mě za zadek a přidrží u sebe, než se ode mě odtáhne.

"Neboj se lásko, na všechno se dostane. A tohle do zítra nepočká." řekne a já se posadím. Ale stejně bych s ním raději zalezla pod peřinu. Vstane a něco hledá za knížkami v poličkách vedle televize.

"To je dost blbá skrýš, víš o tom?"

"Na tu chvilku to očividně stačilo." usměje se a podá mi krabici. Je tak středně velká a trošku těžší.

"Co to je?" zeptám se a směju. Natáhne se ke mně a políbí.

"Otevři to." řekne a já poslechnu. Pane Bože. To nemůže být pravda. Podívám se na Duffa a ten mě pozoruje. Jeho oči se smějí. V jedné ruce stále držím nový foťák, ale i tak mu skočím kolem krku. Obdařím ho několika polibky na tvář a potom přesměruju svojí pozornost opět k dárku.
Chvilku si s ním hraju a je ticho. McKagan se na mě dívá. Připadám si jako dítě o Vánocích, když rodiče čekají na reakci na jejich dary.

"Děkuju. Je krásný. Ale to si nemusel, koupila bych si ho sama." pronesu a znovu ho obejmu.

"A mám ještě jednu věc." řekne a mojí poznámce nevěnuje moc pozornosti.

"Duffe, narozeniny mám až za měsíc, teď mi nic dávat nemusíš." zasměju se a on mě hladí po tváři. Je to až děsivě příjemné.

"Vlastně ten foťák k narozeninám být měl, ale myslím, že se ti víc bude hodit teď. Abys to pochopila, na zkoušce s kapelou jsem se zmínil o nápadů mít fotografa. Abychom měli nějaký záběry z backstage, z pódia, prostě bychom s tím mohli pracovat a některé z těch fotek například používat jako plakáty. Zatím jsme si vždycky najali fotografa v tom městě, kde jsme byli. Ale takhle bychom měli o jednu starost míň. No a oni souhlasili, že to budeš dělat ty. Zítra hrajeme v Salt Lake City a ty jedeš s námi."
Pořád mě hladí po tváři. Nemůžu tomu uvěřit. Mám práci, budu jezdit s Guns N' Roses po turné. Jsem tak šťastná, ale potom mě jedna myšlenka probodne skrz na skrz jako šíp.

"A co Eddie? Nemůžu ho tady tak často nechávat. To nevydržím. Tohle celé bylo navržené tak, aby si mohl být s Edem častěji, právě kvůli vašim koncertům. Nemůžeme ho tahat s sebou." řeknu a on trošku posmutní. Nechtěla jsem v něm vyvolat tuhle reakci, ale zároveň jsem řekla prostě jenom pravdu.

"Moji rodiče se o něj můžou starat, když budeme pryč. Můžeme to zatím zkusit, když to nepůjde, tak najdeme jinou práci, ve které budeš moct fotit a zároveň být víc doma, jo? Ale za zkoušku to stojí, ne? A až Eddie trochu vyroste, můžeme ho brát sebou. Kdybych byl dítě chtěl bych vyrůstat na koncertech." zasní se a já ho znovu políbím. Najednou lituju, že jsem se mu bránila. Je to ten nejlepší chlap s jakým jsem kdy byla. Ale strach z toho, že je spoustu času pryč a já nevím, co všechno s kapelou dělá mi je stále nepříjemné. Moc dobře vím, co všechno jsou fanynky schopné udělat jenom proto, aby se vyspali se svým oblíbencem.
Na druhou stranu bych ráda věřila jeho spoluhráčům, kteří mi sdělili, že ode mě měl jenom jednou skoro někoho jiného.

"Děkuju." řeknu znovu. Čelo přitisknuté na jeho. Vezmu do ruky foťák, zapnu ho a přiložím k obličeji. Namířím na basáka a ten se zasměje. Moje první fotka. Má krásný úsměv.
"Hned budu zpátky." pronesu a doběhnu k Eddiemu do pokojíčku. Vyfotím ho. Mám pár jeho fotek jako úplného miminka ještě z nemocnice, ale potom se mi starý foťák rozbil. Jsem ráda, že opět můžu zaznamenávat jeho život. Vrátím se do obýváku, ale Duff tu není. Dojdu do ložnice, taky ne. Zaslechnu zapínající se vodu. Koupelna. Svléknu se v ložnici a všechno tam nechám. Pootevřu dveře koupelny a sledovat, jak se McKagan sprchuje mě zase uvede do nálady.
Vejdu dovnitř a on otočí hlavu.
"Můžu se přidat?" zeptám se a modlím se, aby mě už nechal si s ním pohrát.

"Teď už musíš." řekne tiše, takže ho přes vodu sotva slyším. Vlezu si za ním a přitisknu se na jeho hruď. Je hřejivá a já mám pocit bezpečí. Zvednu hlavu a začnu ho líbat. Už ne jemně, ale hladově a nedočkavě. Přitiskne mě na stěnu a otočí, takže se od sebe oddělíme a on místo mých rtů obdarovává můj krk a ramena. Dole zezadu cítím tlak a potom už jenom slast, když do mě pronikne.