Don't lie to yourself! (CZ)

39.

Jeho nohy se rozeběhly směrem k Maxovo bytu. Cestou se rozpršelo a celý zmáčený zazvonil na zvonek. Max ho pustil nahoru.

„Sakra, co se stalo?" okomentoval jeho zmuchlaný stav Max v teplákách a obyčejném tričku na doma. 

„Nezvládám to," řekl jen s očima červenýma od slz, které z něj stále nekontrolovaně padaly.

„No tak... pojď sem," vtáhl si mokrého přítele do své náruče, zmrzlého a zničeného. „Už je dobře...shhh...jsem tady," houpal se s ním jako s dítětem, ale kupodivu ho to uklidňovalo.

„Nemůžu uvěřit, že je tak homofobní..." 

„Cos jí řekl?" zeptal se, když už seděli v Maxově pokoji. Dom se poprvé za tu dobu, co byl u něj pousmál. 

„Že jsem tě jen držel za ruku.... A taky... no... že dělá, jak kdyby nás přistihla šukat."

Max nechtěně vyprskl smíchy.

„Jsi si jistý, že jsi použil tohle sloveso? Neřekl jsi třeba milovat nebo sexovat?" culil se jak blbeček.

„Ne... řekl jsem šukat," teď už se musel začít smát i Dom, jelikož se Max popadal za břicho.

„A co sakra byla její reakce? To jsi mi měl natočit!"

„Obvinila mě, že jsem sprostej," pokrčil rameny.

„A to nepoznala ještě mě," Dom po něm hodil polštářem za ním. 

„Ty? Však jsi úplný neviňátko!" vystřelil si z něj a vyplázl na něj jazyk.

„Ou, opravdu? Chceš ukázat jaký jsem neviňátko?" povalil Doma do postele a ruce mu uvěznil ze stran jeho hlavy. Prsty měly propletené, ale stejně se Dom nemohl hýbat. Ne, že by to plánoval. Max se na něj zadíval pohledem predátora a otevřel pusu. 

„Co to děl-... au!" vykřikl Dom, když se Max zakousl do jeho krku. 

„Maxmiliáne! Do prdele! Budu tam mít modřinu!" zanadával, když ho kousl znova a ještě k tomu silněji. Snažil se ho přitom odkopnout, ale i přes se z toho cítil vzrušenej.

„Alespoň bude mít tvoje mamka o čem přemýšlet!" Dom si pokusil uvolnit ruce z Maxovo sevření, ale marně. 

Měl bych začít posilovat.

„Dobře beru zpět! Jen mě pusť! Nejsi neviňátko!" Max ho po těch slovech uvolnil ze sevření a povalil se vedle něj na postel. Usmívali se od ucha k uchu.

„Proč to nemůže být pořád takový?" zeptal se ho Dominik, a přitom si mnul ublížené místo na krku. Max k němu otočil pouze hlavu a chytil ho za volnou ruku. 

„Přesně proto, abychom si tyhle momenty o to víc užívali."

„Maxi?"

„Ano?"

„Můžu ti něco říct?"

„Cokoliv."

Dominik k němu otočil hlavu a skousl si ret, stejně jako pokaždé, když byl nervózní. Max poslouchal a čekal, co mu chce tak sdělit. Dom si uvědomil, že všechno, co mu chce říct, připadá Maxovi důležitý. Nikdy si s ním nepřipadá méněcenný či divný. Všechno je s ním naprosto normální.

„Já... já tě..."

S hlasitým bouchnutím se rozrazily dveře od Maxovo pokoje. Oba nadskočili a ruce od sebe  vzápětí odtrhli.

„Kluci? Máme problém," byl to Nick, zadýchaný a vědomě vyděšený. Okamžitě se zvedli z postele a běželi za ním do obýváku.

„Jde o tohle... Elena... ona si psala s jedním klukem a poslala mu svoje polonahý fotky... jenže si samozřejmě v tu chvíli neuvědomila, že ji může vydírat. Takže teď přesně to dělá. Psal ji, že pokud se s ním o samotě nesetká, ty fotky zveřejní. Když to udělá, ty fotky smaže."