Don't lie to yourself! (CZ)

57.

,,Nemůže mi někdo do prdele přinést něco k pití?" zahulákal Max přes hlasitou hudbu v klubu na barmana, kterej se chudák nestíhal otáčet. Max s kapkou alkoholu v krvi měl jen dvě nálady. Buď nadrženou, a nebo takovou, že s ním nikdo nevydržel mluvit déle než 3 minuty bez toho, aby měl chuť dát mu pěstí. 

Říkával dost často, že tohle chování má po otci a přátelé mu to rádi připomínali pokud byla potřeba. Když mu Whiskey s ledem přistála před nosem, vydal se zpátky na parket, kde se smála Elena s Nickem. Opět si Max nemohl odpustit, že vypadají jako jeden z nejspokojenějších párů, co v poslední době viděl. Koutkem úst se na ně usmál, ale zůstal stát opodál se popíjel svou oblíbenou whisku. 

Elena na něj mávla stylem, ať se k nim přidal, ale Max se vymluvil nadzvednutím své sklenky, aby ukázal, že má teď na práci něco důležitějšího. 

Když se mu ani do dvou do rána nebyl schopný Dom ozvat, došlo mu, že to nebude jen tak. Strašně mu chtěl zavolat a slyšet jeho nadšený hlas z toho, že předal materiály policii a že je opravdu vysoká šance, že jeho tátu opět pustí na svobodu. 

Byl na sebe právem hrdý. Konečně mohl říct, že opravdu udělal co mohl pro svou rodinu. Myslel na mámu, která bude moci v klidu spát. Opět si srkl whiskey a ztratil se z dohledu svých přátel. 

Alkohol ho donutil vyjít ven z baru a popojít někam mimo hlasité partičky kouřící přímo před dveřmi. A přestože mu bylo jasné, že Dom už spí a očividně s ním mluvit nechce, po tom, co si sám zapálil, zavolal mu. 

,,A-ahoj," zakoktal se prvně, když k jeho překvapení telefon někdo zdvihl. 

,,Maxi?" ozvalo se na druhé straně ochraptělým hlasem. 

,,Stalo se něco?" zeptal se Dom, když se Max neměl k pokračování jejich rozhovoru.

,,Proč jsi se neozval?" Maxův hlas zněl zoufaleji, než původně plánoval, ale vypil toho víc než obvykle, tudíž svůj hlas tolik neovládal.

,,Kde jsi? Ty někde piješ?" 

,,Mám radost víš.. práskl jsem Simona. Bude sedět dokud se neusmaží," plácal páté přes deváté. ,,A můj táta.. tak půjde domů. K nám domů.. zase to může posrat víš? Dostane další šanci. Vrátit se... k mámě." 

,,V jakém klubu jsi?" zvýšil hlas Dom, který se mezitím soukal do kalhot. ,,Pošli mi polohu, prosím!" 

,,Nepamatuju si to.. je to název nějakého zvířete, ale jakého? Slon? Kůň? Nějaké velké.. kousek od toho kde bydlím." 

Max se do svých slov stále víc motal. Moc mu to nepřemýšlelo.

,,Zůstaň kde jsi, jedu pro tebe." 

Telefon utichl a Max jakoby se vlastně žádný rozhovor neodehrál se vrátil zpátky do klubu a rovnou k baru.

,,J-ještě.. jednu.." ukázal na prázdnou skleničku, co držel v ruce. 

,,Kámo, jsi si jistej? Myslím, že dneska máš už dost," zmínil barman.

Max ale jakoby nevěděl, kdy přestat práskl dlaní do barového stolku.

,,Od čeho tu sakra jsi? Platím? Platím! Tak se neser do toho, do čeho ti nic není! A nalij mi."

Barman pouze zakroutil hlavou, jelikož tyhle ničemy moc dobře znal a věděl, že nemá smysl se s nimi dohadovat. A tak mu o pár minutek později na stole přistála další sklenka.

,,Tady jsiii," zaštěbetala udýchaná Elena ze všeho toho tancování. 

,,Ty se vůbec nebavíš," napomenula ho, když si všimla jak sklíčeně se jeho kamarád tváří, i když jsou tu především kvůli němu.