13.

98 4 1
                                    

„Maxi? Všechno v pořádku?" vstoupil do dveří a do nosu ho uhodil smrad, který ho málem položil na kolena. Smrad alkoholu, potu a trávy. 

„Co se to tady u všech čertů stalo?" jako první otevřel dokořán okno a Maxe našel ležet jen v černých trenkách na zemi u gauče, o který se opíral. Zrovna popotahoval z jointa. V okolí se povalovaly flašky piva a části oblečení. „Tobě úplně přeskočilo?" vyjel na něj Dominik už jen proto, že se o něj dost dlouhou dobu strachoval. V tuhle chvíli nevypadal Max skoro vůbec přitažlivě, a na jeho boku se stále leskla modrofialová modřina.

„Dome? Ty jsi tady," až teď si ho všiml a trošku mimoňským úsměvem se zadíval jeho směrem. Max k němu natáhl ruce a naznačil, aby se k němu sehnul. Ten se posadil naproti němu.

„Co si sakra dělal?" jointa mu vytrhl z ruky a hodil ho do popelníku na stole. Max ho ale náhle vtáhl k sobě do náruče a pevně ho držel. Nasával jeho vůni a přitom ho skoro uškrtil.

„Pusť mě, to stačí!" nadával.

„Měl jsem," zasmál se Max, „návštěvu," pokrčil rameny a hlavu si s bouchnutím opřel o gauč, až s Dom lekl, jestli si náhodou nezpůsobil ještě otřes mozku z toho, jak to za ním zadunělo. Ale ten si toho vůbec nevšímal. V kapse Dominik pocítil vibrující telefon, ale nevěnoval mu pozornost. Dostal strach, nikdy ho nenapadlo, že by mu mohlo na někom takhle záležet. 

„A kde jsou Nick s Elenou?!" hodil po něm tričko, které našel na zemi. Max si ho k sobě jen přitáhl, ale nevypadal, že má sílu si ho obléct. V obličeji byl bílý jako stěna.

„Jeli na školu v přírodě... celý týden tu nejsou a vrací se zítra," zamumlal.

„Zvedni se, potřebuješ sprchu a dát to tu dokupy," zamručel Dom celý vytočený a pokusil se zvednout těžkého Maxe. Chytil ho za zdravý bok a dotýkaní se jeho holé kůže v něm vyvolalo zvláštní pocit. Nechtěl mu ublížit.

„Ne... ne... nech mě," protestoval Max při zvedání a z úst se mu vydral dávící zvuk. 

Fuck.

Než se nadál, měl Dom potřísněné tričko a ruce zvratky. 

„Ale no tak!" zaklel Dominik, a i přes neskutečný smrad ho odvlekl k záchodové míse. V tuhle chvíli byl asi rád, že si Max své tričko nakonec nevzal. Zatímco Maxe nechal zvracet a u toho poslouchal ty nechutné zvuky, svlékl si tričko, které hned namočil v umyvadle. Umyl si ruce a pohlédl dolů na Maxe, který vypadal, že už ho zvracení přešlo, stále ale ještě vypadal hrozně a hlavu měl o záchodovou mísu pořád opřenou. Najednou to nebyl ten sebevědomej Max, na kterého byl tak zvyklý.

Pomohl Maxovi na nohy, který se stále jen omlouval. Došel za jeho pomoci do sprchového kouta, ve kterém na oba začaly dopadat studené kapky vody. Po chvíli měl i Dominik mokré kalhoty, které díky vodě ztmavly a lepily se na něj. Mezitím se mu snažil z hrudi a rukou smýt to, co si tam sám nanesl. 

„Nemyslel jsem si, že se s tebou poprvé budu sprchovat takhle," zamručel nešťastně Max. Dom pobaveně zakroutil hlavou a musel se pousmát nad tím bláznivým nápadem, držet se od něj dál, když mu pak ve sprše sahá na holý hrudník. Jeho srdce se vzdalo. Nevěděl, jestli to, co k Maxovi cítí je láska, ale byl si jistý, že nikdy se s nikým necítil tak, jako s ním.

„Je ti líp?" zeptal se ho a Max pokýval hlavou na souhlas. Musel uznat, že rozhodně vypadal líp. Trošku probranej a vyprázdněnej. S úsměvem na tváři Dom Maxovi podal ručník, který si ho od něj s poděkováním vzal. Stále na sobě ani jeden neměl tričko, Domovo kalhoty byly mokré a nepříjemně se na něj lepily. Když se náhle rozletěly s hlasitou ránou dveře. Oba hrůzou vyjekli. V nich stála Elisabeth.

Don't lie to yourself! (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat